NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 2

Odklad exekuce
(v novém řízení ex.).
I. Pojem.
Odklad exekuce jest dočasné nebo prozatímné stavení exekučního řízení v dalším postupu jeho. Nastane tu dočasný klid řízení exekučního, které později opět může býti zahájeno tím stadiem, ve kterém v postupu svém přerušeno bylo. Při odkladu exekuce zůstanou veškeré až do podání žádosti za odklad předsevzaté úkony v platnosti. Zrušení těchto úkonů může soud naříditi jen tehdá, když by zachování jich pro stranu za odklad žádající mělo v zápětí ujmu jen s těží nahraditelnou a když strana ta kromě toho uspokojení exekučního nároku pojistí. Odklad exekuce může míti místo též jen ve příčině jednotlivých předmětů v exekuci pojatých, neb jen ve příčině jisté části pohledávky dobývané (§ 43 ex. ř.). Odklad exekuce (Aufschiebung) jest lišiti od zastavení (Einstellung) t. j. předčasného avšak konečného upuštění, jímž úkony až dosud provedené pozbývají platnosti a od pouhého poshovění, které záleží vtom, že vykonavatel může v jistých případech s provedením úkonu exekučního jemu soudem přikázaného posečkati.
II. Případy odkladu.
Odklad naříditi může soud ku návrhu strany v těchto případech:
a) podala-li tato žalobu o neplatnosť, bezúčinnosť nebo zrušení titulu exekučního, na jehož základě exekuce povolena byla;
b) žádá-li se za obnovu řízení neb vrácení ku předešlému stavu, nebo byla-li podána žaloba na zrušení výroku soudu smírčího;
c) byl-li učiněn návrh na zastavení řízení ve smyslu § 39 č. 2—4, 6 a 8 neb § 40 ex. ř.;
d) běží-li o exekuci nároku, jehož splnění je učiněno závislým na předchozím plnění věřitelově, a jestli věřitel plnění jemu příslušící dosud ani nepředsevzal, aniž jest hotov tak učiniti neb je pojistiti;
e) byl-li podán jeden z odporů v §§ 35, 36 a 37 zmíněných, žaluje-li se z jiných důvodů, aby exekuce prohlášena byla nepřípustnou, neb byly-li dle § 35 odst. 2 podány námitky proti výroku úřadu, za základ exekuce sloužícímu;
f) byla-li konvokace věřitelů pozůstalostních dle § 813 o. o. z. povolena;
g) byla-li proti výměru exekuci povolujícímu podána stížnosť;
h) byla-li proti způsobu, jakým při exekuci postupováno, podána stížnosť, o níž ihned bez výslechu stran a účastníků rozhodnouti nelze (§ 68);
i) zemřel-li exekut (§ 34 odst. 1 ex. ř.);
j) byla-li podána žaloba o neplatnosť výroku rozhodčího soudu, exekuci za základ sloužícího, který dle udání exekutova vynesen byl o obchodu differenčním, jejž za hru nebo sázku považovati dlužno (čl. XXIX. odst. 2 a čl. XXX. úv. zák. k ex. ř.).
III. Povolení odkladu.
Žádosť za povolení odkladu exekuce podati jest písemně nebo protokolárně u soudu exekuci vykonávajícího (exekučního) neb soudu exekuci povolivšího dle toho, bylo-li s výkonem exekuce již počato čili nic (§ 45 odst. 2 ex. ř.).
O tom zdali odklad povoliti jest čili nic, rozhoduje soud dle svého volného uvážení (§ 44, odst. 2 ex. ř.). I kdyby tedy nastal případ, kdy odklad povoliti se může, nelze návrhu příslušnému místa dáti, když v exekuci může býti pokračováno bez nebezpečí nenahraditelné neb jen stěží nahraditelné ujmy pro žadatele.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Odklad exekuce. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 709-710.