— 266 —

Praktické případy.

Proti zákonné domněnce, stanovené §. 163. ob. z. obč. přípustno jest dokazování opaku.

Paternitní žalobě R. S. jako poručníka nezl. R. B. proti J. F. okr. soud v S. vyhověl a tohoto otcem nezl. R. B., dne 20. února 1901 narozeného uznal s povinností ku placení výživného.
Na odvolání žalovaného zemský soud v Brně naříkaný rozsudek změnil a žalobu zamítnul.
Důvody rozhodovací:
První soudce vzal na základě výpovědi svědkyně F. B., která přísežně potvrdila, že žalovaný s ní roku 1900 druhou neděli po biřmování, které se dle dopisu farního úřadu v O. odbývalo dne 3. července 1900, obcoval, za dokázáno, že žalovaný J. F. s F. B. v noci ze dne 15. na 16. července tělesně obcoval.
Žalovaný J. F. sice nepopírá, že s F. B. tělesně obcoval, tvrdí však, že s ní obcoval teprve v noci na 27. srpna 1900.
I odvolací soud přikládá výpověděm F. B., která v řízení odvolacím opakovala udání u prvního soudce učiněná, potud úplné víry, že žalovaný s ní neobcoval teprve v měsíci srpnu 1900, jak on tvrdí, nýbrž již v noci ze dne 15. na 16. července 1900. Avšak — 267 —
vzhledem k okolnostem, jež v řízení odvolacím přišly slyšením MUDra. Z. co znalce na jevo, nenabyl odvolací soud téhož přesvědčení jako první soudce, že dlužno žalovaného J. F. dle §. 163. ob. z. obč. pokládati za nem. otce dítka R. B.
Neboť dle sdělení mor. zemské porodnice v Brně jest na jisto postaveno, že zmíněné dítě bylo při narození 2450 gr. těžké, 50 cm dlouhé a že bylo vynešené. Z toho soudilo již ředitelství porodnice, že se oplodnění nemanž. matky musilo státi v době od 15. května do 16. června 1900 a že jest pravdě nepodobno, že by se oplodnění bylo stalo v polovici července 1900.
Soudní znalec MUDr. Z. vyslovil se na základě tohoto sdělení moravskou zemskou porodnicí v Brně učiněného pokud se týče váhy a délky zmíněného dítěte ve spojení s dnem narození dítěte 20. února 1901 docela určitě v ten smysl, že dítě bylo vzhledem k tomu úplně vynesené, a že musila nemanž. matka F. B. v době obcování s J. F. — ať již jak ona tvrdí se stalo v noci z 15. na 16. července 1900, nebo, jak on tvrdí se stalo v noci na 28. srpna 1900 — s oním dítkem býti již těhotnou, a že konečné, pak-li svědkyně F. R., jak ona udává, ještě po době souložení s J. F. a to v měsících srpnu a září skutečně měla menstruaci, a jednalo-li se skutečně o krvácení menstruační, opačně by opět bylo zjevno, že souložení s J. F. ani na 16. července ani na 28. srpna 1900 nemohlo způsobiti oplození.
Ovšem, jak znalec ku konci podotýká, nejednalo se u F. B. ani o žádnou menstruaci, nýbrž bylo to krvácení asi z rodidel, které při těhotných ženách přicházívá.
S tímto určitým dobrozdáním znaleckým nelze srovnati tedy tvrzení F. B., že ona v květnu a červnu 1900 se žádným mužským tělesně neobcovala a že obcování se žalovaným se stalo teprve v noci na 16. července 1900.
Jest možno, že svědkyně jest subjektivně přesvědčena o pravdivosti dotýčných svých výpovědí, avšak pak-li tomu tak jest, tedy nelze žalovaného pokládati za otce nemanželského dítěte R. B., poněvadž ona byla dne 15.—16. července 1900 s tímto dítětem již těhotná.
F. B. nepřipustila, že snad se v udání času tělesného obcování se žalovaným mýlila a že se tato část její svědeckých výpovědí zakládají na nějakém omylu, naopak ona toto tvrzení na opětný dotaz u odvolacího líčení opakovala. Vzhledem k tomu musel odvolací soud uznat, že žalovaný J. F. nemůže se považovat za nemanž. otce R. B.
Proto dle tohoto stavu věci odvolání žalovaného dáno místa a žaloba zamítnuta.
Nejvyšší soud dovolání žalobcovu nevyhověl. — 268 —
Důvody:
Dovolání opřené o § 503 č. 2., 3. a 4. c. ř. s. jest bezdůvodno.
Vady řízení odvolacího ve smyslu č. 2. zde nestává.
Domníval-li se dovolatel, že zpráva ředitelství brněnské porodnice odporuje posudku znalce dra. Z., bylo na něm, aby dle §. 289. c. ř. s. působil, klada příslušné otázky ku vysvětlení odporů, jak je za nutno pokládal, po případě, aby dle §. 362. c. ř. s. vystoupil s vhodnými návrhy.
Ostatně nemůže býti řeči o tom, že by tu byly odpory, vztahující se k okolnostem rozhodným.
Dovolací důvod čísla 3. není po zákonu proveden, směřuje proti důsledkům vyvozeným soudem odvolacím ze zjištěných skutečností.
Co pak se týče dovolacího důvodu č. 4., dlužno právní posouzení věci soudem odvolacím označiti za správné.
Ze proti zákonné domněnce stanovené §. 163. ob. zák. obč.
přípustno je dokazování opaku, připouští sám dovolatel.
Soud odvolací, dospěv na základě zprávy brněnské porodnice a posudku znalce dra. Z. podle §. 272. c. ř. s. k přesvědčení, že F. B. dne 15.—16. července 1900 již byla s útěžkem s dítětem, o něž tu jde, a že tedy dítě toto nemohlo býti splozeno souloží její se žalovaným ze dne 15.—16. července 1900 — právem pokládal pro tento případ zákonnou domněnku §. 163. ob. zák. obč. za vyvrácenu i právem žalobu zamítl.
K dotyčným vývodům dovolání možno tím méně přihlížeti, že vlastně brojí pouze proti ocenění důkazů soudem odvolacím, netrvajíc při skutkovém základu, jak soudem tím byl zjištěn.
(Rozh. z 5. července 1905, č. 10228.) J. B.

Citace:

Proti zákonné domněnce, stanovené §. 163. ob. z. obč. přípustno jest dokazování opaku.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1905, svazek/ročník 14, s. 282-284.