NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Svědci soudní.

K některým soudním úkonům, jež mají býti předsevzaty během přípravného řízení (přípravného vyhledávání nebo vyšetřování) musí býti přibráni jako soudní svědci dva občané oné obce, ve které úkon ten má býti proveden. Tak tomu jest zejména při úkonech, jež při hlavním přelíčení nemohou býti opakovány, na př. při ohledání (§ 116 tr. ř.), při prohledání domu neb osoby (§ 142 tr. ř.) a při výslechu obviněného, když tento za to žádá nebo uzná-li to vyšetřující soudce za potřebné (§ 198 tr. ř.). Jest všeobecnou občanskou povinností převzíti bez náhrady úkol soudního svědka. Od této povinnosti jsou osvobozeni toliko:
1. duchovní zákonem uznaných společností náboženských;
2. aktivní příslušníci vojska a zemské obrany a aktivní veřejní úředníci a sluhové;
3. veřejní učitelové, osoby zdravotní svoje povolání skutečně vykonávající, advokáti, notáři, osoby zaměstnané při podnicích železničních a paroplavebních a všichni, jichž služba bez poškození veřejných zájmů nemůže býti přerušena a konečně
4. osoby žijící z denní nebo týdenní mzdy (§ 103 tr. ř.). Soudními svědky mohou býti toliko mužové zletilí, bezúhonní a ve věci nesúčastnění, kteří dáním ruky mají býti k tomu zavázáni, by za účelem případného dosvědčení před soudem úplnou pozornosť všemu věnovali, co před nimi bude provedeno a vypověděno, aby bděli nad správným protokolováním všeho toho a až do hlavního přelíčení vše v tajnosti zachovali, o čem u příležitosti vyšetřovacího úkonu zvěděli (§§ 102, 103 tr. ř.). Přednosta soudu má se v čas postarati o všeobecné jmenování soudních svědků v místě soudu a má po případě ohledně volby osob k tomu způsobilých vyslechnouti starostu obce (§ 19 vyk. nař. k tr. ř.). Soudní svědkové mají býti přibíráni dle určitého pořadí, aby někteří nebyli naproti jiným nepoměrně stiženi, v téže trestní věci mají se však súčastniti, pokud možná, titíž soudní svědci. Soudní svědkové, kteří nezachovavše stanovenou lhůtu způsobili průtah v předsevzetí úředního výkonu nebo vůbec se nedostavili a v čas nezpravili vyšetřujícího soudce o překážkách jim v cestu se stavících, buďtež potrestáni přiměřenou pokutou, proti kteréž si do 14 dnů ku sborovému soudu II. stolice mohou stěžovati (§ 20 instr. k tr. z.). Soudním svědkům, kteří při úředním úkonu si neslušně neb urážlivě počínají, může býti uložena peněžitá pokuta až do 50 zl. (nikoli však jako u svědků a obviněného vězení) (§ 108 tr. ř.).
Ustanovení až posud uvedená platí též dle tr. ř. pro Bosnu a Hercegovinu.
V trestním řízení před soudy vojenskými, kteréž spočívá na zásadě vyšetřovací (inkvisiční), mají býti přibráni k vyšetření skutkové povahy, k výslechu svědků а k výslechu obviněného 2 soudní svědci (přísedící), jimiž dle platného služebního řádu mají býti osoby, které v téže trestní věci by mohly býti soudci. Nejméně jeden ze soudních svědků musí býti vyšším důstojníkem a musí míti vyšší hodnosť než ten, kdo má býti vyslýchán, a při výslechu obviněného má míti aspoň stejnou hodnosť jako auditor výslech řídící. Povinnosti těchto soudních svědků jsou tytéž jako v civilním řízení trestním (§§ 62, 63, 119, 159 a 177 voj. tr. ř.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Svědci soudní. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 926-927.