Č. 10054.

Samospráva obecní. — Řízení správní: * Uplatní-li stát proti obecnímu starostovi nárok na náhradu škody z důvodu nesprávného výkonu veřejné moci v oboru přenesené působnosti (§ 61 čes. ob. zříz.), je k rozhodování o tom příslušným správní úřad.
(Nález ze dne 3. října 1932 č. 8242.)
Prejudikatura: Boh. A LXXIII/1931 konfl.
Věc: Československý stát — správa sociální péče proti zemskému úřadu v Praze o povinnost obecního starosty k náhradě škody způsobené státu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím zrušil zemský úřad v Praze pro nepříslušnost výměr okresního úřadu v S. z 30. června 1930, jímž byl Jan R., obecní starosta v D., uznán povinným nahraditi škodu vzešlou státu vyplácením sirotčího důchodu pro dítě Václava R., o němž jako obecní starosta na platebních poukázkách potvrzoval, že žije, ač zemřelo již roku 1915. V důvodech uvedeno, že běží o škodu způsobenou státu zanedbáním povinností při výkonu přenesené působnosti obce, tedy o náhradu škody, o níž podle § 1 jur. normy náleží zásadně rozhodovati soudům, leda že by zvláštním zákonem byla pravomoc přikázána jiným úřadům, i že takový předpis nemá ani obecní zřízení, ani zákony jiné.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
V daném sporu uplatněn byl nárok na náhradu škody z důvodu nesprávného výkonu veřejné moci, obecnímu starostovi svěřené; byl tedy nárok ten založen na titulu veřejnoprávním. Rozhodování o takových nárocích náleží do kompetence úřadů správních, neboť nárok na náhradu škody nemůže míti jinou povahu, než jakou má porušení, z něhož je odvozen, a je tedy rozhodnou pro odpověď na otázku, náleží-li žaloba o náhradu škody před soud nebo úřady správní, nikoliv norma § 1338 o. z. o. v širokém výkladu, jaký jí dává žal. úřad, nýbrž podstata nároku a povaha aktu, z nichž se škoda odvozuje. (Srov. rozsudek senátu pro řešení konfliktů kompetečních Boh. A LXXIII/1931.)
Opačný názor žal. úřadu je v rozporu se zákonem.

Citace:

č. 10054. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 356-357.