Dozvuky benzinové aféry.

(Okresní soud pro přestupky v Praze.)
Několik účastníků benzinového procesu, na nějž se naši čtenáři jistě pamatují, objevilo se opět před soudem. Tentokráte jen před soudem okresním.
Jan Nejedlý, který si již odpykal svůj trest dvouletého žaláře, žaloval pana Arnošta Weisse, švagra bratří Kolbenů, pro urážku dopisem, který pan Weiss poslal Nejedlému. Žalobce Nejedlý býval totiž úředníkem firmy Eugen Kolben а k vyrovnacímu řízení této firmy přihlásil Nejedlý pohledávku 150 000 Kč jako nevyplacenou provisi. V té době byl šéf firmy Eugen Kolben mrtev a jeho bratr Oto, odsouzený v benzinovém procesu, byl v žaláři. Firmu vedl Arnošt Weiss, který 6. listopadu napsal dru Drašarovi, právnímu zástupci Nejedlého, že Nejedlý nemá u firmy žádných pohledávek, že naopak firma si vyhrazuje nárok na jeho stíhání pro vylákání peněz.
Když se Nejedlý vrátil ze žaláře, podal prostřednictvím adv. dra Ferd. Hellera na Weisse žalobu. Pan Weiss, kterého hájil adv. dr. Jiří Červený, doznal autorství dopisu a nabídl důkaz pravdy. Nejedlý si totiž kdysi vyžádal od firmy 150 000 Kč a tvrdil, že těchto peněz potřebuje pro nadporučíka Pokorného, plukovníka Adama a štáb. kap. Boubelu. Před drem Rich. Herrmannem tvrdil, že tyto peníze skutečně jmenovaným důstojníkům vyplatil, ale ti všichni shodně tvrdí, že od Nejedlého ani haléře nedostali. Proto má pan Weiss důvodné podezření, že Nejedlý ony peníze od firmy vylákal a ponechal si je pro sebe.
Pokorný, který byl divisním soudem při procesu pro účast na benzinové aféře osvobozen, byl jako svědek slyšen na Slovensku a prohlásil, že od Nejedlého nedostal ničeho. Býv. plukovník Otakar Adam, který je nyní tajemníkem České uhelné společnosti, slyšen pod přísahou potvrdil, že od Nejedlého nikdy žádných peněz vůbec nedostal. Roztrpčen konstatoval svědek, že jen na svědectví Nejedlého byl odsouzen divisním soudem, jemuž, ač svoje svědecké výpovědi několikrát podstatně změnil, divisní soud uvěřil více, než starému, poctivému justičnímu důstojníku.
Bývalý št. kap. Boubela, nyní bez zaměstnání, potvrdil rovněž přísežně, že od Nejedlého ničeho nedostal, ani peněz, ani slibů. Ostatně Nejedlého ani neznal a v životě setkal se s ním jen jedenkrát, když vyšetřoval podpis jedné oferty, kde jakýsi Bondy podepsal se za Nejedlého.
Pak měl býti slyšen advokát dr. Richard Herrmann, ale ten se omluvil. Obžalovaný však trval na jeho osobním výslechu а k věci dodal, jak k napsání dopisu došlo. Nemínil prý žalobce urazit. Ale při zkoumání knih našel na jeho kontě ohromné statisícové položky, jež na druhé straně zkoumány, firmě užitku vůbec nepřinesly a naopak ji silně zatěžovaly a poškodily. Proto dopis v rozčilení napsal. Soudu je ochoten předložiti výpis z osobního konta Nejedlého. Provise, kterou tento zprostředkovatel požadoval, neměla užitkového podkladu, aby se provisí jmenovati mohla. A když všechny osoby, pro něž si Nejedlý peněz vyžádal, popřely, že by byly od něho kdy něco dostaly, tu zesíleno bylo jenom podezření, ze Nejedlý jim vskutku nic nedal a že si peníze, na firmě takto vylákané, pro sebe podržel.
Soudce vrch. rada Dr. Mikeš připustil přednesené návrhy a líčení odročil. Poněvadž však bylo vysloveno podezření ze zločinu podvodu proti žalobci Nejedlému, nařídil současně, aby spisy byly postoupeny státnímu zastupitelství k případnému vyšetřování a návrhu.
Zdá se, že v tak zvané benzinové aféře poslední slovo ještě nepadlo, neboť bude-li vyšetřováním prokázáno, že Nejedlý se skutečně podvodu dopustil, bylo by nutno počítati s obnovou celého benzinového procesu, jehož účastníci si své tresty již odseděli, a tato obnova, Strana 175.

po náležitém odstupu času, jistě by přinesla do této aféry jiné světlo, nežli v jakém byla tehdy posuzována.
My již bezprostředně po rozsudku zejména vojenského soudu pozastavili jsme se, jak se naši čtenáři pamatují, nad ukvapeností celého projednávání, zejména pokud čelilo proti plukovníku justiční služby Adamovi, a považovali jsme ortel vůči němu pronesený za justiční omyl. Zdá se, že čas dá nám za pravdu.
—ff—

Citace:

Dozvuky benzinové aféry. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 15, s. 178-179.