NPD documents search: Váž. civ., 2 (1920)

Z právní prakse.

Ještě k otázce placení 10% přirážky k poplatkům ze soudních rozhodnutí.

Od Dra B. Pešky, subst. notář, ve Slezské Ostravě, obdrželi jsme toto sdělení:
V čísle 2, roč. II. tohoto časopisu uvádí pan Dr. Muchka na str. 70, že 10% přirážka ze soudních rozhodnutí při společenství v rozepři se platí i z platebních a zajišťovacích rozkazů v řízení směnečném, šekovém postižním, rozkazním a syndikátním (položka 6 A c sazby soudních poplatků čís. 9/1936 Sb. z. a n.) i v řízení upomínacím (pol. 6 C cit. sazby).
S uvedeným názorem nelze souhlasiti z těchto důvodů:
1. Poznámka 2. k položce 6 uvedené sazby soudních poplatků praví, že se tato přirážka platí »z rozhodnutí, jimiž se nalézá o nárocích několika žalobců nebo o nárocích proti několika žalovaným ....« Platební rozkaz směnečný, upomínací atd. lze však sotva zahrnouti pod tento pojem, neboť soud jej vydá na pouhý návrh jedné strany, aniž zkoumá pravdivost žadatelova přednesu nebo pravost předložené listiny a bez výslechu druhé strany o případných námitkách. Jedná se zřejmě o jakousi soudní upomínku a nikoli o rozhodnutí, jímž by se nalézalo o právech stran.
2. Citovaná sazba soudních poplatků v poznámce 1. k položce 4. výslovně praví, že »stranám vydávaná třetí a všechna další vyhotovení soudních platebních rozkazů, platebních nebo zajišťovacích příkazů v řízení upomínacím, rozkazním a syndikátním, jakož i v řízení ve sporech směnečných a šekových postižných, jsou podrobena duplikátnímu poplatku«. Společenství V rozepři má tu za následek, že soud musí vyhotoviti a stranám doručiti mimo prvých dvou vyhotovení platebních rozkazů (pro 1 žalobce a 1 žalovaného) ještě další vyhotovení pro každého společníka. Za tuto vícepráci se platí poplatek duplikátní.
Vyšší poplatek z důvodů společenství v rozepři by se při shora uvedených platebních příkazech platil dvakrát, jednou jako pevný poplatek z dalších vyhotovení, podruhé jako 10% přirážka. To zřejmě neměl zákon čís. 255/1935, na jehož základě byla vyhlášena sazba čís. 9/1936, v úmyslu. K těmto námitkám vyjadřuje se Dr. Muchka takto:
Byly vysloveny pochybnosti, zda se podle nového znění poznámky 2 k saz. pol. 6 sazby soudních poplatků (vyhláška čís. 9/1936 Sb. z. a n.), stanoveného zákonem čís. 255/1935 Sb. z. a n., platí 10% přirážka za každého spolužalobce a spolužalovaného vedle poplatků z platebních rozkazů v upomínacím řízení (pol. 6 C sazby soudních poplatků čís. 9/ 1936 Sb. z. a n.), z platebních a zajišťovacích rozkazů v řízení směnečném, šekovém postižním, rozkazním a syndikátním (pol. 6 A c, cit. sazby soudních poplatků). Platební rozkazy směnečné, upomínací atd. lze prý sotva zahrnouti pod pojem »rozhodnutí, jimiž se nalézá o nárocích několika žalobců nebo o nárocích proti několika žalovaným«, neboť soud je vydá na pouhý návrh jedné strany, aniž zkoumá pravdivost žadatelova přednesu nebo pravost předložené listiny a bez výslechu druhé strany o případných námitkách. Jde tu prý zřejmě o jakousi soudní upomínku a nikoli o rozhodnutí, jímž by se nalézalo o právech stran. Krom toho cit. sazba soud. poplatků v poznámce 1 saz. pol. 4 výslovně praví »že stranám vydávaná třetí a všechna další vyhotovení soudních platebních rozkazů, platebních nebo zajišťovacích příkazů v řízení upomínacím, rozkazním a syndikátním, jakož i v řízení ve sporech směnečných a šekových postižných, jsou podrobena duplikátnímu poplatku«. Společenství v rozepři má tu za následek, že soud musí vyhotoviti a stranám doručiti mimo první dvě vyhotovení platebních rozkazů (pro jednoho žalobce a jednoho žalovaného) ještě další vyhotovení pro každého společníka. Za tuto vícepráci se platí poplatek duplikátní. Vyšší poplatek z důvodu společenství v rozepři by se při shora uvedených platebních příkazech platil dvakrát, jednou jako pevný poplatek z dalších vyhotovení, po druhé jako 10%ní přirážka. To zřejmě neměl zákon čís. 255/35, na jehož základě byla vyhlášena sazba čís. 9/1936 v úmyslu. K těmto pochybnostem nutno uvážiti: Kdy se platí 10% přirážka k poplatkům ze soudních rozhodnutí, ustanovuje poznámka 2 k saz. pol. 6 sazby soudních poplatků čís. 9 al 1936, jak o tom bylo pojednáno v čísle 2, roč. II., Právní prakse. Podle tohoto zák. ustanovení jest mimo jiné zapotřebí, aby šlo o soudní rozhodnutí při společenství v rozepři. Pro pojem soudního rozhodnutí jest směrodatno znění saz. pol. 6 cit. sazby soud. poplatků, které se poznámka 2 týká. Tato saz. pol. 6 nemá definici soudního rozhodnutí, nýbrž jest prostě nadepsána »Soudní rozhodnutí (nálezy, rozsudky, usnesení)« a pod písm. A, B, C, D, E pak vypočítává jednotlivé případy soudních rozhodnutí, která jsou předmětem poplatků. Jsou to: nálezy I. stolice (písm. A cit. saz. pol.), rozsudky a usnesení I. stolice (písm. B cit. saz. pol.), platební rozkazy v upomínacím řízení (písm. C cit. saz. pol.), usnesení soudu I. stolice v exekučním řízení (písm. D cit. saz. pol.) a rozhodnutí II. nebo III. stolice. (písm. E cit. saz. pol.). Z uvedeného označení i z výpočtu saz. pol. 6 cit. sazby soud. poplatků jest zřejmo, že poplatková sazba pod pojem soudních rozhodnutí zahrnuje pod písm. A jako nálezy I. stolice vedle rozsudků a určitých usnesení též shora zmíněné platební příkazy v rozkazním a syndikátním řízení, platební a zajišťovací příkazy ve směnečném řízení a v šekovém řízení postižním. Tento pojem soudních rozhodnutí jest v souladu i se zásadami procesního práva, jehož předpisy neposkytují oporu pro názor, že by ve shora uvedených případech soud konal něco jiného než co lze zahrnovati pod pojem výkonu soudcouvské moci a tudíž pod pojem soudcovského rozhodování. Ani platební rozkaz směnečný, upomínací, atd. nelze považovati za »jakousi soudní upomínku a nikoli soudní rozhodnutí,« ježto i tu jde o výkon soudcovské moci.
Složitost a forma řízení při soudních rozhodnutích, která jsou podle saz. pol. 6 cit. sazby soudních poplatků předmětem poplatků, jest zhodnocena mírou sazby poplatku. Uvedené okolnosti nezůstanou proto bez vlivu ani na výši 10% ní přirážky, která se platí jen při těch shora uvedených rozhodnutích, při nichž může jíti o společenství v rozepři. Toto společenství při shora uvedených platebních rozkazech jest pojmově možné a nové znění poznámky 2 k saz. pol. 6 cit. sazby soudních poplatků nedává opory pro názor, že povinnost platiti 10% ní přirážku jest při těchto platebních rozkazech vyloučena vzhledem k odlišnému řízení a procesním účinkům, které tyto rozkazy mají podle procesních zákonů na rozdíl od ostatních soudních rozhodnutí, na př. rozsudku. Poznámka 5 k pol. 6 cit. sazby soudních poplatků pamatuje na odlišnost procesních účinků těchto platebních příkazů a dovoluje, aby poplatky z nich zaplacené byly započteny do poplatků z rozhodnutí, vynesených o námitkách proti uvedeným platebním příkazům.
Při zavedení 10% ní přirážky rozhodovala úvaha, že společenství v rozepři a vedlejší intervence způsobí soudu často značnou vícepráci a zároveň umožní stranám poměrně levné dosažení práva (tak pamětní spis k cís. nař. č. 279/1915 ř. z.). Zákonodárce omezil cís. nařízením čís. 279/1915 ř. z. placení 10% ní přirážky na procentní poplatky z rozhodnutí. Platila se proto 10 % ní přirážka vedle duplikátního poplatku, vybíraného podle poznámky 1 k pol. 4 sazby soudních poplatků, již před zákonem č. 255/1935 Sb. z. a n. i z některých shora uvedených platebních příkazů (na př. směnečných), a to z těch, z nichž se totiž zapravoval procentní poplatek. Zákon č. 255/1935 Sb. z. a n. vycházel z úvahy, že není důvodu, proč by se měla 10% ní přirážka platiti jen k poplatkům z rozhodnutí v hotovosti zapravovaných, t. j. k poplatkům procentním a nikoli také ke kolkovým poplatkům, zvláště když zákonem čís. 255/1935 Sb. z. a n. se zvýšila hranice poplatků, jež se mají platiti kolky (tak důvodová zpráva k cit. zák. č. 255/1935). Jest proto podle cit. zák. čís. 255/1935 pro povinnost placení 10% ní přirážky rozhodné, zda jde o soudní rozhodnutí při společenství v rozepři bez ohledu na to, zda z tohoto rozhodnutí se platí poplatek procentní nebo kolkový. Ze změny znění poznámky 2 k pol. 6 sazby soudních poplatků podle zákona čís. 255/1935 Sb. z. a n. nelze proto usuzovati, že by se 10'% ní přirážka neměla platiti při těch rozhodnutích, při nichž podle poznámky 1 k pol. 4 sazby soudních poplatků se platí duplikátní poplatek, který jest poplatkem odlišným od poplatku z rozhodnutí.

Citace:

Ještě k otázce placení 10% přirážky k poplatkům ze soudních rozhodnutí. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1937-38, svazek/ročník 2, s. 210-212.