Čís. 9621.


Ochrana nájemců.
Do usnesení, jímž bylo rozhodnuto o útratách návrhu na svolení k výpovědi (o útratách následkem zpětvzetí návrhu) jest rekursní lhůta osmidenní.

(Rozh. ze dne 6. února 1930, R II 27/30.)
Rekursní soud odmítl pro opožděnost rekurs vypovídající strany do usnesení prvého soudu, jímž jí bylo uloženo nahraditi vypovídané straně útraty. Důvody: Napadeným usnesením byla vypovídající strana uznána povinnou, nahraditi odpůrci následkem zpětvzetí návrhu na svolení k výpovědi útraty 111 Kč do 14 dnů pod exekucí. Toto usnesení bylo vypovídající straně doručeno dne 14. listopadu 1929. Stížnost byla podána přímo u okresního soudu dne 25. listopadu 1929, tedy po uplynutí osmidenní lhůty, stanovené § 4 (5) zákona o ochraně nájemníků. Jest podotknouti, že stanoví-li zákon osmidenní lhůtu ke stížnosti ve věci samé, musí se to zřejmě dotýkati také každé jiné stížnosti v takových věcech, tedy i stížnosti proti ustanovení útrat.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu,
neboť
jeho vývody není vyvráceno správné, věci i zákonu vyhovující odůvodnění napadeného usnesení. Ustanovení § 5 odst. (2) zákona o ochr. náj., jehož se stěžovatelka dovolává, týká se útrat řízení opravného.
Citace:
Čís. 9621. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 221-221.