Kancelář informační.K otevření informační kanceláře za účelem podávání zpráv o úvěrních poměrech firem jest dle nařízení ministerstva obchodu a vnitra ze dne 20. června 1885 č. 116 ř. z. zapotřebí koncesse. Ti, kdo o takovou živnost se ucházejí, mají podle tohoto nařízení jednak splniti všeobecné podmínky ku nabytí koncessované živnosti vůbec předepsané ( §§ 22, 23 zák. ze dne 15. března 1883, č. 39 ř. z.), jednak musí nad to prokázati před živnostenským úřadem dostatečné všeobecné a kupecké vzdělání. Propůjčování koncesse ku této živnosti bylo v první stolici svěřeno politickým úřadům zemským, kteří mají v konkrétním případě především přihlížeti ku místním poměrům. Nařízení ministerstva obchodu vydané ve shodě s ministerstvem vnitra dne 1. května 1891 č. 58 ř. z., jímž změněno resp. doplněno nařízení ze dne 28. června 1890, č. 157 ř. z., obsahuje tato ustanovení: Majitelé koncessované informační kanceláře jsou povinni, korespondence o úvěrních poměrech firem vedené, opisy zpráv o nich vydaných, jakož i svoje obchodní knihy uschovati nejméně po deset let od udělení zprávy resp. od posledního zápisu do kněh. Po uplynutí této doby mohou majitelé informačních kanceláří tyto korrespondence, opisy a knihy dle svého volného uvážení buď zničiti, nebo dále uschovati. Bylo-li upuštěno od dalšího provozování živnosti, mají korrespondence, opisy a obchodní knihy býti zničeny, i když uvedená lhůta deseti let ještě nebyla uplynula. Přestupky proti tomuto nařízení se trestají dle předpisů živnostenského řádu (nař. ze dne 28. června 1890, č. 157 ř. z.). Před vydáním ministerského nařízení ze dne 20. června 1885 nebylo třeba koncesse ku zřízení informační kanceláře к účelu podávání zpráv o úvěrních poměrech firem a také za nesprávné bylo prohlášeno zařadění této živnosti mezi soukromé podniky sprostředkovací, o nichž mluví čl. V. lit. f, uv. zákona ku živnostenskému řádu (nál. spr. dv. s. ze dne 5. února 1885 č. 2884 z r. 1884, sb. »Budwinski« č. 2394 a ze dne 26. ledna 1887 č. 139, sb. »Budwinski č. 3358).Informační kanceláře z pravidla již předem odmítají jakoukoliv garancii za možný omyl ve zprávě, jakož i veškerou zodpovednost za ztráty následkem toho snad utrpěné. Než držitelé informačních kanceláří jsou povinni nahraditi škodu zprávami jich způsobenou, jsou-li tu náležitosti §§ 1299 a 1300 o. o. z., tedy lze-li jim přičísti vinu, jež ovšem i v zamlčení může spočívati. Obsahuje-li udělená zpráva okolnosti vytčené v § 488 tr. z., jest majitele informační kanceláře ku žádosti uražené strany potrestati dle §§ 493 a 494 tr. z. Osnova nového trestního zákona v § 200 obsahuje předpis: »Ustanovení §§ 196 až 199 (urážka) platí také tehdy, byly-li tvrzeny nebo rozšiřovány (§ 196 č. 2.) okolnosti, jež by mohly ohroziti úvěr jiného, nebo důvěru obecenstva, jíž on vzhledem ku vykonávání svého povolání má zapotřebí, zviklati. «