NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 1

Čís. 10859.

Důvody, z nichž lze odložiti exekuci, jsou uvedeny v § 42 ex. ř. výčetmo.
Návrh povinného podle § 42, druhý odstavec, j. n., jímž se domáhá, by bylo prohlášeno zmatečným soudní řízení, tvořící základ exekučního titulu, není důvodem k odkladu exekuce.
(Rozh. ze dne 11. června 1931, R I 472/31.)
Soud prvé stolice povolil k návrhu dlužníka odklad exekuce až do rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, pokud se týče nejvyššího soudu o návrhu dlužníka podle § 42, druhý odstavec, j. n., by bylo prohlášeno zmatečným sporné řízení, tvořící základ exekučního titulu. Rekursní soud zamítl návrh na odklad exekuce. Důvody: I když je správný názor prvého soudu, že z pokračování v exekuci hrozí dlužníku majetková újma, nebylo lze vyhověti návrhu na odklad exekuce, ježto tu není zákonného důvodu pro odklad exekuce. Dlužník domáhá se odkladu na základě ustanovení exekučního řádu. Tento však stanoví v § 42 ex. ř. výčetmo důvody odkladu, mezi nimiž však není důvod, jejž tu dlužník uplatňuje. Obdobné použití některého z důvodů odkladu uvedených v § 42 ex. ř. jest již proto nepřípustné, ježto výčetmé vypočítávání nepřipouští rozšiřovací výklad.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Ve věci samé se odkazuje dovolací rekurent na správné odůvodnění napadeného usnesení, jež souhlasí nejen s naukou, nýbrž i s ustáleným rozhodováním nejvyššího soudu (srov. Neumann, Komentar zur Exekutionsordnung, prvý sv., 1928, str. 223, Walker-Procházka, System der Exekutionsordnung, 1926, str. 99 a sb. n. s. čís. 4974 a 8045). Právní názor, že vypočtení důvodů pro odklad exekuce v § 42 ex. ř. jest výčetmé, byl ostatně uznán správným i v důvodech plenisimárního usnesení býv. nejv. soudu vídeňského ze dne 23. května 1905, Pres. 344/1904, kniha judikátů čís. 169 uveřejněného v úř. sb. pod čís. 811, a nelze názor ten napadati poukazem k tomu, že exekuci lze odložiti i z jiných důvodů v zákoně zvlášť uvedených, neboť z toho plyne jen, že nelze odklad exekuce povoliti bez zákonného důvodu odkládacího, ale nikoli přípustnost obdobného použití důvodů pro odklad exekuce, vypočtených v § 42 ex. ř., na jiné případy.

Citace:

Čís. 10859. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 823-824.