NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8333 —
Č. 8333.

Zaměstnanci veřejní. — Samospráva obecní. I. Ani ze zák. č. 443/19 ani ze zák. č. 103/26 nelze dovoditi, že by pro úředníky obecní, jejichž platové poměry byly upraveny podle zák. č. 443/19, měla již ex lege platnost nová úprava provedená zákonem č. 103/26. — II. K otázce parifikace požitků úředníků obecních s požitky úředníků státních podle § 3 zák. č. 495/21 a § 19 zák. č. 394/22.
(Nález ze dtne 7. ledna 1930 č. 24045/29.)
Prejudikatura: Boh. A 4523/25 a j.
Věc: František B. v M. (adv. Dr. Felix Winterstein z Mor. Ostravy) proti zemské správní komisi pro Slezsko o úpravě služebních požitků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Usnesením obecního zastupitelstva v H. z 18. prosince 1918 bylo místo obecního kancelisty, jež bylo veřejně vypsáno mimo jiné s podmínkou, že žadatel má vykázati dostatečné předběžné vzdělání, obsazeno st-lem, který vykazoval neúplné středoškolské vzdělání. — Na základě usnesení obecního zastupitelstva z 29. listopadu 1918 a z 15. května 1919 byla st-li připočtena celkem 4 vál. léta pro platový postup a pro nárok pensijní.
Dne 26. února 1920 usnesla se správní komise městyse H. na tom, aby s platností od 1. září 1919 byly požitky obecních zaměstnanců upraveny podle zák. č. 541/19 a vydaných nařízení o přídavcích stát. zaměstnanců, a aby veškeré pozdější změny uvedeného zákona a nařízení nabyly také platnosti pro výměru požitků obecních zaměstnanců. Provedením tohoto usnesení byl st-l dekretem ze 14. března 1920 zařazen do skupiny C stát. úředníků a na základě délky def. služby u obce H. při dvojnásobném započtení 4 vál. roků přiznán mu plat podle IX. hodn. třídy 3. plat. stup. s tím, že další platový postup má nastati dne 1. ledna 1921. — Usnesením obecní správní komise ze 16. prosince 1921 zařazen st-1 ke své žádosti na základě zák. č. 443/19 do platu X. hodin. tř. 2. stupně s 5 trienálkami a příbytečným, které st-1 dosud pobíral, a se všemi drah., nákupními a nouzovými přídavky, jak je požívají státní úředníci stejné třídy a stupně, a to se zpětnou platností od 1. ledna 1921. — Usnesením obecního zastupitelstva z 18. března 1926 bylia provedena u st-le úprava služ. požitků s odvoláním na § 19 zák. č. 394/22, při níž se vycházelo od skutečné služ. doby u obce 17 roků, 3 r. 7 měs. služby veř. a 5 vál. pololetí, celkem 23 roky 1 měs., od základního služného podle zák. č. 443/19 X. hodn. tř. 2. stupně, a přiznán st-li ke dni 1. ledna 1926 na základě srovnání s úředníky státními rovnocenné kategorie a stejné služ. doby nárok na požitky stát. úředníků skupiny D, VIII. hodn. tř. 2. stupně plat.
Z tohoto usnesení podal st-l odvolání, jež zsk pro Slezsko nař. výnosem zamítla.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvažoval nss takto:
Ve svém rekursu proti úpravě provedené usnesením z 18. března 1926 namítal st-l především, že měl býti převeden do platů podle zák. 103/26, — Č. 8333 —
který od 1. ledna 1926 jest již v účinnosti, a uplatňoval tím tedy nárok na úpravu svých služ. požitků podle tohoto plat. zák. Zsk neshledala nezákonnosti v tom, že obec neupravila st-li služ. požitky hned podle zák. č. 103/26, ježto šlo o provedení příkazu uloženého obci předpisem § 19 zák. č. 394/22, zároveň pak vyslovila, že st-1 nemá nároku na úpravu požitků podle plat. zákona, poněvadž zákon ten se vztahuje jen na zaměstnance státní a aplikace jeho na služ. poměr obecního úředníka může býti od tohoto požadována pouze, je-li co do požitků, práv a nároků postaven na roven úředníku státnímu.
St-1 v prvém směru namítá, že zák. č. 103/26 nabyl účinnosti již dne 1. ledna 1926 a že tedy obec nebyla oprávněna za účinnosti zákona zařazovati jej do starého schématu státních úředníků. Při tom však přehlíží, že dekret ze 6. října 1926 byl jen intimátem usnesení obecního zastupitelstva z 18. března 1926, toto usnesení bylo učiněno ještě před vydáním plat. zákona, a že tedy obec tímto usnesením st-li upraviti požitky podle zák. č. 103/26 ani nemohla.
V druhém směru uplatňuje st-1, že do schématu stát. úředníků byl zařazen a tedy státním úředníkům na roven postavem již dekretem z 23. prosince 1921, z čehož dovozuje, že pozdější změny tohoto schématu vztahují se též na něj, čili že důsledkem onoho dekretu úprava zák. č. 103/26 nabyla proň automaticky platnosti. Tato námitka není však správná.
Dekretem z 23. prosince 1921 nebyl st-1 zařazen do schématu státních úředníků, naopak byla dosavadní úprava st-lových požitků, spočívající do té doby podle dekretu ze 14. března 1920 na platovém systému státním, podstatné změněna a st-lovy služ. požitky upraveny podle schématu zák. č. 443/19. O tom, že by příští úpravy plat. poměrů zaměstnanců státních platily automaticky pro st-le, není v cit. dekretu z 23. prosince 1921 ani slova. Že by pro úředníky obecní, jejichž platové poměry byly upraveny podle zák. č. 443/19, měla platnost nová úprava, zavedená zákonem č. 103/26, již ex lege, nelze dovoditi ani ze zák. č. 443/19 ani ze zák. č. 103/26.
Než ani úpravu služ. požitků podle předpisů platných před 1. lednem 1926 st-1 neshledává správnou, namítaje jednak, že nebyly mu služ. požitky upraveny podle skupiny C, nýbrž podle skupiny D, jednak, že nebyly mu připočteny z titulu vál. let 4 roky, nýbrž jenom 2 1/2 roku. Ani tyto námitky neuznal nss důvodnými.
V § 3 zák. č. 495/21 se stanoví, že služ. požitky a právní nároky úředn. a zaměstnanců tam jmenovaných veřejnoprávních korporací, ústavů a fondů, zejména i zaměstnanců obcí, stanovené služ. řády neb ustanoveními těchto korporací, pokud přesahují míru jednotlivých druhů požitků, práv a nároků úředníků a zřízenců státních stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných poměrů rodinných, musí býti těmito korporacemi nejdéle do konce roku 1922 uvedeny na míru požitků, práv a nároků úředníků a zaměstnanců státních. Předpisem § 19 zák. č. 394/22 byl příkaz redukce služ. požitků, práv a nároků zaměstnanců samosprávných korporací rozšířen také na míru požitků, práv a nároků zaměstnanců státních, stanovenou tímto zákonem. Předpisy těmito nebylo nic měněno na podstatě služ. poměru toho kterého úředníka obecního, — Č. 8333 —
nýbrž toliko uloženo obcím, aby služ. požitky a právní nároky svých úředníků, stanovené služ. řády nebo usneseními obce, pokud převyšují míru jednotlivých druhů požitků, práv a nároků úředníků státních stejné nebo rovnocenné kategorie, uvedly od 1. ledna 1923 nia mírů požitků, práv a nároků úředníků státních.
Z předpisů těch je zřejmo, že se obcím neukládá povinnost, aby práva a nároky svých úředníků převedly na systém platný pro státní úředníky, tedy zejména požitky jejich na požitkový systém stát. zaměstnanců, nýbrž toliko, aby — pokud přesahují míru jednotlivých druhů požitků, práv a nároků obdobných úředníků státních — na tuto míru je redukovaly (srov. nál. Boh. A 4523/25).
V daném případě provedlo obecní zastupitelstvo h-ské dekretem ze 6. října 1926 — jak se v dekretu praví — vůči st-li předpis § 19 zák. č. 394/22. Ve skutečnosti nešlo však o pouhou redukci st-lových služ. požitků podle míry služ. požitků úředníků státních, nýbrž obec šla dále a provedla zcela novou úpravu služ. požitků, jež podle dekretu z 23. prosince 1921 spočívaly na plat. systému zák. č. 443/19, stanovíc mu služ. požitky od 1. ledna 1926 podle plat. systému úřednictva státního. — St-1 nečiní proti této zásadní změně svého služ. poměru námitek, přijímá tedy plat. systém státní za podklad svých požitkových práv a nároků, a obrací se jen proti způsobu, kterým v obou uvedených směrech tento systém byl naň aplikován.
Přísluší-li st-li kategorie C, sluší za tohoto stavu řešiti podle předpisů, které v tom směru platily pro úředníky státní, t. j. podle ustanovení § 52 služ. pragmatiky z r. 1914. Podle tohoto předpisu není však pro zařazení úředníka do postupových skupin § 52 služ. pragm. rozhodnou ani subj. kvalifikace úředníka, ani povaha služby jím zastávané, nýbrž směrodatnou jest jedině okolnost, jaké předběžné vzdělání pro to které služ. místo zásadně je předepsáno.
Pro místo kancelisty, st-lem zastávané, nebylo však ani zákonem předepsáno, ani při vypsání místa toho požadováno úplné vzdělání středoškolské, jež podle § 52 služ. pragm. jest momentem, charakterisujícím služ. místa, zařazená do skupiny C. Také později se obecní zastupitelstvo nikdy neusneslo, že by pro jmenování na místo st-lem zaujímané požadováno bylo vzdělání středoškolské. Tvrdí-li st-1 ve stížnosti, že při obsazení místa st-lova výslovně bylo žádáno vzdělání středoškolské, je toto tvrzení v rozporu s obsahem spisů správních. Jakou kategorii obec st-li přiznala v plat. systému zák. č. 443/19, je lhostejno, nehledíc ani k tomu, že v přiznání X. hodn. tř. 2. stup. nelze ještě spatřovati přiznání povahy úředníka účetního neb odborného.
Byla-li tedy dekretem ze 6. října 1926 provedena úprava služ. požitků st-lových podle plat. systému úřednictva stát. a st-1 na tuto úpravu kompromituje, pak nelze seznati protizákonným stanovisko žal. úřadu, že st-li nepřísluší skupina C, nýbrž skupina D platového systému úřednictva státního.
Za tohoto stavu sluší posouditi také otázku připočtení vál. let výhradně jen podle předpisů daných pro úřednictvo státní. Podle zák. č. 457/19 přísluší však státnímu zaměstnanci nárok na připočtení vál. let v rozsahu pouze 2 1/2 roku. — Č. 8334 —
St-1 namítá dále, že při platové úpravě dekretem z 23. prosince 1921 byl neprávem zařazen do X. hodn. tř. místo do IX. hodn. tř. 1. stup. Byť i v r. 1921 proti nesprávnému zařazení opravný prostředek podán nebyl, má st-1 za to, že úřad přes to odvolal se tu na právní moc neprávem, neboť s,t-l může i nyní proti tehdejšímu nesprávnému zařazení brojiti, poněvadž byl mu vydán nový výměr o zařazení. — Námitku tu neuznal nss důvodnou, neboť otázka, jaké požitky příslušely st-li v době, kdy spočívaly a systému zák. č. 443/19, byla upravena dekretem z 23. prosince 1921, jehož st-1 v odpor nevzal a který tedy nabyl právní moci. Právem tudíž odepřel žal. úřad otázkou tou znovu se věcně zabývati. Výměrem ze 6. října 1926 nebyla otázka tato znova uvedena na přetřes, neboť předmětem jeho byla podstatně jiná otázka úpravy požitků st-lových podle systému státního.
Konečně uplatňuje st-1 námitku, že novou úpravou dostalo se mu méně než by byl na služ. požitcích obdržel podíle plat. systému zák. č. 443/19, a vytýká, že po této stránce se žal. úřad věcí nezabýval a číselného srovnání požitků neprovedl. — Je ovšem pravda, že žal. úřad uvedenou otázkou výslovně se nezabýval, ale právem, neboť otázka ta byla zodpověděna již stanoviskem, které žal. úřad zaujal k dekretu ze 6. října 1926. Otázka ta by mohla přijití v úvahu jenom, kdyby st-1 byl býval ponechán v plat. systému zák. č. 443/19 a obec byla se omezila na provedení předpisu § 19 zák. č. 394/22. Provedla-li však obec novou úpravu podle systému státního a kompromitu je-li st-1 na tuto úpravu, nemůže vedle toho žádati zachování výhodnějšího postavení, které by snad bylo mu vyplynulo z plat. systému zák. č. 443/19.

Citace:

č. 8333. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 182-185.