Právní účinek povolení kapitalisace důchodu: Podle předpisu § 32 zák. z 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., záleží výrok ministerstva sociální péče, jímž toto povoluje částečnou nebo úplnou kapitalisaci důchodu, na volném uvážení tohoto ministerstva a invalidovi právní nárok na povolení kapitalisace nepřísluší., Povolilo-li však ministerstvo, aby na místě důchodu, splatného v měsíčních lhůtách (§ 30 cit. zák.), ¨226 vyplacen byl osobě, jež se o kapitalisaci ucházela, kapitál v určité výši, a. byl-li žadatel o tom vyrozuměn, pak vzešel jemu doručením rozhodnutí právní nárok na výplatu povoleného kapitálu, a zrušení povolené kapitalisace není pak již ponecháno volnému uvážení úřadu, a zákonitost rušícího výroku posuzovati jest pak podle všeobecných právních pravidel o rušení konstitutivních aktů správních. Zrušením přiznaného nároku na výplatu kapitalisovaného důchodu zasahuje se do nabytých práv invalidy a přísluší jemu podle § 2 zákona o správním soudě právo, domáhati se nápravy stížností u nejvyššího správního soudu. Zásah do nabytého práva je přípustný vzdor nastalé právní moci cestou obnovy řízení. Obnova řízení, právoplatným rozhodnutím ukončeného, jo přípustná pouze za předpokladu, že úřad rozhodnutí to založil na nesprávné skutkové podstatě, jejíž nesprávnost mu v době, kdy rozhodnutí vydal, nebyla známa. (Nález nejv. správ, soudu z 9. února 1925, č. 2473/25.)