Authors:
= Váž. tr., 3 (1921)
PDF

Čís. 644

.
Ke skutkové podstatě zločinu rušení náboženství dle § 122 tr. zák. se nevyžaduje, by činem pachatelovým bylo vzbuzeno veřejné pohoršení.
Stačí, byl-li závadný výrok pronesen veřejně.
(Rozh. ze dne 16. prosince 1921, Kr II 228/20.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Jihlavě ze dne 25. června 1920, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem rušení náboženství dle § 122 a), b) tr. zák. — mimo jiné z těchto
důvodů:
Stěžovatel uznán byl vinným zločinem dle § 122 tr. zák. jednak pro výrok, jejž pronesl na dvoře velkostatku, jednak pro výrok, jejž pronesl hlasitě v hostinci. Dovozuje-li zmateční stížnost z různých okolností, že v případě prvém není tu veřejného pohoršení, které skutková povaha zločinu dle § 122 a) tr. zák. prý předpokládá, 'stačí poukázati na to, že veřejné pohoršení není zákonným předpokladem skutkové podstaty zločinu dle § 122 a) tr. zák. Vyplývá to zřejmě z § 123 tr. zák., jenž okolnost tuto uvádí výslovně jako podmínku použití vyšší trestní sazby dle tohoto §u, kteroužto podmínku rozsudek sám v případě prvém, o nějž tu jde, nepokládal skutkovým stavem za opodstatněnou. Pokud pak dle § 122 a) tr. zák. veřejnosti vůbec je zapotřebí, dána jest nepochybně tím, že stěžovatel dle zjištění rozsudku závadná slova křičel ve dvoře velkostatku na pasáka Františka M., tedy za okolností, kde je slyšela nejen přítomná šafářka B-ová, nýbrž i jiní z četného ve dvoře velkostatku hospodářského personálu je slyšeti mohli, kdyby bývali náhodou přítomni. Rovněž nestačí na vyloučení veřejnosti v případě druhém okolnost, že osoby, v hostinci meškající, jen částečně výrok stěžovatelův slyšely a potvrdily, kdyžtě pronesen byl hlasitě v přítomnosti většího počtu osob v místnosti hostinské, každému přístupné. To však stačí i s hlediska § 122 b) tr. zák., který vyžaduje jen veřejné pronesení řečí, ne snad nějaké formální »řečnění«.
Citace:
č. 565. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 380-381.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).