Č. 8115.

Policejní právo trestní. — Pojištění sociální: Byla-li pro přestupek § 260 zák. č. 221/24 odsouzena prvou stolicí firma (veřejná obchodní společnost) do rukou jednoho ze společníků, je zmatečné rozhodnutí stolice vyšší, kterým k rekursu firmy uznala vinným společníka firmy.
(Nález ze dne 17. září 1929 č. 17007.)
Věc: Josef K. v N. (adv. Dr. Erich Schicketanz z Prahy) proti zemské správě politické v Praze o přestupek zákona č. 221/24.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Okr. nemoc, pojišťovna v N. udala u osp-é v N. firmu Antonín G. a Co v N., že nepřihlásila k pojištění domáckou dělnici Annu H. a žádala potrestání firmy pro přestupek § 260 zák. 221/24. Osp vydala na to tento nález z 22. prosince 1926: »Firmě Antonín G. a Co. k rukám šéfa Josefa K., N. Pro přestupek § 260 zák. č. 221/24, který Jste spáchala podle seznání okr. nemoc, pojišťovny a Vašeho částečného doznání tím, že jste k pojištění nepřihlásila od 1. července 1926 dle § 17 cit. zák. Annu H. z P. zaměstnanou u Vás od roku 1925, odsuzujete se podle § 262 cit. zák. k peněžité pokutě 30 Kč ve prospěch okr. nemoc, pojišťovny v N., v pádě nedobytnosti k trestu vězení v trvání tří dnů.«
Z tohoto nálezu se odvolala firma A. G. a Co. Zsp v Praze nař. rozhodnutím odvolání zamítla, stylisujíc svůj nález, jakoby 1. stolice byla odsoudila Josefa K. jako zodpovědného zástupce firmy A. G. a Co.
Stížnost Josefa K. namítá, že žal. úřad rozhodl o jiné osobě nežli úřad 1. stolice, v čemž spočívá zmatečnost nař. výroku. Námitce této nelze odepříti oprávněnost.
Prvá stolice vyhověla petitu okr. nemoc, pojišťovny v N., aby byla potrestána firma Ant. G. a Co. v N. Trestní nález ten jest řízen na jmenovanou firmu, této firmě byl doručen a od firmy byl naříkán opravným; prostředkem. Žal. úřad, vzav nález ten meritorně v projednání, nař.. rozhodnutím vyslovil, že Josef K. jako zodpovědný zástupce firmy jest vinným přestupkem § 17 zák. č. 221/24 a potvrdil trest nálezem 1. stolice vyslovený, jako by jemu byl uložen.
Firma Ant. G. a Co. jakožto veř. společnost není totožná s odsouzenou osobou fysickou a to nejen právně, ale ani fakticky, ježto, jak zřejmo ze spisů, Josef K. jest jen jedním ze tří spolumajitelů firmy, jest tedy v obojím směru osobou od firmy Ant. G. a Co. rozdílnou, osobou jinou. Tím byla rozhodnutím 2. stolice odsouzena osoba jiná, která nálezem úřadu 1. stolice odsouzena nebyla, což zakládá zmatečnost nař. rozhodnutí, poněvadž žal. úřad podle § 263 zák. č. 221/24 jest povolán pouze k tomu, aby instančně přezkoumal nález úřadu 1. stolice, nedostává se mu proto kompetence, aby vydal trestní nález proti osobě, o jejíž trestní zodpovědnosti úřadem 1. stolice dosud vůbec judikováno nebylo.
Zsp snaží se v odv. spise zejména z okolnosti, že trestní nález 1. stolice byl adresován jmenované firmě k rukám Josefa K., dovoditi, že se důvodně mohla domnívati, že nález 1. stolice zasáhl výhradně v právní sféru Josefa K. jako zodpovědného zástupce firmy, nikoliv též ostatních spolumajitelů firmy. Nehledě k tomu, že momenty, již shora uvedené, takovýto výklad nálezu 1. stolice vylučují, nebyl by mohl žal. úřad jako odvolací instance nález 1. stolice, kdyby byl vydán proti Josefu K., věcně přezkoumávati k odvolání podanému firmou Ant. O. a Co., jež jest — jak shora vyloženo — osobou právně i fakticky od Josefa K. rozdílnou.

Citace:

Č. 8115. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 140-141.