Výnos ministerstva sociální péče ze dne 5. března 1930, č. j. 567/IV/4, jímž se vydávají směrnice pro bilancování pensijních ústavů za rok 1929.
Ministerstvo sociální péče vydává pro bilancování Všeobecného pensijního ústavu a ústavů náhradních pro rok 1929 tyto pokyny:
1. Při bilancování buď směrodatná péče řádného obchodníka, zvláště pokud se týče oceňování aktiv pod čís. 2, lit. b—d), pod. čís. 3 a pod čís. 4.
2. Oceňování cenných papírů budiž provedeno podle těchto zásad:
a) při hodnocení cenných papírů, na pražské burse připuštěných a koncem roku 1929 skutečně oceněných řiďtež se pensijní ústavy výlučně těmito kursy, při čemž rozhodným je závěrečný kurs »peníze« ze dne 31. prosince 1929. Bilancování nad pari, i když by odpovídalo kursu z 31. prosince 1929, dovoleno není, leč u cenných papírů neslosovatelných.
b) Pokud pensijní ústavy vyměnily akcie Rakousko-uherské banky za akcie nové cedulové banky rakouské, budiž jejich cena bilanční přizpůsobena kursu na vídeňské burse, přepočtenému na Kč.
c) Válečné půjčky, které byly přihlášeny k úpisu na IV. státní půjčku u Zemské banky, byť i úpis nebyl dosud schválen a odpočet nebyl dosud vydán, lze, pokud vyhovují nesporně všem podmínkám § 6, případně § 7 zákona ze dne 24. června 1920, čís. 417 Sb. z. a n., bilancovati 75% kursové ceny příslušných titrů IV. státní půjčky. Jiné válečné půjčky jsou bezcenné.
d) Hodnoty, které se staly rozpadnutím rakouské monarchie hodnotami cizozemskými, buďtež — vyjma hodnoty polské — oceněny v bilanci podle pražského kursu měny státu dlužníkova ke dni 31. prosince 1929, a to na podkladě poměru, v jakém tento stát vyměňoval koruny rakousko-uherské za novou měnu (tedy u rakouských papírů 1 K — 1 Kr, u maďarských t K — 1 Km, u rumunských papírů v poměru 100 K rak.-uher. — 50 Lei, u jihoslovanskýcli 4 K — 1 Din.), pokud ovšem snad tyto papíry nemají úřední kursovní hodnoty větší. Polské hodnoty, a to i slosované a dosud nevyplacené, buďtež. pokud valorisace není ještě provedena, bilancovány jen 1% hodnoty nominální.
e) Pokladniční poukázky Rakousko-uherské banky, pokud nebyly převzaty ministerstvem financí, bilancovati jest jako papíry rakouské.
f) Ostatní tuzemské papíry, na něž se nevztahují napřed uvedená ustanovení a jež k 31. prosinci 1929 na pražské burse nebyly k úřednímu záznamu připuštěny, po příp. u nichž závěrečný kurs »peníze« nebyl v týž den znamenán, buďtež opatrně oceněny podle své běžné tržní ceny k uvedenému dni. Informaci o této tržní ceně dodá na požádání Svaz pensijních ústavů po dohodě s ministerstvem sociální péče.
3. Vklady, znějící na staré rakousko-uherské koruny, vzniklé před 26. únorem 1919 u vídeňských bank, mohou, hledíc k ustanovení všeobecné clearingové úmluvy s Rakouskem (č. 60 z roku 1926 Sb. z. a n.), býti bilancovány nejvýše 10%. Tím ovšem není řečeno, že tato kvóta bude definitivní.
250 Vklady u vídeňské a budapešťské poštovní spořitelny smějí se bilancovati nejvýše 40%. Pokud se týče vkladů u spořitelny »Schluckenauer Sparkasse«, nebuďtež tyto oceňovány výše, než podle vyhlášky Správní komise ze dne 10. října 1929.
4. Ocenění hypotečních zápůjček na nemovitostech ležících v částech bývalé monarchie mimo obvod Československé republiky, pokud byly kontrahovány před měnovou rozlukou, může se diti nejvýše 20% v československých korunách.
5. Náhradní ústavy, na něž se vztahují ustanovení úmluvy mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění ze dne 12. července 1924, mohou až do výše svých závazků oceniti majetkové součástky vyjmenované v odst. 2., čl. 8. úmluvy plnou hodnotu.
6. Účtování výnosu úrokového a z dividend:
a) Z cenných papírů, tvořících rakouský státní dluh, státních úpisů železničních, pak železničních akcií, o kolkováných na státní dluhopisy, lze účtovati úrok nominální. Při železničních prioritách, převzatých Československem podle mírových smluv lze účtovati nominální procento výnosové jen z československého podílu u tratí, probíhajících částečně též na území států jiných. Podíly států jiných, stanovené přesně reparační komisí, jest považovati za hodnoty podle bodu 2., lit. d) a podle toho také účtovati výnos těchto podílů.
b) Při papírech, jež se staly rozpadnutím bývalé monarchie pro tuzemsko cizozemskými, pak při válečných půjčkách nebuď výnos úrokový vůbec účtován, právě tak, jako dividenda z akcií Rakouskouherské banky.
c) Ze vkladů na starých účtech u vídeňských bank lze počítati 4% úrok od 1. března 1919, po případě od pozdějšího dne s platností, vyjma z pohledávek z vkladních knížek, z nichž možno počítati úroky smluvené.
d) Ze vkladů úsporných a šekových, na starých účtech u vídeňské poštovní spořitelny lze počítati úroky 3% resp. 2%.
e) Z hypotečních zápůjček na nemovitostech v nynějším cizozemí, pokud byly kontrahovány před měnovou rozlukou, nebuď úrok účtován, vyjímajíc hypotéky, ležící v Rakousku, z nichž možno počítati úroky smluvené.
f) Ze vkladů u spořitelny »Schluckenauer Sparkasse« lze účtovati úrok připadající podle shora uvedené vyhlášky.
Tam, kde není připustilo účtovati výnos úrokový, nesmí se účtovati ani úrok z prodlení.
7. Kursové rozdíly.
Pod tímto označením jest v bilanci opět — jako již v posledních devíti letech — uváděti jen účetní kursové rozdíly, ať zisky nebo ztráty. Pro vyšetření této položky platí obdobně předpisy zdejších bilančních výnosů pro rok 1920 a 1921. Na straně aktiv uvedené účetní ztráty na kursu cenných papírů buďtež umořeny nejméně % ze zůstatku vykázaného ke dni 31. prosince 1928. Utvoření a další dotace »fondu na úhradu ztrát na cenných papírech« může nastati teprve po úplném umoření celé výše kursových rozdílů na straně aktiv, skutečně vykázaných. Upotřebení »fondu na úhradu ztrát na cenných papírech« k jiným účelům nežli k uhrazení ztrát kursovních jest dovoleno toliko se svolením ministerstva sociální péče.
8. Realisované rozdíly kursové.
Realisovanými ztrátami a zisky jsou rozdíly mezi hodnotou nákupní a hodnotou, strženou za ten který cenný papír v bilančním roce. Tyto realisované rozdíly přirozeně zmenšují nebo zvyšují účetní ztráty a zisky, v předešlé bilanci vykázané, podle toho, jak ten který cenný papír ze zásoby ústavu vycházející, na účetních ztrátách nebo ziscích byl zúčastněn. Realisované ztráty na cenných papírech jest
251 nutno v účetní zprávě vykazovati vždy výslovně jen jako takové a nutno je vyúčtovati účtem ztráty a zisku, po případě nestačí-li tento, fondem pro úhradu ztrát na cenných papírech.
Na straně aktiv možno z realisovaných rozdílů kursových vykazovati pouze ztráty na válečných půjčkách. K úhradě realisovaných ztrát z válečných půjček nutno především upotřebiti všech fondů pro úhradu ztrát na cenných papírech. Zbytek pak nutno umořiti ze zisku tak, aby u aktivně přenesených realisovaných ztrát z válečných půjček, vykázaných v roce 1928, byla umořena aspoň 1/10. Ony pensijní ústavy, které z kursových realisovaných ztrát na válečných půjčkách za rok 1918, vykázaných v předešlých letech, neumořily tehdy předepsanou kvótu, t. j. jednu jedenáctinu v roce 1928, jednu dvanáctinu v roce 1927, jednu třináctinu v roce 1926, jednu čtrnáctinu v roce 1925, jednu patnáctinu v roce 1924, jednu šestnáctinu v roce 1923, jednu sedmnáctinu v roce 1922, jednu osmnáctinu v roce 1921, jednu devatenáctinu v roce 1920 a jednu dvacetinu v roce 1919, jsou povinny umořiti tyto kvóty dodatečně v bilanci za rok 1929 tímto způsobem, po příp. menší umořovací kvótu na tuto výši doplniti.
Ke skutečným ztrátám na válečných půjčkách dlužno připočísti také úroky z válečných půjček, které byly snad ještě vykázány neoprávněně v bilancích předešlých mezi úrokovými nedoplatky.
Zisky a ztráty vzniklé konversí jsou realisované.
To, co platí o realisovaných ztrátách válečných půjček, platí i o případných ztrátách z realisace t. zv. zálohových účtů na IX. válečnou půjčku.
9. Další zvláštní fondy.
Pro ztráty valutní, které pensijní ústavy očekávají z měnové rozluky vzhledem k tomu, že mají dosud pohledávku na t. zv. starých účtech nebo u poštovní spořitelny ve Vídni, nebo jiné pohledávky v cizích měnách, doporučuje se zříditi zvláštní reservní fondy, případně doplniti zřízené již podobné fondy, a to do výše 80% příslušných pohledávek kapitálových i úrokových, pokud ovšem nebyly provedeny odpisy snížením hodnoty.
10. Podobné fondy doporučuje se také zřídili pro ztráty z uložených přebytků zvláště těm pensijním ústavům, které mají vklady u »Schluckenauer Sparkasse«.
Všechny pensijní ústavy řiďtež se přesně pokyny v tomto výnose obsaženými.
252