Čís. 14239.

Doznal-li odesílatel, že balení bylo nedostatečné, vadné, nebyla zákonná domněnka, že škoda vznikla z této příčiny, vyvrácena pouhým zjištěním, že poškození vzniklo nesprávným a nedbalým uložením balíku ve vagoně železničními zřízenci.
(Rozh. ze dne 14. března 1935, Rv I 572/33.)
Žalobkyně tvrdíc, že zboží (plsť) bylo zasláno firmě S. do stanice K. v bezvadném stavu a v obalu, odpovídajícímu obchodním zvyklostem, domáhá se žalobou na čsl. státu náhrady škody tvrdíc, že zřízenci dráhy se zásilkou špatně nakládali, ji. špatně naložili do vagonu, čímž se plsť prodřela a stala se úplně neupotřebitelnou. Nižší soudy uznaly podle žaloby.
Nejvyšší soud k dovolání žalovaného změnil rozsudky nižších soudů a žalobu zamítl. Důvody:
Odesílatel doznal se v nákladním listě, že odeslané v jutě balené zboží je nedostatečně baleno. Podle čl. 49 žel. př. ř. ručí odesílatel za správnost svých údajů a prohlášení v nákladním listu a stihnou ho všechny následky toho, že tyto údaje nebo prohlášeni jsou nesprávné, nepřesné nebo neúplné. Tímto prohlášením byl odesílatel vázán a uznal podle § 3 čl. 56 žel. př. ř., že zboží k přepravě předané bylo nedostatečně baleno, a podle § 5 čl. 56 cit. zák. ručí za následky toho, že obal je vadný a nese všechny škodu z toho vznikající. Za tohoto stavu věci byla železnice oprávněna dovolávati se podle čl. 90 § 2 lit. b) žel. př. ř. zákonné domněnky, že škoda na přepravovaném zboží povstalá mohla podle okolností vzniknouti z nedostatečnosti nebo vadnosti obalu a že z té příčiny také vznikla, jak jí toto dobrodiní § 3 čl. 90 žel. př. ř. přiznává. Na žalobkyni bylo, by tuto zákonnou domněnku vyvrátila přesným důkazem, že škoda z nedostatečného nebo vadného balení nemohla vzniknouti a také nevznikla. První soud usoudil, že balení přepravovaného zboží odpovídalo povaze a ceně zboží a obchodní zvyklosti, takže se dráze nelze dovolávati ustanovení čl. 90 § 2 lit. b) žel. př. ř., a že poškození nevzniklo z vadného balení, nýbrž nesprávným a neodborným uložením balíku ve vagoně železničními zřízenci, za něž železnice podle § 101 žel. př. ř. ručí. Odvolací soud vyslovil, že železnice byla by vyviněna, kdyby zjištěné poškození bylo zaviněno vadnosti obalu, poněvadž však jest zjištěno, že příčinou poškození nebyl obal, nýbrž špatné uložení ve vagoně železničními zřízenci, nemůže prý se dráha na ustanovení čl. 90 žel. př. ř. odvolávati a ručí za škodu. Při tomto právním nazírání na věc přezírají však oba nižší soudy skutečnost odesílatelem zboží doznanou, že balení bylo nedostatečné, vadné, se kteroužto skutečností zákon spojuje zákonnou domněnku, že z této příčiny škoda vznikla. Tato zákonná domněnka nebyla vyvrácena přesným důkazem, že z ní vzniknouti nemohla, neboť byť i bylo zjištěno, že poškození vzniklo nesprávným a nedbalým uložením balíku ve vagoně železničními zřízenci, není tím ještě podán zákonem požadovaný důkaz, že poškození zboží nemohlo vzejíti z nedostatečného balení, kterýžto důkaz bylo žalobkyni provésti, aby nastala povinnost železnice k náhradě škody.

Citace:

Čís. 13272. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 198-199.