NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Č. 9893.

Jazykové právo. — Pojištění sociální: K otázce jazykové úpravy nápisů na budovách a místnostech okr. nemoc. pojišťoven jakož i jejich veř. vyhlášek.
(Nález ze dne 12. května 1932 č. 7840.)
Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v B. (adv. Dr. Bedř. Eiselt z Litoměřic) proti ministerstvu sociální péče (odb. r. Dr. Jan Řípa) o jazykové právo.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Josef K., člen představenstva stěžující si pojišťovny, oznámil zemskému úřadu v Praze podáním označeným jako »prosba o informaci«, že výstražné tabulky v lázních a v ambulatoriu, jakož i poradní a orientační tabulky na chodbách u okr. nemoc. pojišťovny v B. — Č. 9893 —
jsou toliko německé, a žádal o informaci, jak lze dosáhnouti toho, aby tabulky tyto byly doplněny českým textem, což pojišťovna odmítá učiniti, odvolávajíc se na to, že jejím jednacím jazykem jest německá řeč, a že jaz. nař. pro pojišťovny neplatí. Zemský úřad postoupil podání to min. soc. péče, jež vyřídilo je výnosem z 29. srpna 1929, zaslaným Ústřední sociální pojišťovně tohoto znění: »Presidium min. soc. péče shledalo odůvodněnou stížnost člena představenstva okr. nemoc. pojišťovny v B. Josefa K. do nesprávného označení výstražných, poradních a orientačních tabulek u okr. nemoc. pojišťovny (v ambulatoriu a lázni) v B. Podle výnosu min. soc. péče ze 3. července 1929 č. j. 11907 jsou okr. nemoc. pojišťovny povinny užívati při veř. vyhláškách (rovněž) jazyka čsl. (tabulky výstražné, poradní a orientační mají povahu veřejných vyhlášek). Na této povinnosti nemění nic skutečnost, že okr. nemoc. pojišťovna v B. má jednacím jazykem jazyk německý. Presidium min. soc. péče žádá, aby Ústřední sociální pojišťovna vyzvala okr. nemoc. pojišťovnu v B., aby co do jazyka veř. vyhlášek řídila se směrnicemi danými svrchu cit. výnosem.« Ústřední sociální pojišťovna intimovala tento výnos v uvedeném doslovném jeho znění stěžující si pojišťovně jako stanovisko zaujaté ministerstvem ke stížnosti Josefa K. a dodala: Podle výnosu min. soc. péče ze 3. července 1929 č. j. 11907 je se pak při zevním označování budov nemocenských pojišťoven říditi těmito zásadami: 1. Budovy nemocenských pojišťoven jest vždy označovati nápisem v jazyku čsl. 2. Budovy nemocenských pojišťoven, jejichž působnost se vztahuje na soudní okres, ve kterém podle posledního soupisu lidu obývá alespoň 20% státních občanů téhož, avšak jiného jazyka než čsl., jest označiti též nápisem v jazyku této menšiny (menšin), při čemž nápis v jazyku čsl. musí býti na prvém místě a musí míti aspoň stejné rozměry a stejnou úpravu jako nápis v jazyku menšinovém. 3. Totéž platí co do úpravy slovní výplně pečetí a co do jazyka veř. vyhlášek. Min. soc. péče opírá toto své stanovisko o ustanovení odst. 3 § 3 jaz. zák., odůvodňujíc je tím, že nemoc. pojišťovny vystupují v určitém svém oboru činnosti jako úřady a že vykonávají v přeneseném oboru působnosti úkoly státní správy, v nichž jim přísluší právo rozhodovati. Sdělujíce Vám toto stanovisko min. soc. péče, ukládáme Vám, abyste podle něho výstražné, poradní a orientační tabulky ve své budově (v ambulatoriu a lázni) provedli také v jazyku českém a nám toto provedení hlásili.«
Stížnost u nss podaná uvádí, že příkaz, daný Ústřední sociální pojišťovnou stěžující si pojišťovně, aby výstražné a orientační tabulky ve své budově (v ambulatoriu a lázni) provedla také v jazyku českém, obsažený v intimátu nař. výnosu, byl vzat v odpor zvláštní stížností v pořadu instančním. Příkaz tento není tedy, jak také z dalšího obsahu stížnosti jest zřejmo, jejím předmětem. Předmětem stížnosti jest jen první část výnosu min. soc. péče ze 3. září 1929 č. j. 6818, zaslaného Ústřední sociální pojišťovně a intimovaného stěžující si pojišťovně, pokud v něm žal. min. zaujalo stanovisko ke stížnosti Josefa K. a dovolává se svého výnosu ze 3. července 1929 č. j. 11907. Poukazujíc na úvod nař. výnosu, — Č. 9893 —
stížnost z něho dovozuje, že nař. výnosem bylo zasaženo do právní sféry stěžující si pojišťovny, porušuje její subj. práva a odůvodňuje takto legitimaci pojišťovny ke stížnosti. Žal. min. ji však v odvodním spise popírá a namítá, že nař. výnos obsahuje jen projev právního názoru, a jest tedy toliko abstraktním aktem, který nemůže býti předmětem kognice nss-u.
Uvažuje o stížnosti musil nss se zřetelem k této námitce i z povinnosti úřední rozřešiti si především otázku, je-li nař. výnos rozhodnutím neb opatřením správního úřadu ve smyslu § 2 zák. o ss, které by bylo lze naříkati stížností u nss-u. Žal. min. sděluje ve výnosu tom Ústřední sociální pojišťovně stanovisko, jaké zaujalo ke stížnosti Josefa K. v příčině jazykové úpravy výstražných, poradních a orientačních tabulek, umístěných v ambulatoriu a v lázni stěžující si pojišťovny. Vycházejíc z názoru, že tabulky tyto dlužno pokládati za veř. vyhlášky, odkazuje min. na svůj dřívější výnos ze 3. července 1929 č. 11907, ve kterém se vyslovilo o jejich jazykové úpravě. Právní povahou tohoto výnosu zabýval se nss již v nál. Boh. A 9892/32, vydaném o stížnosti okr. nemoc. pojišťovny ve V. V nálezu tom dospěl nss z důvodů tam uvedených k úsudku, že výnos ten obsahuje jen projev právního názoru min., a že nemá povahy rozhodnutí ani opatření ve smyslu § 2 zák. o ss, pročež nemůže býti naříkán stížností u nss-u.
K stejnému úsudku dospěl nss i o právní povaze výnosu v daném případě naříkaného. Žal. úřad tím, že se v něm dovolal svého dřívějšího výnosu ze 3. července 1929, ve kterém projevil svůj právní názor v ten smysl, že nemoc. pojišťovny vystupují v určitém svém oboru činnosti jako samosprávné úřady, vykonávající v přenesené působnosti úkoly státní správy s právem rozhodovacím, pročež spadají pod ustanovení § 3 odst. 3 jaz. zák., dal toliko na jevo, že i v případě, jehož se týkalo podání Josefa K., při tomto svém právním názoru setrvává a že má za to, že tabulky, o něž šlo, co do jazykové úpravy jejich sluší se posuzovati stejně jako veřejné vyhlášky, o nichž cit. výnos již jednal. Žal. úřad sám nevyvodil však ze svého právního názoru pro konkrétní případ nijakých právních důsledků a nevtělil svůj názor ve výrok, kterým by upravil autoritativně práva a povinnosti strany tak, aby výrok jeho byl schopen nabýti proti stěžující si pojišťovně právní moci. Žal. úřad omezil se v nař. výnosu jen na sdělení Ústřední sociální pojišťovně svého právního stanoviska k věci, o kterou šlo, a ponechal jí, aby v oboru své vlastní působnosti jako dozorčí úřad nad nemoc. pojišťovnami (§ 86 lit. a), zák. č. 184/28) ze sděleného jí právního stanoviska vyvodila v konkrétním případě důsledky a učinila opatření, jak se také stalo. Z toho, že v úvodě nař. výnosu se praví, že min. soc. péče shledalo odůvodněnou stížnost Josefa K. do nesprávného označení tabulek u stěžující si pojišťovny, o sobě nelze ještě dovoditi, že by bylo o dotčeném podání jako o jazykové stížnosti rozhodovalo nebo chtělo rozhodovati jako státní úřad dohlédací ve smyslu § 7 jaz. zák., neboť takovýto závěr byl by v rozporu s dalším obsahem nař. výnosu, z něhož plyne, že žal. úřad ve skutečnosti o podání Jos. K. nař. výnosem nerozhodoval, nýbrž sdělil Ústř. sociální pojišťovně jen všeobecně svůj právní názor a ponechal jí, aby učinila v této věci konkrétní opatření. Při posuzování právní povahy správního aktu dlužno pak hleděti k celému jeho obsahu a nikoli jen k jednotlivým jeho částem a obratům. Mluví-li se v nař. výnosu o »stížnosti« Josefa K., měl tím býti patrně jen naznačen podnět, jenž byl dán žal. min. k tomu, že nař. výnos Ústřední sociální pojišťovně zaslalo.
Ježto výnos ten podle jeho právní povahy nelze uznati z uvedených úvah za rozhodnutí ani za opatření ve smyslu § 2 zák. o ss, jímž by mohlo býti zasaženo do subj. práv stěžující si pojišťovny, byla její stížnost odmítnuta jako nepřípustná.

Citace:

č. 8305. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 203-207.