Authors:
= Váž. civ., 4 (1922)
PDF

Čís. 1958.


K rukojemství, jež bylo uzavřeno u provozování obchodní živnosti, nevyžaduje se písemné formy.
(Rozh. ze dne 31. října 1922, Rv II 246/22.)
Žalovaný zaručil se žalující firmě ústně za svého bratra, že zaplatí
kupní cenu za dodané zboží. Ježto kupní cena nebyla zaplacena, domáhala se jí žalobkyně na žalovaném ručiteli. Soudy všech tří stolic žalobě vyhověly Nejvyšší soud z těchto
důvodů :
Žalující přijala rukojemství žalovaného za dluh, pocházející z provozování její obchodní živnosti, dala si je zříditi. Rukojemství mělo sloužiti účelům její obchodní živnosti, mělo podporovati provozování obchodní živnosti a náleželo k ní. Po rozumu čl. 273 jest pokládati zřízení tohoto rukojemství za obchod na straně žalující, to tím více, když v pochybnosti jest míti za to, že úmluvy, kupcem uzavřeně, náležejí ku provozování obchodní živnosti (čl. 274 obch. zák.). Platí tedy o zřízení totoho rukojemství dle čl. 277 obch. zák. čl. 317 obch. zák., jenž stanoví zásadně, že při obchodech není platnost smluv podmíněna písemností nebo jinými formalitami. Jde o to, nedoznal-li tento zákonný předpis změny ustanovením § 1346 obč. zák. v novém znění (novela III. § 97), dle něhož je ku platnosti rukojemské smlouvy potřebí, aby zavazující prohlášení rukojmě bylo vydáno písemně. Dle čl. 317 odstavec druhý obch. zák. jsou výjimky ze zásady, v prvním odstavci tohoto článku vyslovené, přípustný jen potud, pokud jsou obsaženy v obchodním zákoně. Předpisů občanského práva nelze v tomto směru užiti na obchodní jednání, leč by se staly součástkou zákona nebo by dle úmyslu zákona mohly býti vztahovány i na jednání obchodní. Dle zprávy justiční komise měla býti bezforemné záruce odepřena platnost, aby bylo vyvarováno těžkým následkům nerozvážných prohlášení. Ve zprávě uvádí se dále, že tísnivé obmezení nepřichází v úvahu, ježto předpis podle čl. 317 obch. zák. nepřijde k platnosti v oboru obchodních styků. Stanovisko to odpovídá také zásadám hybnosti a čilosti obchodního života a zásadě vzájemné důvěry, jež by se nesnášely dobře s písemností. Nebylo tedy k platnosti rukojemského prohlášení potřebí písemnosti, čl. 317 obch. zák. platí v oboru obchodních styků nezměněně dále, závazek rukojemský ústně prohlášený jest tu platný.
Citace:
č. 1958. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 977-978.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).