NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 7870.

Zaměstnanci veřejní: * Při srovnání dosavadních služebních požitků s novými platy podle § 196, odst 3. plat. zák. č. 103/26 jest od dosavadních služebních požitků sraziti pensijní příspěvek ve výměře připadající podle dosavadního právního stavů ke dni 1. ledna 1926 i v tom případě, když zaměstnanec podle předpisu § 165 tohoto zák. není povinen od 1. ledna 1926 pensijní příspěvek dále platiti.
(Nález ze dne 12. dubna 1929 č. 7408.)
Věc: František S. v Ch. proti ministerstvu spravedlnosti (vrch. odb. rada Dr. Kar. Vodstrčil) o pensijní příspěvek.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.

Důvody: Presidium vrch. zem. soudu v Praze nevyhovělo námitkám st-lovým proti dekretu téhož presidia z 10. srpna 1926, kterým byl st-l převeden do nových platů podle plat. zák. č. 103/26, pokud brojil proti tomu, že mu při převodu do nových platů k 1. lednu 1926 byl odečten pensijní příspěvek od služebních požitků příslušejících mu podle předpisů platných před 1. lednem 1926.
Min. sprav. nevyhovělo nař. rozhodnutím odvolání st-lovu ve příčině srážky pensijního příspěvku z důvodů uvedených ve výměru presidia vrch. zem. soudu.
Rozhoduje o stížnosti, uvážil nss toto:
Při převodu do nových platů ke dni 1. ledna 1926 podle zák. č. 103/26 byl st-li odečten pens. příspěvek, jejž byl povinen platiti až do dne účinnosti plat. zákona, od služ. požitků příslušejících mu přede dnem účinnosti cit. zákona, t. j. před 1. lednem 1926, čímž se stalo, že požitky vyměřené podle plat. zákona byly větší nežli takto vypočtené požitky dosavadní; v důsledku toho nebyl st-li přiznán vyrovnávací přídavek po rozumu § 196 odst. 3 cit. zák., který by mu připadl, kdyby k odečtení uvedeného pens. příspěvku nedošlo.
Mezi stranami není sporu o tom, že st-l byl až do dne účinnosti plat. zákona povinen platiti pensijní příspěvek, rovněž není sporná výše dosavadních požitků; na sporu je toliko otázka, má-li býti při převodu do nových platů pensijní příspěvek, k němuž byl st-1 podle předpisů platných před účinností plat. zákona povinen, odečten čili nic. Kdežto žal. úřad vychází z právního názoru, že srážka uvedeného pens. příspěvku je odůvodněna ustanovením 3. odst. § 196 plat. zák., tvrdí st-l, opíraje se o totéž zákonné ustanovení, že rozhodné je, že byli v den účinnosti plat. zák. podle 3. odst. § 165 od placení pens. příspěvků osvobozen a proto je prý řečená srážka nepřípustná. Nss nemohl se k tomuto názoru st-lovu přikloniti.
Podle odst. 3. § 196 plat. zák. obdrží zaměstnanec, pokud by služ. plat, příslušející mu podle cit. zákona spolu s přídavky tam vyjmenovanými byl po srážce pens. příspěvku menší nežli úhrn služ. požitků uvedených v odst. 1. po srážce pens. příspěvku v den účinnosti zákona, vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími požitky. V ustanovení tom je vyjádřena zásada, že služ. plat podle plat. zákona příslušející nemá býti menší než souhrn služ. požitků dřívějších. Na vyrovnání rozdílu stanoví zákon vyrovnávací přídavek. Za tím účelem srovnávají se staré služ. požitky, t. j. požitky vyměřené podle dosud platných předpisů, na které by měl zaměstnanec nárok v den účinnosti plat. zákona, s požitky novými, vyplývajícími z nového zákona, na něž nabude nároku v týž den. Při tom mají dosavadní požitky býti brány v počet po odečtení pens. příspěvku, k jehož placení by byl zaměstnanec povinen v den účinnosti plat. zákona, t. j. dne 1. ledna 1926, podle dosavadních předpisů o pens. příspěvku do. toho dne platných, nový plat pak po odečtení pens. příspěvku, který bude zaměstnanci sražen od 1. ledna 1926 podle předpisu § 165 plat. zák.
Slova »v den účinnosti zákona« uvedená v § 196 odst. 3 cit. zák. neznamenají tudíž, že od dosavadních služ. požitků má se odečísti pens. příspěvek jen tehdy a potud, když by a pokud by zaměstnanec byl povinen platiti pens. příspěvek od 1. ledna 1926 nadále. Tak jest rozuměti výrazu »v den účinnosti zákona« obsaženému v 3. odst. § 196 a nikoli, jak jej chápe st-l, že totiž odečísti se má pens. příspěvek od dosavadních požitků jenom potud, pokud povinnost jej platiti vyplývá z plat. zák. Ostatně nebylo by logické, aby staré požitky k účelu svrchu vytčenému vyměřeny byly podle předpisů dosud platných, kdežto povinnost k placení pens. příspěvku aby byla posuzována podle zákona nového.
Jest tedy okolnost st-lem zdůrazňovaná, že jest od 1. ledna 1926 podle § 165 odst. 3 plat. zák. od placení pens. příspěvku osvobozen, pro vyřešení daného sporu bezvýznamná. Okolnost ta došla výrazu v tom, že od nových služ. příjmů, poukázaných st-li od 1. ledna 1926, pens. příspěvek se již neodečítá.
Na věci nic nemění ani další okolnost st-lem vytýkaná, že postup žal. úřadu měl by v zápětí jisté nesrovnalosti Neboť s nesrovnalostmi určitého rázu dlužno při převodných ustanoveních — a o takové ustanovení tu jde — počítati a počítá s nimi i zákon, jak vidno z ustanovení § 196 odst. 7.
Z řečeného vyplývá, že žal. úřad jednal zcela ve shodě se zákonem, nevyhověl-li odvolání st-lovu ve příčině srážky pens. příspěvku.

Citace:

č. 1809. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 716-720.