NPD documents search: Boh. adm., 14 (1932), sv. 1

Č. 9689.

Policejní právo trestní. — Mimořádná opatření poválečná: * Také družstva, prodávají-li potraviny ve velkém svým členům k dalšímu prodeji, potřebují k tomu zvláštního povolení podle 1. odst. § 10 vl. nař. č. 516/20.
(Nález ze dne 19. února 1932 č. 5463/30.)
Věc: Štěpán B. v Mukačevě proti ministerstvu vnitra o přestupek vl. nař. č. 516/20 Sb. Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Rozsudkem policejního komisařství v Mukačevě jako policejního trestního soudu I. stolice byl st-1 uznán vinným přestupkem § 10 vl. nař. z 3. září 1920 č. 516 Sb., jehož se dopustil tím, že prodával obchodníkům cukr ve velkém k dalšímu prodeji, a byl odsouzen k uzamčení na dobu 90 dnů. Rozsudek ten byl v pořadí stolic správních nař. rozhodnutím potvrzen.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss takto:
Podle 1. odstavce § 10 vl. nař. z 3. září 1920 č. 516 Sb., o zásobování obyvatelstva a opatření důležitých podniků státních předměty potřeby, smí, počínajíc dnem 1. listopadu 1920, na území dříve uherském nakupovati potraviny a pícniny k dalšímu prodeji a obchodovati s nimi jen ten, kdo kromě živn. oprávnění dostal k tomu zvláštní povolení od politického úřadu okresního po dni účinnosti tohoto nařízení. Úřad uděluje povolení podle volného uvážení, může je uděliti také s podmínkami neb obmezením anebo může je zcela odepříti. Zemský úřad může povolení toto kdykoli odvolati. Toto ustanovení neplatí — jak se praví ve 3. odstavci cit. § —a) pro úřady a ty, na něž byl úředně přenesen úkol obstarávati a rozdělovati předměty potřeby, b) pro prodej předmětů vlastní výroby výrobcem a pro nákup drobných obchodníků v rozsahu jejich živnosti i pro jejich prodej přímým spotřebitelům, pokud příslušný ministr neustanovil jinak o jednotlivém druhu zboží.
Ze znění těchto ustanovení jde jasně na jevo, že mimo případy uvedené v bodech a) a b) musí si každý, kdo po 3. říjnu 1920, kdy vl. nař. č. 516/20 nabylo účinnosti, chce na území Slov. nebo Podk. Rusi nakupovati potraviny a pícniny k dalšímu prodeji ve velkém a takto ve velkém s nimi obchodovati, opatřiti k tomu zvláštní povolení okr. úřadu politického. Ustanovení to platí také pro družstva, jež podle svých stanov jsou oprávněna prodávati předměty potřeby svým členům i k dalšímu obchodování, neboť družstva taková nejsou zahrnuta pod výjimečná, shora uvedená ustanovení bodu a) odstavce 3. § 10 cit. vl. nař., a bod b) tohoto odstavce by se na ně mohl vztahovati jen, pokud by šlo o prodej přímým spotřebitelům, tedy o prodej v malém, takže i na ně dopadá ustanovení odstavce 1. tohoto §. Smějí tedy nakupovati potraviny a pícniny k dalšímu prodeji ve velkém a takto s nimi obchodovati jen, když mají k tomu zvláštní povolení politického úřadu okresního.
Že jedině tento výklad § 10 vl. nař. č. 516/20 je správný, potvrzuje souvislost ustanovení cit. § 10 s ustanoveními §§ 4 a 9 tohoto vl. nař. podle nichž mohou býti zásoby předmětů potřeby kdykoli požadovány od toho, kdo je má u sebe, a může mu býti uloženo, aby je dodal, a mohou býti vydány předpisy k úpravě spotřeby předmětů potřeby. Aby totiž tato ustanovení, daná ve prospěch zásobování obyvatelstva předměty potřeby, mohla býti provedena, bylo ve shora cit. ustanovení § 10 učiněno opatření ,aby zásoby předmětů potřeby byly úřadům dosažitelný a byly proto dosavadní předpisy o nákupu a obchodování s předměty potřeby obmezeny nařízením, že — pokud nejde o výjimky stanovené v bodech a) a b) odstavce 3. — smí nakupovati potraviny a pícniny k dalšímu prodeji a obchodovati s nimi jen ten, kdo k tomu dostane zvláštní povolení. Z toho, co bylo uvedeno, plyne pro konkrétní spor, že robotnické potravní, výrobní a spotřební družstvo v Mukačevě, jehož obchodvedoucím je st-1, bylo povinno opatřiti si povolení podle § 10 vl. nař. č. 516/20 za tím účelem, aby mohlo nakupovati a prodávati cukr ve velkém obchodníkům k dalšímu prodeji, a to i když obchodníci ti byli jeho členy.
Opačný názor stížnosti je nesprávný.

Citace:

č. 9689. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 422-424.