NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 2

659
Č. 601.

Volební právo do obcí: * Volební skupinou, která volí ubylého starostu, náměstka starosty, člena obecní rady nebo komise dle odst. b) § 66 zák. ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n., nerozumí se skupina, která provedla volbu ubylého, nýbrž skupina, ke které odstouplý náležel (odst. 2 § 64 cit. zák.).
(Nález ze dne 1. prosince 1920 č. 11600.)
Věc: Cyril Ondrák a soudruzi v Opočně (adv. Dr. Ant. Klouda z Prahy) proti zemské správě politické v Praze o doplňovací volbu starosty obce Opočna.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: V Opočně byly vykonány volby do 30členného obecního zastupitelstva podle zásady poměrného zastoupení a obdržely při nich strana československé sociální demokracie 5, strana československých živnostníků a obchodníků 6, strana československých socialistů 6, československá strana lidová 5, sociální strana československého lidu pracujícího 5 a strana národně demokratická 3 mandáty.
Dne 4. července 1920 byla vykonána volba starosty, náměstků a radních, při níž žádná strana nečinila nárok na úřad některého z náměstků starosty, pročež zvoleni byli starosta a jeho náměstkové způsobem v § 61 volebního řádu nařízeným, totiž z celého sboru.
Za starostu byl zvolen Václav P. ze strany československých živnostníků a obchodníků, jeho náměstek Robert L. z československé sociálně demokratické strany a Jan R. ze strany československých socialistů. Z dalších členů rady zvolily sdružené obě posléz jmenované strany 2, strana lidová 2 a strany živnostníků a obchodníků, pokrokových socialistů a národně demokratická po 1.
Václav P. později na úřad starosty resignoval a došlo k doplňovací volbě starosty dne 20. prosince 1919 za účastenství 26 členů obecního zastupitelstva. K návrhu jednoho člena obecního zastupitelstva usneseno bylo 14 hlasy proti 10 (2 členové nehlasovali), aby byla volba provedena podle zásady relativní většiny z celého sboru a zvolen jím 14 hlasy Cyril O., který náleží socialistické straně československého lidu pracujícího, jež tím obdržela druhého člena obecní rady.
K námitkám člena obecního zastupitelstva Václava Ř. zrušila zemská správa politická naříkaným rozhodnutím volbu Cyrila O. za starostu obce a nařídila, aby byla vykonána nová volba starosty a to pouze členy volební skupiny živnostníků a obchodníků, poněvadž dle výslovného znění § 66, odst. b) obecního řádu volebního obsadí uprázdněné místo obecní rady v obcích, v nichž volba obecního zastupitelstva provedena byla dle zásady poměrného zastoupení, členové obecního zastupitelstva téže volební skupiny, k níž náležel odstoupivší, a to bez ohledu na to, zda se volba obecní rady konala dle §§ 61 a 63 anebo dle §§ 62 a 64 volebního řádu do obcí.
Do tohoto rozhodnutí podána jest stížnost, která mu vytýká nezákonnost a řízení před ním předcházejícímu vadnost.
660
Rozhoduje o této stížnosti, řídil se nejvyšší správní soud těmito úvahami:
Stížnost vyslovuje a hájí názoru, že náhrada za odstouplého člena obecní rady, jenž byl zvolen plenem (celým sborem), může vyjíti zase jenom z volby plenem. Názoru tomu nelze přisvědčiti, poněvadž spočívá na mylné premise, že k vykonání doplňovací volby jest oprávněna ona volební skupina, z jejíž volby odstouplý člen vyšel, kdežto zákon dává toto právo oné skupině, ke které odstouplý náležel, bez jakéhokoliv zřetele k tomu, kterou skupinou byl zvolen.
Kdyby zákon volebním skupinám ukládal, že tam, kde právo volby mají, smějí voliti jen ze sebe, nemělo by toto rozeznávání účelu. Poněvadž však zákon v § 62 vol. ř. ustanovuje pouze, že oprávněná skupina volí náměstka sama a v § 64 praví, že volbu provedou členové příslušné skupiny volební, při tom pak skupiny ve volbě osob jinak neobmezuje, ano v § 64 rozvrh mandátů do obecní rady káže provésti dle toho, které straně zvolený již starosta a náměstek náležejí (nikoliv kterou stranou byli zvoleni), jest zřejmo, že zákon ten počítá s tím a připouští, že volební skupiny nejsou při volbě vázány na osoby do této skupiny náležející a že mají mezi členy celého obecního zastupitelstva volný výběr. Náhled tento vyslovil a odůvodnil nejvyšší správní soud již v nálezu ze dne 16. června 1920 č. 5412 (Boh. č. 460), pročež se k jeho důvodům ve smyslu § 44 jedn. řádu pro správní soud poukazuje.
Při této svobodě volby nemusí tudíž člen obecní rady určitou skupinou zvolený býti také příslušníkem této skupiny a pak nutno přesně vyšetřiti, co zákon měl na mysli, když v § 66 lit. b) vol. řádu ustanovil, aby uprázdněné místo starosty nebo jiného člena obecní rady v obcích, v nichž provedena byla volba podle zásady poměrného zastoupení, obsadili členové obecního zastupitelstva téže volební skupiny. Jsou to členové téže skupiny, která odstouplého člena zvolila, či členové téže skupiny, ke které odstouplý náležel?
Volební skupinou není po zákonu ani plenum (dle terminologie zákona »celý sbor«), ani »zbývající členové obecního zastupitelstva«, jak o nich řeč jest v § 62 vol. ř. do obcí. Volební skupinu čili stranu v obecním zastupitelstvu tvoří oni členové zastupitelstva, kteří byli zvoleni na kandidátní listinu volební skupiny či strany, která v řízení volebním včasným předložením platné kandidátní listiny se přihlásila. Mezi tyto skupiny rozděluje § 64 vol. ř. členství v obecní radě, a aby poměrnost zastoupení byla zachována, nařizuje, že starosta a náměstkové, kteří byli zvoleni již před obecními radními, včítají se stranám, k nimž náležejí. Z toho jest patrno, že zákon při podělování stran čili skupin mandáty v obecní radě nečiní rozdílu mezi starostou, náměstky a ostatními členy obecní rady, nýbrž ze se všemi počítá stejně jen jako s příslušníky volební skupiny, ke které náležejí.
Chce-li zákon takto všechny volební skupiny poměrně a spravedlivě poděleny míti mandáty do obecní rady, nelze o tom pochybovati, že poměr ten chce zachovati a udržeti také pro celé volební období a že není úmyslem zákona poměrnost tuto zhroutiti, kdyby za volebního období některý člen obecní rady z jakékoliv příčiny ubyl.
Proto nařizuje § 66 lit. b) volebního řádu: »Uprázdní-li se za volebního období místo starosty, náměstka, člena obecní rady nebo komise,
661
obsadí uprázdněné místo členové obecního zastupitelstva téže skupiny doplňovací volbou nadpoloviční většinou.« Touto skupinou nemůže býti jiná, nežli ta, které byl ubyly člen dle odst. 2 § 64 vol. ř. včítán, a protože včítán jest té skupině, ke které náležel, není žádné pochyby, že doplňovací volbu dle odst. b) § 66 vol. ř. provede ona skupina, ke které ubyly člen obecní rady, ať je to starosta, náměstek či obecní radní, náležel. Z tohoto stanoviska vychází též naříkané rozhodnutí a shoduje se proto jak s předpisem zákona, tak i s duchem jeho, v ničem jej neporušujíc.
Pokud stížnost vytýká neúplnost řízení, kterou spatřuje v tom, že naříkané rozhodnutí nevyšetřilo a nevzalo v úvahu, že vykonanou doplňovací volbou nedojde k přesunu mandátů na újmu strany živnostníků a obchodníků, když ze strany pracujícího lidu inž. F. prohlásil, že na své místo v městské radě resignuje, bude-li z téže strany zvolen starosta, stačí k tomu poukázati, že doplňovací volba dle úvah svrchu vyložených byla za všech okolností nezákonnou a na tom by nic nezměnilo tvrzené prohlášení, i kdyby bylo platným a závazným, takže nebylo by na místě takovou okolnost pro právní posouzení sporné věci nerozhodnou vyšetřovati.
Řešiti pak různé eventuality, které stížnost nadhazuje, které však v daném případě nenastaly, není věcí nejvyššího správního soudu, jehož jurisdikce nastupuje teprve tenkráte, když určité právo stěžovatele konkrétním způsobem bylo porušeno.
Bylo proto stížnost jako bezdůvodnou zamítnouti.

Citace:

Čís. 180. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 265-266.