NPD documents search: Váž. civ., 2 (1920)

Č. 9025.

Zaměstnanci veřejní: — Obecní volby:.* Byl-li dán úředník finanční správy k disposici hlavnoslužnovského úřadu podle § 22 odst. 2 služ. pragm. pro funkci zástupce dohlédacího úřadu při obecních volbách, a obdržel-li od hlavnoslužnovského úřadu příkaz, přinésti výsledky volby k tomuto úřadu, je zásadně povinen příkazu toho uposlechnouti. — (Nález ze dne 31. ledna 1931 č. 18092/30).
Věc: Jaroslav K. v M. proti hlavnímu finančnímu ředitelství v Užhorodě o pořádkový trest.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: St-l, berní tajemník finančního ředitelství v Mukačevě, byl dán k disposici hlavnoslužnovskému úřadu tamtéž; pro funkci zástupce dohlédacího úřadu při volbách do obecních zastupitelstev, vypsaných na den 16. října 1927. Dekretem tohoto úřadu z 5. října 1927 byl jmenován zástupcem úřadu toho pro volbu obecního zastupitelstva v H. a uloženo mu v dekretu tom mimo povinnosti stanovené zákonem samým, aby ještě v noci ze 16. na 17. října 1927 přinesl volební výsledky k hlavnoslužnovskému úřadu. Přípisem z 26. října 1927 oznámil hlavnoslužnovský úřad v Mukačevě presidiu řečeného finančního ředitelství, že st-l shora uvedený příkaz, t. j. přinésti ještě v noci ze 16. na 17. října 1927 volební výsledky, neprovedl, nýbrž odevzdal je po skončené volbě ve 4 hod. odpol. Jurkovi S., žáku 4. tř. reálného gymnasia v Mukačevě, který s nimi sice přišel ještě dne 16. října 1927 o 22 1/2 hod. do Mukačeva, neodevzdal jich však hned u úřadu, maje za to, že se tam v noci neúřaduje.
Finanční řiditelství v Mukačevě udělilo na to st-li výměrem z 15. února 1928 podle § 90 služ. pragm. pořádkový trest výstrahy pro služební přestupek § 22 téhož zák., kterého se dopustil tím, že jako zástupce hlavnoslužnovského úřadu v Mukačevě pro volbu obecního zastupitelstva v H. nesplnil všech povinností uložených mu v jmenovacím dekretu, a to nepřinesl dne 16. října 1927 resp. v noci ze 16. na 17. října 1927 volební výsledky hlavnoslužnovskému úřadu.
Odvolání, jež st-1 z výměru tohoto podal, zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím a odůvodnil své stanovisko takto: »Na základě 2. odst. § 22 služ. pragm. byl jste dán svým přednostou k disposici hlavnoslužnovskému úřadu v Mukačevě pro volby. Byl jste tudíž povinen vykonávat úkony v tomto směru Vám jmenovaným úřadem nařízené. Takovým úkonem bylo též přinésti v noci ze 16. na 17. října volební výsledky. Tento úkon byl jste povinen provésti sám, leč by Vám bylo provedení znemožněno skutečnostmi, k nimž přihlíží také ustanovení § 29 služ. pragmatiky. V tomto případě byl jste povinen vybrati spolehlivého posla a správně ho informovati o jeho úkolu. Jak je však ze skutečností, že — maje v místě volebního úkonu H. revír — vzal jste si s sebou pušku a po skončení voleb odebral jste se na hon, patrno, nejen že jste již před cestou měl v úmyslu volební výsledky osobně nedoručiti, tedy dříve než jste mohl věděti, že Vám v tom zabrání tělesná slabost, ale je z toho též patrno, že tato ani neexistovala. Kromě toho také posla jste správně neinformoval. Tím považujeme Vaše zavinění za prokázané«.
Jednaje o stížnosti do rozhodnutí tohoto podané vycházel nss z těchto úvah:
Nss musil se na prvém místě zabývati námitkou, že příkaz, udělený mu hlavnoslužnovským úřadem ve jmenovacím dekretu, aby donesl k úřadu tomu ještě v den volby volební výsledky, nebyl pro něj závazným, a to proto, že přednostou jeho služ. úřadu nebylo mu uloženo nic více než výkon funkce volebního komisaře, kterážto funkce zahrnuje podle § 35 ob. vol. řádu jen povinnost dozírati nad správným prováděním volby, nikoli však také povinnost donésti k úřadu výsledky volební. St-l jest na omylu.
Podle § 22 zák. č. 15/1914 ř. z. (služební pragmatiky) jest úředník povinen uposlechnouti služebních nařízení svého představeného a musí, vyžadují-li toho důležité ohledy služby, na poukaz svého představeného vykonávati dočasně i při jiných úřadech státních úřední práce, jež nepatří k obyčejným služebním výkonům úředníků téhož služebního odvětví.
Podle toho, co předesláno, rozumí stížnost ustanovení tomuto jen v tom smyslu, že je v případě posléz zmíněném pro rozsah úředníkovy služební povinnosti jedině rozhodným poukaz jeho resortního představeného a že proto nemohl st-li dáti bližší pokyny a příkazy pro funkci volebního komisaře hlavnoslužnovský úřad v Mukačevu. Nss nemusil řešiti otázku výkladu § 22 odst. 2 služ. pragm. v celé její šíři, neboť i kdyby bylo hledisko st-lovo ve shodě se zákonem, nezbavoval by st-le příkaz daný mu hlavnoslužnovským úřadem povinnosti, odvésti úřadu tomu výsledky volby.
Z předeslaného ustanovení § 22 odst. 2 cit. zák. vysvítá, že, dal-li představený svému úředníku poukaz, aby vykonával dočasně »úřední práce« při jiném úřadě, je úředník ten povinen příkazu toho uposlechnouti. Poukazem takovým přenáší představený úředníka svou služební moc na representanta úřadu druhého a podřizuje dotčeného úředníka disposici úřadu toho. Úředník včleňuje se pro výkon zmíněných úředních prací« do služebního organismu úřadu druhého a je jen přirozeným důsledkem toho, že se musí podrobiti příkazům a pokynům, které mu k vůli provedení »oněch úředních prací« dá úřad, jemuž byl dán pro ně k disposici (viz § 27 odst. 2 služ. pragm.).
Jak vysvítá ze správních spisů a je i stížností přiznáváno, byl dán st-l svým služebním představeným k disposici hlavnoslužnovskému úřadu v Mukačevě pro výkon funkce zástupce dozorčího úřadu při volbách do obecních zastupitelstev, vypsaných na den 16. října 1927.
Podle § 35 ob. vol. řádu (zák. č. 75/19) má dohlédací úřad právo, vyslati k volbě svého zástupce, aby dozíral nad správným prováděním volby. Ustanovení to má za účel, umožniti mimo jiné dohlédacímu úřadu, aby seznal svým zástupcem průběh volby a získal si tak spolehlivých zpráv o všem, co se při volbě sběhlo. Již z tohoto účelu uvedeného předpisu plyne, že se funkce zástupce dohlédacího úřadu nevyčerpává jen dozorčí činností jeho nad správným prováděním volby, nýbrž že zahrnuje v sobě i jiné úkoly. Je proto míti za to, že je »úřední práce« zástupce dohlédacího úřadu při obecních volbách po rozumu § 35 ob. vol. řádu širší než toliko dozor nad správným prováděním volby, a že pod pojem ten spadá i povinnost úředníka vrátiti se po skončené volbě k úřadu jej vyslavšímu a podati mu zprávu o průběhu a výsledku volby. Také pro tuto část služebních úkolů může dohlédací úřad svému zástupci dávati příslušné pokyny a příkazy. Může mu tedy uložiti zejména, do které doby se má vrátiti a jak podrobný referát má o provedené volbě podati. Jestliže mu při tom ještě přikáže, aby od starosty obce převzal volební výsledky a k úřadu, ke kterému se stejně vrátiti musí, je přinesl, nelze uznati, že by příkaz takový přesahoval rámec oněch povinností, jež dohlédací úřad svému zástupci může uložiti. Než může-li funkce zástupce dohlédacííhio úřadu při obecních volbách zahrnouti v sobě také povinnosti právě uvedené, sluší splnění povinností těch považovati za »úřední práce« ve smyslu § 22 odst. 2 služ. pragm. a musil se st-l podrobiti pokynům, jež mu k vůli provedení úkolů (»úředních prací«) těch dal hlavnoslužnovský úřad v Mukačevě.
Poukazuje-li stížnost v této souvislosti k tomu, že je podle § 51 obec. vol. řádu povinností obce, aby předložila dohlédacímu úřadu výsledky volby, a že proto nemůže býti st-l trestán za chyby druhého, sluší k tomu poznamenati, že titulem pro pořádkový zákrok služebního úřadu st-lova byl jedině fakt, že st-1 nevyhověl danému mu služebnímu příkazu. Je proto pro tento vztah zcela bez významu skutečnost, kdo má podle volebního řádu předložiti dohlédacímu úřadu výsledky volby, a nelze důvodně tvrditi, že by bylo st-li přičítáno na vrub opomenutí osoby třetí. Že by se byla obec zdráhala vydati st-li výsledky volby, resp., že by mu bránila ve zjištění výsledků těch, stížnost netvrdí a nebylo třeba s tohoto hlediska o věci uvažovati.
Jak dolíčeno, nepodařilo se stížnosti zviklati předeslanými výtkami zákonitost nař. výroku a jsou proto neodůvodněné. St-l však bránil se již během řízení správního a brání se také ve stížnosti námitkou, že v nesplnění povinnosti jemu uložené nelze shledati disciplinární zavinění proto, že bránila mu v tom tělesná indisposice, tedy omluvný důvod ve smyslu § 29 služ. pragm., jakož i místní překážky. Žal. úřad uznávaje, že tělesná indisposice st-lem tvrzená zakládala by pro něj zákonný omluvný důvod, dospěl k přesvědčení, že st-1 takovou indisposicí, která by mu byla zabránila splniti uloženou mu povinnost, stižen nebyl, a jako další zavinění uvedl, že st-l posla, jejž s výsledky volebními k úřadu poslal, řádně neinformoval.
Tento druhý důvod má zřejmě charakter pouhého důvodu podpůrného a může míti jen ten smysl, že st-l, i kdyby pravdou bylo, že stižen byl takovou tělesnou indisposicí, která mu bránila přinésti ještě téhož dne výsledky volební k úřadu — měl přece ještě další povinnost, posla, kterého s výsledky těmi odeslal, informovati podrobněji, než jak učinil.
Dlužno se proto na prvém místě zabývati otázkou, zda právem mohl žal. úřad dospěti k přesvědčení, že st-l tvrzenou jím tělesnou indisposicí stižen nebyl. Jde tu o otázku skutkovou, již může nss zkoumati pouze s hlediska § 6 zák. o ss. Žal. úřad rozhodnutí své o této otázce odůvodnil pouze odkazem na to, že st-1 má v H. revír, že vzal s sebou pušku a že po skončení voleb šel na hon, z čehož pak usoudil, že st-l již před cestou měl v úmyslu volební výsledky osobně nedoručiti. Leč st-1 popřel, že by v H. měl revír, o pušce tvrdil, že si ji vzal spíše k osobní obraně, ježto byl nucen konati cestu opuštěnou a nebezpečnou krajinou, a konečně popřel, že by byl šel po skončení voleb na hon, naopak tvrdil, že vyšel si do revíru jen proto, aby se tělesně vyčerpal a mohl pak usnouti v hostinci, kde by jinak spáti nemohl. O těchto st-lových tvrzeních, jakož i o tom, že st-li znemožnily provedení příkazu místní překážky, žal. úřad šetření nekonal a ničím je nevyvrátil, ač jde o okolnosti, jež, kdyby byly pravdivý, byly by pro posouzení st-lova zavinění relevantní. Zůstalo proto v tomto směru řízení, na němž žalovaný úřad své rozhodnutí založil, neúplným a podstatně vadným.
Za tohoto stavu musil se tedy nss zabývati ještě dalším, eventuálním důvodem, jejž žal. úřad pro svoje rozhodnutí uvedl. V tomto směru nevytýká žal. úřad st-li, že by jako posla byl vybral osobu nespolehlivou, ani nebéře v pochybnost správnost jeho tvrzení, že poslu tornu uložil, aby volební výsledky odevzdal dohlédacímu úřadu ihned po svém příchodu do Mukačeva, nýbrž spatřuje zavinění st-lovo výhradně v tom, že posla toho správně neinformoval. Tím chce žal. úřad zřejmě vyjádřiti, že bylo povinností st-lovou, poslů tomu vysvětliti, že u dohlédacího úřadu se toho dne úřaduje také v noci a že tedy příkaz, aby doručil úřadu tomu volební výsledky ihned, znamená, aby je odevzdal úřadu ještě v noci.
Leč st-1 dal, jak nepopřeno, spolehlivému poslu příkaz, aby volební výsledky odevzdal dohlédacímu úřadu ihned po svém příchodu do Mukačeva. Vzhledem, k době odchodu posla z místa volby a vzdálenosti sídla dohlédacího úřadu, nemohl býti očekáván příchod posla toho do sídla dohlédacího úřadu dříve než v noci. Za tohoto stavu věci nelze však spatřovati v pouhé okolnosti, že st-l onomu poslu svůj příkaz, doručiti volební výsledky ihned, nevysvětlil blíže ještě způsobem shora naznačeným, disciplinárně stihatelné opomenutí při výkonu služebních povinností a nelze o tento důvod nař. rozhodnutí po právu opříti.
Ježto tedy tento eventuální důvod žal. úřadu neshledán dostatečným k odůvodnění nař. rozhodnutí, zůstává rozhodným, zda st-l byl skutečně stižen takovou tělesnou índisposicí, která mu bránila splniti úřední příkaz. Poněvadž pak v tomto směru zůstalo nař. rozhodnutí podstatně vadným, bylo je zrušiti podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 9025. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 314-318.