NPD documents search: Boh. adm., 8 (1926), sv. 2

Č. 5076.

Honební právo. — Administrativní řízení. — Řízení před nss-em (Slovensko): V jakých směrech může osoba, která se účastnila veř. dražby obecní honitby jako dražitel, brojiti proti pronájmu honitby osobě jiné?
(Nález ze dne 3. listopadu 1925 č. 19441.)
Věc: Dr. Elemér Z., advokát v N. proti župnímu úřadu v Nitře o pronájem honitby v obci A.
Výrok: Stížnost se jednak zamítá jako bezdůvodná, jednak odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Dne 28. února 1924 usneslo se zastupitelstvo obce A. (okres Nové Zámky) pronajmouti právo honební na pozemcích býv. urbarialistů, domkářů a obce (ve výměře 1050 kat. jiter) na dobu od 1. srpna 1924 do 31. ledna 1930 ve veřejné dražbě, a stanovilo zároveň vyvolací cenu 2500 Kč a podmínky dražební. Dražba konala se 25. května 1924 a zúčastnili,se ji jako dražitelé, — mimo jiné osoby — také st-l a Dr. Alexandr D., služný v Nových Zámcích. Nejvyšší podání — 6022 Kč — učinil Dr. Alexandr D.; poslední podání, které učinil st-l bylo 6021 Kč. V protokole o dražbě se uvádí, že za nájemce honebního práva má se pokládat »Dr.« Gejza H., v jehož zastoupení licitoval Dr. Alexandr D., který okolnost, že zastupuje »Dra« Gejzu H. oznámil teprve po skončení dražby, neprokázav písemnou plnou moc.
Dne 1. června 1924 vzalo ob. zastupitelstvo na vědomí protokol o dražbě a zmocnilo ob. starostu, aby uzavřel smlouvu o pronájmu hon. práva s Gejzou H. jakožto s podatelem nejvyšší nabídky v částce 6022 K a aby tuto smlouvu předložil ob. zastupitelstvu ke schválení. Do tohoto usnesení podal st-1 dne 21. června 1924 u obecního notáře »odvolání«. Dne 18. června 1924 usneslo se ob. zastupitelstvo, že schvaluje smlouvu uzavřenou s Gejzou H. Podle zprávy ob. notáře byla v den následující po dražbě dodána notářskému úřadu písemná plná moc de dato 23. května 1924, v níž Gejza H. zmocnil Dra Alexandra D., aby při dražbě dne 25. května 1924 mohl jeho jménem činiti nabídky v neobmezené výši.
Nař. rozhodnutím schválil žal. úřad na základě § 3 zák. čl. XX : 1883 smlouvou uzavřenou mezi obcí a Gejzou H., zamítnuv zároveň »odvolání« st-lovo.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto:
Vzhledem k ustanovení § 2 zák. o ss jest nss-u nejprve zkoumati, zdali a pokud jest st-l jakožto osoba, která se zúčastnila veřejné dražby jako dražitel, legitimována brojiti proti nař. rozhodnutí stížností k tomuto soudu.
Jak plyne z povahy věci, jest ten, kdo se zúčastnil jako dražitel veř. dražby konané za účelem pronájmu hon. práva ve smyslu § 3 zák. čl. XX : 1883, legitimován brojiti stížností u tohoto soudu proti rozhodnutí, kterým byla schválena smlouva o pronájmu uzavřená pak na základě výsledků dražebního řízení mezi obcí a jinou osobou jen ve dvou směrech, totiž, I. jednak potud, pokud bylo dotyčnému dražiteli protizákonným postupem při veř. dražbě znemožněno zúčastniti se svobodně a neobmezené dražby, a II. potud, pokud z podání, jež dotyčný dražitel při dražbě učinil, nebyly vyvozeny zákonné důsledky. Pouze v těchto dvou směrech lze vůbec mluviti o zasažení do nějakého subjektivního práva (§ 2 zák. o ss) osoby, která v řízení dražebním vystupovala jako dražitel.
Zkoumaje pak s tohoto hlediska stížnost, shledal soud toto:
1. St-l uvádí, že bylo mu znemožněno zúčastniti se volně a neobme- zené dražby a to tím, že při dražbě vystupoval jako spoludražitel služný Novozámeckého okresu, v jehož obvodu leží obec A., Dr. Alexandr D.; že vystupování služného jako spoludražitele melo vliv st-lem tvrzený, jest prý, jak st-l uvádí, patrno z tohv/, že st-l od dalšího licitování proti služnému upustil.
St-l jest podle toho, co svrchu bylo uvedeno, ovšem legitimován vznésti v daném případě námitku tohoto obsahu. Soud neshledal však tuto námitku důvodnou.
St-l mohl by pouze tehdy důvodně tvrditi, že okolnost, že služný vystupoval jako spoludražitel při dražbě, znemožnila st-li svobodné a neobmezené účastenství na dražbě, kdyby služný byl na st-le prováděl nějaký nátlak, aby st-l od dalšího dražení upustil. Že by se tak bylo stalo, st-l netvrdí, naopak poukazuje sám ve stížnosti k tomu, že upustil od dalšího dražení »bez výslovného nucení se strany služného«, jakmile pozoroval, že se služnému nelíbí, že st-l proti němu draží. St-l přiaádí tedy k platnosti pouze motivy, které jej vedly k tomu, že od dalšího dražení upustil; leč pouhý motiv jest nerozhodným pro otázku platnost projevu st-lova, že od dalšího dražení upouští. St-l však ani v řízení správním netvrdí, že by služný byl vykonával na něho nějaký nátlak, aby upustil od dalšího dražení.
Za tohoto stavu věci nemůže tedy st-l s úspěchem uplatňovati, že mu účastenství služného při dražbě jako spoludražitele znemožnilo, aby volně a neobmezené dražil.
Pokud stížnost dovozuje, že okolnost, že st-li—vzhledem k účastenství služného — upustil od dalšího dražení, měla v zápětí, že při dražbě nedosáhla obec tak výhodného výsledku jako v případě, kdyby se služný nebyl dražby vůbec zúčastnil, jest stížnost nepřípustnou, neboť v těchto vývodech hájí st-l finanční zájem obce, k jehož hájení není však st-l — jako dražitel — vůbec legitimován (§ 2 zák. o ss). Otázkou, zdali a pokud by st-l byl legitimován hájiti finanční zájmy obce jako poplatník, nemohl se soud v dnešním sporu zabývati, když st-l vůbec ani netvrdí, že jest poplatníkem v obci, o níž tu jde.
2. V dalších vývodech dovozuje st-l, že žal. úřad neprávem schválil smlouvu o pronájmu hon. práva uzavřenou mezi obcí s Gejzou H., ježto H. nelze vůbec pokládati za nájemce honebního práva v daném případě. Prováděje tuto námitku uvádí st-1 v podstatě, že podle protokolu o dražbě pojmenoval Dr. Alexandr D. jako osobu, jejíž jménem dražil, »Dra« Gejzu H.; obec uzavřela však smlouvu s Gejzou H.; »Dr.« Gejza H. nemohl býti uznán za nájemce honitby, neboť Dr. D. nepředložil vůbec plnou moc vydanou »Drem« Gejzou H.; Gejzu H. nelze pak pokládati za nájemce, ježto se dražby vůbec nezúčastnil; na tom nemění nic okolnost, že Dr. D. předložil dodatečně plnou moc vydanou Gejzou H., neboť Dr. D. neoznámil po skončené dražbě, že dražil jménem Gejzy H.; podle výsledků dražby lze pokládati za nájemce jedině Dra D., ježto učinil při dražbě nejvyšší podání, avšak s Drem D. nemohla býti platně uzavřena smlouva o pronájmu hon. práva, neboť jako služný nemohl najmouti obecní nemovitost ležící v jeho úředním obvodu.
Těmito vývody stížnosti nemohl se však soud věcně zabývati, jak svrchu bylo vyloženo, jest st-l jako dražitel legitimován uplatňovati v daném případě proti nař. rozhodnutí — kromě námitky, že mu bylo protizákonným postupem při dražbě znemožněno zúčastniti se svobodně a neobmezené dražby — pouze ještě námitku, že z jeho podání učiněného při dražbě nebyly vyvozeny zákonné důsledky. Byl by tedy st-l v daném případě legitimován vznésti námitku, že vzhledem k svému podání učiněnému při dražbě (6021 Kč) mohl právem býti pokládán za nájemce hon. práva jedině o n a že tudíž také smlouva o pronájmu mohla právě vzhledem k jeho podání býti platně uzavřena jedině s ním. Leč námitku tohoto obsahu — tedy námitku v tomto směru jedině přípustnou — st-l vůbec neformuluje (§ 18 zák. o ss), nýbrž brojí ve svých vývodech, svrchu reprodukovaných, výhradně proti tomu, že žal. úřad, schváliv smlouvu uzavřenou s Gejzou H., vyvodil tím, — podle mínění st-lova — nesprávné důsledky z podání, které při dražbě učinila osoba jiná nežli st-l, totiž z podání 6022 Kč, které učinil Dr. Alexandr D. Leč tyto vývody stížnosti vybočují z onoho rámce, v němž st-l jako dražitel jest legitimován brojiti proti nař. rozhodnutí, a jsou tedy vývody ty nepřípustný podle § 2 zák. o ss.

Citace:

č. 5076. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 434-437.