Č. 2873.Obecní statek: 1. * Náklad vynaložený pouze na úpravu veřejné obecní cesty protínající les, který byl obecním statkem, není odpočitatelnou položkou ve smyslu § 4 zákona ze 17. července 1919 č. 421 Sb., i když úprava ta lesu prospívá. — 2. Podílníkům na obecním statku lesním přísluší účast na peněžitém výtěžku i za jiné užitky lesní, než za stavební a palivové dříví.(Nález ze dne 16. listopadu 1923 č. 19 368.)Prejudikatura: Boh. 1660 adm. Věc: Josef P. a spol. v H. B. (adv. Dr. Emanuel Slabý z Prahy) proti zemskému správnímu výboru (za zúčastněnou obec H. B. adv. Dr. Arn. Urban z Prahy) o účtování výtěžků obecních lesů. Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud odepřelo vyloučiti položky příjmové: za dřevo při zákopech, za mrvu v lese roku 1921, za dřevo z probírky a za suché borovice z povšechného účtu obecního pro rok 1921, a zařaditi je do účtu bývalého obecního statku, a naopak vyloučit i z tohoto účtu výdajovou položku na úpravu veřejné cesty v lese, zrušuje se jako nezákonné; v ostatním se stížnost zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Proti vyloženým účtům obce H. B. za rok 1921 podali bývalí rustikalisté Josef P. a soudr. připomínky žádající, aby položky příjmů 1. za dřevo při zákopech 439 Kč 49 h, 2. za mrvu 2 912 Kč 10 h. 3. za dřevo z probírky 2 352 Kč 24 h a 4. za suché borovice 1 114 Kč 56 h byly pojaty do příjmů účtu býv. obecního statku, a naopak 5. aby položka 2271 Kč 80 h za vyházení příkopů vedle veřejné cesty byla z výdajů účtu toho vyloučena. Účelem připomínek těch bylo správné zjištění peněžitého výtěžku lesa býv. obec. statku resp. podílu připadajícího rustikalistům dle § 4 zákona ze 17. července 1919 č. 421. Položky 1—4 uvedeny v účtech obecních částkami 414,60, 2841,60, 2219.—, 1032 Kč; cifry uvedené v připomínkách vysvětlují se tím, že st-lé k jednotlivým položkám účetním připočetli také příslušnou přirážku, která při dražbě oněch vedlejších užitků lesních byla vybírána na úhradu kolků, odměny hajnému, za práce účetnické a na příspěvek pro chudinský fond. Žádání st-lů bylo v administrativním pořadu instančním, posléze nař. rozhodnutím zamítnuto. Pokud jde o položky 1—4, odůvodněno rozhodnutí tím, že výtěžkem lesa v § 4 zák. 421/19 dlužno rozuměti toliko plody lesní, které les každoročně dle zásad racionelního hospodaření lesního vydává bez úbytku lesní podstaty, tudíž za systému pasekového hospodářství pouze výtěžek z paseky, a nikoli tedy výtěžek za prodané dříví kolem cesty, za probírku, hrabanku a souš. Ohledně položky 5. uvádí nař. rozhodnutí, že úpravou lesní cesty zrušeny byly 3 odbočné cesty v lese, a že jest proto úpravu tu považovali za náklad na řádné hospodaření, udržování a správu lesa, který dle § 4 leg. cit. jest od výtěžku lesa odečísti. Stížnost béře rozhodnutí to v odpor pro nezákonnost a vadné řízení namítajíc, že za výtěžek lesa ve smyslu právě uvedeného ustanovení dlužno považovati nejen dříví pasekové, nýbrž veškeren výtěžek, a tedy také hrabanku, probírku a j., kdežto naopak náklad na úpravu cesty, zmíněný v pol. 5. do účtu obecního statku nenáleží vůbec, poněvadž jde o náklad na cestu veřejnou, sloužící potřebě všeho občanstva a nikoliv o náklad na les, a že by ostatně výdaj na takovou investici musil býti rozvržen na několik let. Nss rozhoduje o stížnosti, veden byl těmito úvahami: Pokud se týče první sporné otázky, co rozuměti jest výtěžkem lesa ve smyslu § 4 zákona 421/19, žal. úřad postavil se — bez bližšího odůvodnění — na stanovisko, že spadají pod pojem ten pouze plody lesní, které les každoročně dle zásad racionelního hospodaření lesního poskytuje, a tudíž za systému hospodářství pasekového pouze výtěžek z paseky. Téhož názoru jest i zúčastněná strana, opírajíc se o slovo § 4 »kteří mají nárok na braní stavebního a palivového dříví z pasek lesa obecního«, a »rozdělí se mezi podílníky podle poměru, v jakém bylo . . . rozdělováno .... dříví z pasek obecního statku lesního«. Nss — setrvávaje na právním názoru vysloveném již v nálezu Boh. 1660 adm. — nemohl stanovisko žal. úřadu a zúčastněné strany uznati správným. Zákon ze 17. července 1919 č. 421 Sb. stanovil v § 2 zásadu, že práva podílníků, užívati nemovitostí obecního statku, zanikají bez náhrady, pokud v §§ 3 a 4 není jinak nařízeno. § 4, jednající o lesích, které až do vyhlášení tohoto zákona byly obecním statkem, určuje především, koho sluší považovati za podílníky lesního statku obecního, a v tomto směru stanoví, že podílníkem je ten, kdo měl nárok na braní stavebního neb palivového dříví z pasek lesního statku obecního. V dalším § 4 určuje, jaká náhrada podílníkům těm za onen nárok přísluší, a tu stanoví, že přísluší jim po dobu 6 let počínaje dnem 1. ledna 1920 polovice peněžitého výtěžku tohoto lesa, po odečtení veřejných dávek a potřebných nákladů, s dalším omezením dle odst. 2 tohoto §, které však v daném případě nemá významu. Stanově náhradu tu nemluví tedy zákon již o polovici peněžitého výtěžku za stavební neb palivové dříví, nýbrž všeobecně o výtěžku lesa. Tato polovice výtěžku má se děliti mezi podílníky v poměru, v jakém bylo naposled mezi ně rozdělováno stavební neb palivové přiví z pasek obecního statku lesního. I zde tedy neomezuje zákon podílníky nikterak pouze na peněžitý výtěžek za dříví stavební neb palivové, nýbrž užívá slov těch pouze k označení poměru, v jakém se podílníci mají o peněžitý výtěžek lesa děliti. Není tedy správný názor žal. úřadu, že st-lům jako podílníkům na obecním statku lesním nepřísluší participovati i na peněžitém výtěžku za jiné užitky lesní než za stavební a palivové dříví, a že veškeré užitky — kromě tohoto dříví — propadají dle cit. ustanovení zákona ve prospěch obce beze vší náhrady. Za peněžitý výtěžek lesa nelze ovšem pokládati také ony částky, které podle spisů při prodeji sporných vedlejších užitků lesních byly jako t. zv. akcidence vybrány na úhradu kolků, dávky chudinské a odměn hajnému a za práce účetnické, neboť tyto položky nejsou součástí ceny za prodané lesní produkty, nýbrž representují příspěvek na úhradu rozmanitých vedlejších výloh resp. zákonnou dávku pro chudinský fond. Z uvedeného jde tedy, že odporuje zákonu nař. rozhodnutí, pokud uznalo, že příjmové položky účtu obecního pro 1921 »za dřevo při zákopech 414,60 Kč«, »za mrvu v lese r. 1921 2841,60 Kč«, »za dřevo z probírky 2219 Kč« a »za suché borovice 1032 Kč« nenáležejí do účtu býv. obecního statku lesního. Pokud se však st-lé domáhají toho, aby do výtěžku lesa pojata a tedy v účtu posléze uvedeném jako příjem účtována byla také t. zv. akcidence, je stížnost jejich ovšem bezdůvodná. V druhém sporném bodu — pokud se totiž týče vyloučení položky 5 z účtů obecního statku — bylo při šetření konaném osk-í zjištěno, že jde o veřejnou cestu obecní, která neslouží pouze účelům hospodaření v obecním lese, nýbrž které se užívá jako obecné komunikace do osady S., do mlýna v S. a do panského lesa P. Náklad uvedený v sporné položce 5. vznikl tím, že v trati této cesty jdoucí obecním lesem, vyházením příkopů provoz sveden byl na cestu jedinou. Mínění rozcházejí se toliko co do účelu této úpravy: Kdežto zástupce starousedlých namítal, že šlo především o opravu veřejné cesty, uvedl zástupce obce, že úprava nedala se k vůli cestě samé, nýbrž ve prospěch lesa, aby se po něm zbytečně nejezdilo. Žal. úřad i zúčastněná strana spatřují již v té okolnosti, že úprava cesty prospěla také lesnímu hospodářství v obecním lese, dostatečný důvod, aby náklad na onu úpravu považován byl za náklad učiněný »na řádné hospodaření, udržování a správu lesa« ve smyslu § 4 zák. 421/19. Toto hledisko není však správné. Za náklady »na řádné hospodaření, udržování a správu lesa« nelze pokládati každý náklad, který lesu prospívá, nýbrž jenom náklady na taková opatření, která dějí se při provozu lesního hospodářství a jako úkony lesní produkce tvoří jeho součást. K takovým opatřením nelze však počítati úpravu veřejné cesty, která i— byť i procházela lesem — netvoří ani hospodářsky ani právně součást tohoto lesa, nýbrž je objektem samostatným, jehož správa a udržování náleží obci jako svazu veřejnému a podléhá zvláštním předpisům daným pro veřejné cesty vůbec. Nelze proto náklad na úpravu veřejné cesty — i když lesnímu hospodářství jde k duhu — pokládati za náklad učiněný »na řádné hospodaření, udržování a správu lesa«, a účtovati jej v účtu obecního statku lesního. Je tedy nař. rozhodnutí, i pokud odmítlo žádané vyloučení položky 2271,80 Kč na úpravu veřejné cesty jdoucí obecním lesem, z účtu obecního statku, nezákonné.