Glosy a aktuality.Nový výklad §§ 81, 91 j. n. krajským soudem civilním v Praze?Proti žalobě o zaplacení 20 000.— Kč »pod exekucí vůbec a zejména pod exekucí na nemovitost danou do zástavy«, podané u okresního soudu na Mělníce, vznesla žalovaná námitku věcné nepříslušnosti. Okresní soud v Mělníku vyhověl námitce a odmítl žalobu usnesením C II 387/ 37, takto odůvodněným: »Jest nesporné, že zatížená nemovitost, která pro zažalovanou pohledávku byla dána v zástavu, jest v obvodu zdejšího soudu. Než pokud jde o příslušnost věcnou, netvrdila žalující strana úmluvu ve smyslu § 104 j. n. V důsledku toho jest věcně příslušným krajský soud civilní v Praze.« Do tohoto usnesení podala žalující strana stížnost. Krajský soud civ. v Praze vyhověl stížnosti usnesením R III 866/37-9, zamítl námitku nepříslušnosti a uložil žalované straně povinnost zaplatiti útraty sporu kompetenčního. V odůvodnění se praví: »Podle žaloby a vylíčení skutkového děje tam uvedeného jest patrno, že jedná se o žalobu na zaplacení hypotekární pohledávky ve výši Kč 20 000.—, a že tudíž příslušnost soudní nutno posuzovatí dle §§ 81, 91 a 95 jur. normy. Podle § 95 j. n. pak žaloby, v § 91 j. n. uvedené, mohou býti podávány u soudů tam řečených i tenkráte, když by tyto soudy vlastně nebyly podle ustanovení o předmětné příslušnosti příslušný rozhodovati o majetkovém nároku, jehož se žaloba domáhá. Leží-li tedy v zástavu daná nemovitost v obvodu okresního soudu v Mělníku a je-li tudíž dovolaný soud místně příslušným ve smyslu §§ 81 a 91 j. n., pak jest ve smyslu § 95 j. n. příslušným i pro předmětnou žalobu na zaplacení hypotekámí pohledávky bez ohledu na zažalovaný obnos.« Ve smyslu nového znění § 528/1 c. ř. s., daného čl. I. č. 5 zák. 251/34, jest toto rozhodnutí pravoplatné. Uvedený výklad se ovšem se zákonem nijak nesrovnává a v ustanovení §§ 81, 91, 95 j. n., nemá opory. Nutno rozlišovati mezi žalobou o uplatnění zástavního práva a žalobou o zaplacení pohledávky zástavním právem zjištěné. Podle § 91 j. n. mohou býti takové žaloby o zaplacení kumulovány se žalobou, kterou se bylo domáháno práva zástavního, a § 95 j. n. s odvoláním na § 91 j. n. stanoví, že takové žaloby náleží před soud věci obtížené i tehdy, kdyby podle ustanovení o předmětné příslušnosti byl k rozhodování o majetkovém nároku příslušný soud jiný. Leč v daném případě nebylo vůbec možno dovolávati se ani § 91 j. n., poněvadž nešlo o spojení žaloby na zaplacení pohledávky se žalobou, kterou se bylo domáháno zástavního práva, nýbrž jen o žalobu na zaplacení. (Na povaze této obligační žaloby nezměnilo se ničeho dodatkem k žalobnímu petitu: »zejména pod exekucí na nemovitost, zapsanou ve vl. č....«.) Stejně Vážný civ. 2279, 2865 a j. Pavel Winter.K tomu poznamenáváme: a) Za hypotekární žalobu jest pokládati buď žalobu, jejíž petit zní na »trpění exekuce do nemovitosti té a té«, nebo na »zaplacení pod exekucí na nemovitost tu a tu« (scil. pouze na nemovitost). První petit jest správný v každém případě hypotekární žaloby, druhý petit vlastně jen v takovém případě, kdy žalovaný má také povinnost platiti (srov. Pužman: »Žaloby a žalobní petity«, str. 163—169). b) Je-li žalovaný hypotekární dlužník totožný s osobním dlužníkem, pak ovšem může petit zníti i na »zaplacení pod exekucí vůbec, zejména pod exekucí na nemovitosti ty a ty«, to jest pak žaloba obsahující jednak petit pravé hypotekární žaloby, a jednak s ní spojený petit žaloby na zaplacení. Nezáleží zajisté na tom, co jest na prvním místě: zda petit na zaplacení pod exekucí vůbec, či petit na zaplacení pouze pod exekucí do nemovitosti (správně petit na trpění exekuce na nemovitost). Připustíme-li, že jest to vlastně totožné, domáhá-li se žalobce »trpění exekuce na nemovitost« nebo »z uplacení pod exekucí jen na nemovitost« (Gl. U. 4113, Vážný 11646, Pužman: »Žaloby a žalobní petity«, str. 163 a 164) a uznáme-li, že bez ohledu na hraní se slovy, jest cílem takto omezeného petitu jen provedení exekuce na nemovitost, a přiznáme-li takovému petitu povahu žaloby hypotekární, pak není sporu, že rozhodnutí, proti kterému se pisatel hořejší glosy obrací, jest ve shodě se zákonem. Stačí uvážiti, že při bližším přihlédnutí smysl předmětné žaloby byl ten, že se domáhala: odsouzení žalované strany k trpění exekuce na nemovitost (§§ 81, 95 j. n.), a mimo to současně s touto hypotekární- žalobou odsouzení žalobkyně k zaplacení pod exekucí vůbec (§ 91 j. n.). — Pozn. redakce.