NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Č. 4880
.
Obecní volby: Voleb do osadního zastupitelstva mohou se zúčastniti jenom státní občané, kteří v osadě mají své bydliště.
(Nález ze dne 8. září 1925 č. 13604.) Věc: Josef K. a spol. proti zemské správě politické v Praze o volbu do obecního zastupitelstva.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Námitky st-lů proti volbě osadního zastupitelstva v K. provedené dne 23. září 1923 byly nař. rozhodnutím zamítnuty jako neodůvodněné.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
Při volbě na den 23. září 1923 vypsané mělo býti zvoleno místní zastupitelstvo ke správě jmění osady K. Ačkoliv rozmnožené kandidátní listiny k této volbě doručeny byly také voličům z osady P., nařídil obecní tajemník dne 22. září 1923, aby byli voliči z osady P. vyrozuměni, že se nemají volby osadního zastupitelstva v K. zúčastniti.
Žal. úřad založil svůj výrok zamítající námitky proti volbě na úvaze, že osada P., majíc vlastní číslování domů, jest osadou samostatnou, a jelikož nemá vůbec žádného jmění nemovitého neb movitého, které by podléhalo snad dle zvláštní úmluvy správě místního zastupitelstva v K., nepřísluší též voličům osady P. právo volby místního zastupitelstva v K. se zúčastniti. Okolnost, zda dříve voličové z osady P. voleb místního zastupitelstva v K. se zúčastnili, shledal žal. úřad nerozhodnou, ježto rozhoduje zákon a nikoliv zvyklost.
Nesporno jest, že politická obec K. skládá se z osad K., P. a L. Stížnost nepopírá, že osada P. nemá samostatného jmění, ale tvrdí, že tato osada svými přirážkami přispívá na zúrokování a amortisaci nemovitostí zakoupených pro osadu K., z čehož dovozuje, že osada P. má s osadou K. společné jmění osadní, jak je má na mysli § 107 česk. ob. zříz., a že tudíž má také právo voliti osadní zastupitelstvo pro K.
Jest pravda, že podle §§ 107 a 108 ob. zř. mohou osady v jednu obec sloučené své jmění samostatně spravovati a voliti k tomu cíli své vlastní zastupitelstvo místní či osadní.
Není pochybno, a stížnost sama to v odpor nebéře, že K. a P. jsou dvě samostatné osady.
Podle § 75 zák. z 31. ledna 1919 č. 75 Sb. ve znění novely ze 14. července 1922 č. 253 Sb. platí ustanovení řádu volení v obcích také pro volby do osad. Mají tedy při volbě do osad aktivní právo volební toliko oni státní občané, kteří v dotčené osadě své bydliště mají (§ 1 cit. z.) a nikoliv občané druhé osady. Jak jsou utvářeny majetkové poměry oněch osad, zejména má-li druhá osada také své zvláštní jmění, nebo přispívá-li nějakým způsobem na udržování majetku jiné osady, nebo konečně, zda snad mají obě osady jmění společné, jest pro posouzení aktivního práva volebního osadních obyvatelů bez právního významu.
Neměl tedy žal. úřad důvodu, aby zjišťoval, zdali osada P. má s osadou K. společné jmění a zdali je tyto dvě osady společně spravují, a nelze s důvodem vytýkati řízení neúplnost, když žal. úřad šetření v tomto směru neprovedl.
Jak již bylo výše řečeno, vykoná volbu osadního zastupitelstva dle pravidel obecního řádu volebního osada sama (§ 108 ob. zříz.), tudíž voličové v této osadě bydlící (§1 a § 75 ob. ř. vol.). Není tedy proti zákonu, když obecní tajemník, jednaje za obec politickou, která jest povolána přípravy pro volbu učiniti, dal voličům z osady P. věděti, že se této volby účastniti nemají.

Citace:

č. 4880. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 79-81.