Č. 6014.

Školství: * Ministerstvo školství a národní osvěty není oprávněno zrušiti z úřední moci pravoplatně provedenou volbu člena místní školní rady.
(Nález ze dne 30. října 1926 č. 3947).
Věc: Rudolf H. ve V. proti ministerstvu školství a národní osvěty stran volby do místní školní rady. Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Dne 24. ledna 1925 byla provedena ve společné konferenci učitelstva národních škol ve V. volba zástupců škol do mšr-y ve V. Rekurs Františka B. a několika dalších tamních učitelů, brojící proti tomu, že ve skupině učitelek škol občanských byl zvolen tamní katecheta Rudolf H., zamítl ošv v P. výnosem z 26. března 1925 z důvodu, že volba nebyla nezákonnou, ježto sice v zákoně jest předepsána volba ve skupinách, není však ustanoveno, že by učitelská osoba, kterou jest zvoliti, musila přináležeti právě volící skupině. Další rekurs těchže osob zamítla zšr výnosem z 11. května 1925 z důvodů výnosu vzatého jím v odpor. Když posléze tytéž osoby podaly rekurs k min. škol., vyslovilo toto min. nař. výnosem, že rekurentům nepřísluší legitimace k vedení sporu, poněvadž nebyli oprávněni k volbě ve skupině učitelek škol občanských, zároveň však z úřední moci zrušilo rozhodnutí obou nižších instancí pro nezákonnost, ježto po rozumu § 20 zák. č. 292/20 měla skupina učitelek škol občanských ve V. do mšr-y zvoliti některou učitelku škol měšťanských, t. j. některou ze sebe (srovnej odstavec 2 § 20), neboť jinak podle mylného výkladu ošv-u, výnosem potvrzeného, neměla by volba podle skupin smyslu a některá skupina mohla by zvoliti svým zástupcem nejen osobu, náležející do jiné skupiny, ale dokonce i osobu, která vůbec nepřísluší stavu učitelskému, což by jistě odporovalo duchu zákona.
Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami:
Především slušelo přihlédnouti k námitce stížnosti formálního rázu, že neprávem žalovaný úřad — uznávaje, že nemůže pro nedostatek aktivní legitimace rekurentů zasáhnouti ve funkci řádné instance rekursní — zasáhl do věci ex offo a vynesl rozhodnutí z moci úřední. Po té stránce jest třeba konstatovati, že v souboru českých zákonů školských jest nesporným předpisem všeobecným, který vybavuje min. škol pravomocí, přezkoumávati výroky nižších úřadů školských a o nich rozhodovati, ustanovení posledního odstavce § 44 česk. zem. zák. o dozoru ke školám z 24. února 1870 č. 17 z. z. ve znění zák. z 24. června 1890 č. 46 z. z. Podle tohoto ustanovení přísluší ministerstvu rozhodovati o výrocích zšr-y, do nichž byl vznesen rekurs. Že nejde tu o takový případ, jest nabíledni, neboť žal. min. právě tu rozhodovalo, nemajíc podkladu v opravném prostředku strany, když ve příčině podaného rekursu samo postavilo se na stanovisko, že podatelé nebyli k němu legitimováni. Norma § 1 zák. z 9. dubna 1920 č. 292 Sb., jímž se upravuje správa školství, kterážto norma spočívá na disposici 2. odstavce § 120 ústavní listiny a vyhrazuje min. škol., jakožto výkonnému orgánu státu, nejvyšší správu veškerého vychovávání a vyučování i dozor k němu, — vzhledem k svému znění nemůže pak v sobě zahrnovati případy zásahu do individuálních, eventuelní práva stran založivších aktů správy, netýkajících se způsobu vychovávání, resp. vyučování, k čemuž by bylo potřebí normace jasně a výslovně to připouštějící.
Mohla by tedy případná pravomoc žal. min., měniti z úřední moci konkrétní úpravu právních poměrů, o něž tuto jde, provedenou níže postaveným úřadem školským, býti opírána jen o nějakou jinou, to výslovně připouštějící normu. Ježto však takové normy, pokud jde o volbu členů do mšr-y, která je v daném případě na sporu, není, jest naříkaný tuto zásah žal. úřadu, provedený ex offo, bez zákonného podkladu, stížnost to právem namítá a slušelo již proto zrušiti nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 6014. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 535-537.