S

Smlouva stavební.


I. Právo občanské.
Smlouva stavební jest ujednání, kterým jeden kontrahent zadává druhému proti umluvené odplatě provedení stavby, dle určitého plánu projektované. Stavební smlouva jest buď smlouvou námezdní, jestliže ten, kdo se podvoluje stavbu provésti, obdrží k tomu účelu od majitele stavby veškerý stavební material, takže první na se béře pouze provedení a řízení stavby, neb smlouvou dodávací resp. kupní, jestliže první vedle své práce dodá i veškerý stavební material. (§ 1158 o. o. z.) Smlouva stavební předpokládá následující podstatné kusy
1. Sjednocení se obou stran ohledně rozsahu, spůsobu a jednotlivých částí zamýšlené stavby; eventuelně dohodnutí ohledně sbourání stavby již existující, která má býti přestavena neb v jejích místech nová stavba provedena, a konečně ohledně odklizení a použití starého, tak nabytého materialu.
2. Přesně určený stavební plán, dle kterého má stavba býti provedena, a ustanovení podrobných plánů, dle nichž mají býti provedeny jednotlivé části zamýšlené stavby; popis stavby, jenž má obsahovati polohu, rozlohu a výměru jednotlivých objektů stavebních. (Stavební plán, podrobné plány, popis stavby a rozvrh nákladů tvoří podstatnou část smlouvy stavební).
3. Odplata, jež má býti podnikateli stavby za jeho práci a za eventuelně dodávaný material stavebníkem zapravena; pravidelně odplata ta blíže smluvena rozvrhem nákladů, ve kterém bývají uvedeny základní ceny ohledně prací, jež mají být dodány, ohledně mzdy a materialu a udána spolu i jakosť materialu; eventuelně ustanoveny i prameny, jimiž má býti material dodáván.
4. Lhůta, ve které má býti nejpozději se stavbou započato a lhůta. do které má býti stavba provedena.
5. Opatření pracovního personálu, kterýž má stavitel na svou zodpovědnost zjednati a vypláceti.
6. Vedlejší úmluvy stran zřízení a odklizení lešení, lhůty, ve kterých jednotlivé části stavebního objektu mají býti hotovy; konvenční pokuta pro případ nezachování stavební smlouvy jednou či druhou stranou.
7. Úmluvy ohledně prací, jež nejsou v rozvrhu nákladů obsaženy, kdyby bylo jich nutno;
8. dohodnutí stran ručení za účelné a solidní provedení stavby a doby, za jakou se ručí. Není-li ve stavební smlouvě těchto ustanovení, platí zde zákonná ustanovení o smlouvě námezdní. Otázku, zda vyzvání ku vyhotovení rozpočtů a nákresů pro zamýšlenou později však neprováděnou stavbu — ohledně placení odplaty — nutno pokládati za objednávku prací ve smyslu § 1152 o. o. z., dlužno zodpověděti kladně; neboť § 1152 určuje jako právní normu, že hned, jak někdo objedná nějakou práci neb dílo, nutno za to míti, že svolil ku placení přiměřené mzdy. Vyzval-li tedy nějaký podnikatel staveb stavitele k vyhotovení nákresů a rozpočtů, náleží poslednímu za to přiměřená odměna v případě, jestliže se buď stavební projekt vůbec neuskuteční neb převezme-li jiný stavitel řízení stavby, poněvadž sestavení a vyhotovení takových stavebních plánů a rozpočtů jest odbornická práce, kterou jest stavitel jen tehdy zadarmo prováděti povinen, jestliže na jich základě stavbu skutečně provádí, ne však tehdy, jestliže mu stavba vůbec nebyla zadána neb byla zadána jinému (roz. ze dne 21. července 1892 č. 8509, časop. »Jur. Bl.« č. 44 z r. 1892).
II. Právo poplatkové. Stavební smlouvy jsou podrobeny poplatku jako smlouvy námezdní, jestliže material dodává sám podnikatel stavby, neb jako smlouvy dodávací, jestliže ten, kdo stavbu provádí, dodává spolu sám i material. Podstatné části takovýchto smluv, mají-li pro podnikatele jeho podpisem nabýti závazné moci, a podstatné části rozpočtu, jestliže staviteli jest zaručena odplata ne snad paušálním obnosem, nýbrž dle měřítka opravdu provedených prací dle základních cen, jak stanoveny v rozpočtu, podléhají kolku 50 kr. za arch, kdežto rozpočty, které nebyly přijaty písemně, jsou poplatků prosty (roz. spr. dv. s. ze dne 9. března 1880 č. 721).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Smlouva stavební. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 538-540.