70 let časopisu »Právník«.

V těchto dnech dovršuje »Právník« 70 let svého trvání. Dne 25. března 1861 vyšlo první číslo tohoto nového časopisu »věnovaného vědě právnické vůbec« a redigovaného JUDr. Rudolfem kn. Taxisem, Karlem Jar. Erbenem a JUDr. Janem Jeřábkem. V programu, nadepsaném »Naše úloha«, jest vzpomínáno úvodem rozkvětu českého právnictví v době předbělohorské a citovány právnické spisy z této doby, načež je vylíčen úpadek české řeči a právnické literatury v XVII. a XVIII. stol. Po vydání diplomu z 20. října 1860, jímž »zaručena jest slovem císařským všem národům rakouským rovnoprávnost«, nastává obrat k lepšímu. Soudy a úřady v českých zemích budou nyní povinny jednati se stranami v jazyku českém. »Máť k tomu zajisté«, praví se v úvodníku, »i právo i spůsobilost jazyk nás: právo proto, že jím mluví téměř šest milionů Čechoslovanů, a spůsobilost proto, že bývali, jak svrchu ukázáno, časové, kdy jazyk náš co jazyk zemský v úřadech nižších i vyšších a při soudech nejen měl průchod, nýbrž i v zákonodárství a v životě veřejném vůbec i lidu vzdělanému býval obecným.«
S povinností používati českého jazyka nastává právníkům povinnost užívati jazyka správného nejen po stránce gramatické, nýbrž i se stanoviska právnické terminologie. K tomu nutno pěstiti právní vědu a jelikož česká právní věda je v počátcích i na pražské universitě, kde »teprv zora naděje rozbřeskovati se počíná«, zdá se, že nejlepším prostředkem k tomu je vydávání právnického časopisu.
Tímto časopisem bude »Právník«, jenž bude obsahovati tři druhy statí, a to především články theoretické ze všech odvětví právovědy a státovědy, dále články právně-historické, a konečně články k české právnické praksi přihlížející, zvláště pak vzory listin a spisů jednacích. Mimo to bude si list všímati zákonodárství, literatury a vůbec časových otázek z oboru právního.
Ke konci vyslovují redaktoři naději, že je české právnictvo bude v jejich práci podporovati.
V této naději nebyli zklamáni, jak vyplývá z posledního čísla ročníku 1861, kde se praví, že se setkali s velikým porozuměním u českých právníků, zejména u úřednictva. Toliko si stěžují na »netečnost téměř bezpříkladnou studujících právníků našich«.
V roce 1861 vycházel »Právník« ve lhůtách sedminedělních, v následujícím roce v pětinedělních a ve třetím roce svého trvání, kdy se stal též vlastnictvím Právnické jednoty pražské, dvakráte za měsíc. Kš.

Citace:

Rozpočtové provisorium. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1933, svazek/ročník 14, číslo/sešit 5, s. 189-190.