č. 8025.

Zaměstnanci veřejní: 1 * Není překážky, aby obec k účelům vyměření vdovského platu vdovy po obecním úředníkovi podle § 29 zák. č. 443/19 znovu upravila pensijní základnu, ovšem jen pokud by tato nová úprava byla přípustná i vůči úředníku samému. — 2 * Omezení zápočtu předchozí soukromé služby, stanovené § 16 vl. nař. č. 666/20, nelze prostřednictvím § 19 zák. č. 394/22 vztáhnouti na obecního úředníka, jehož požitky jsou upraveny dle platového systému zák. č. 443/19.
(Nález ze dne 11. června 1929 č. 11.629.)
Prejudikatura: Boh. A. 6830/27.
Věc: Božena K. v B. (adv. Dr. Viktor Říha z Prahy) proti moravskému zemskému výboru v Brně o vdovský plat.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Jakub K., manžel st-lčin, vstoupil do služeb města B. jako výpomocný úředník dne 1. dubna 1916, načež byl dekretem ze 3. srpna 1917 jmenován prozatímním účetním obce B.; dne 1. srpna 1918 byl pak ustanoven def. měst. účetním. Usnesením obecního zastupitelstva z 11. září 1919 bylo mu vzhledem k zák. č. 443/19 od 1. září 1919 přiznáno základní služné dle 9 hodn. třídy 2. stupně stát. úřed. per 3000 Kč, jedna trienálka 375 Kč, a příslušné příbytečné a dahot. přídavek. — Usnesením ze 6. listopadu 1919 byly mu tyto požitky upraveny podle sazeb zák. č. 541/19 (služné základní 4908 Kč, tedy podle 9/2 a trienálka 613.50 Kč). — Usniesením z 15. ledna 1921 bylo vzhledem k tomu, že na obec byla převedena prémiová reserva pens. ústavu pojišťovacího za 8 let, započteno těchto 8 let do doby rozhodné pro stanovení pens. požitků Jakuba K., při čemž se služ. požitky nezvýší, nýbrž přemění se jen, část nákupního přídavku v příplatek pro stáří. Důsledkem toho poukázány mu od 1. ledna 1921: základní služné Kč 4908, 4 příplatky pro stáří Kč 2454 a příslušné příbytečné a drah. přídavky.
— Dekretem ze 16. prosince 1921 byla Jakubu K. vydána listina o ustanovení podle zák. z 29. května 1908 č. 35 a z 23. července 1919 č. 443 Sb., potvrzeno, že byl ustanoven pro obor služby konceptní, spojené se službou účetní a pokladní, udělen mu titul měst. důchodního, vyměřeno mu základní služné 4908 Kč s přídavky a stanoveno, že pro vyměření pense mají se mu služ. léta počítati od 1. srpna 1907. Dekretem z 26. ledna 1924 bylo Jakubu K. k jeho žádosti a odvolávajíc se na ustanovení § 19 zák. č. 394/22 zvýšeno zákl. služné o 75%, a s platností od 1. ledna 1924 přiznáno mu základní služné o 75% zvýšené 8580— Kč, 5 triennál. přídavků 5362-50 Kč, dále příbytečné a přídavky drah. a na děti, celkem služ. požitky 24000— Kč ročně. Dne 24. července 1925 Jakub K. zemřel, načež výměrem měst. zastupitelstva z 19. října 1926 byla st-lce stanovena vdovská pense na tom podkladě, že manžel st-lčin byl v roce 1917 jmenován úředníkem účetním, pročež mu ve smyslu § 19, 2 odst. 3. zák. o obec. úřednících příslušelo základní služné 10 hodn. třídy 2. stup., při čemž služ. doba do 31. července 1925 činila: služba u obce 8 roků, vál. doba 2 roky, soukr. služba 5 roků, celkem tudíž 15 roků. Započtení 8 roků do postupu ze soukr. služby, tak jak se na tom usneslo měst. zastupitelstvo v sezení dne 15. ledna 1921, jest nepřípustné, ježto odporuje prosincovým zákonům. Podle vl. nař. č. 666/20 lze započísti stát. zaměstnancům nejvýše 5 let, v důsledku čehož také měst. zastupitelstvo bere při výpočtu služného Jakuba K., které je základem vdovské pense, pouze 5 roků. Vdovský plat stanoven takto na 10299-40 Kč ročně.
Odvolání st-lčino, v němž uplatňovala, že při stanovení pens. základny dlužno bráti základní služné podle 2. stupně 9 hodn. tř., a brojila proti tornu, že nebyl uznán zápočet plných 8 let soukr. služby do postupu, bylo nař. rozhodnutím zamítnuto.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Stížnost namítá především všeobecně, že u příležitosti vyměření vdovské pense nelze již prováděti redukci služ. platů zemřelého úředníka, resp. řešiti otázku, zda mu služ. požitky jeho příslušely také po právu, kdyžtě otázka tato nebyla rozřešena ve správním procesu provedeném proti úředníku nebo jeho pozůstalosti. Tuto námitku bylo uznati bezdůvodnou.
Podle §§ 29 a 24 zák. o obec. úřednících jsou základem vdovské pense služ. požitky zemřelým úředníkem posléze v činné službě pobírané. Tím je míněn arciť nikoli pouhý stav faktický, nýbrž stav právní, t. j. základnou jsou požitky úředníku po právu náležející. Jde-li o vyměření vdovské pense, nelze proto obci upříti právo, aby tento základ znovu přezkoušela, a — pokud by změna výměry služ. požitků vůči zemřelému úředníku vůbec byla přípustná — pensijní základnu znovu upravila. Vdova má ovšem právo, aby ve sporu o výměru vdovské pense se proti této úpravě pens. základny bránila všemi námitkami materrielními i formálními, které by byly příslušely jejímu zemřelému manželovi. — V odvolání k žal. úřadu dožadovala se st-lka výměry vdovského platu podle požitků 9 hodn. tř. 2. stupně s 5 trieníálkami, resultujícími ze zápočtu plných 8 let služby soukromé. Žal. úřad odvolání zamítl a odůvodnil své stanovisko v prvém směru tím, že ustanovení manžela st-lčina konceptním úředníkem bylo neplatné, poněvadž nebyla vyžádána dispense od zákonné náležitosti předběžného vzdělání právnického podle § 3, 1 zák. č. 443/19; nelze proto z dekretu o jmenování st-le úředníkem konceptním ani ve směru požitkovém nic vyvozovati, a možno bráti za základ jen požitky manžela st-lčina jako úředníka účetního. V druhém směru žal. úřad v podstatě dovozuje, že zápočet plných 8 let soukr. služby do postupu přesahuje míru stanovenou v § 16 vl. nař. č. 666/20 a je tedy vzhledem k prosincovým zákonům č. 495/21 a 394/22 neplatný.
Pokud jde o důvod prvý, jest poukázati na to, že st-lka ve svém odvolání se výslovně dožadovala vyměřená vdovské pense ze služného 9 hodn. třídy 2. stupně poukazujíc na to, že toto služné — ve výměře usnesení obecního zastupitelstva z 12. ledna 1924 upravené podle zák. č. 394/22 — zemřelý její manžel naposled pobíral, tak že toto služné je rozhodno pro výměru její vdovské pense. Žal. úřad v této části zamítl odvolání z důvodu, že usnesení obec. zastupitelstva z 10. prosince 1921, resp. dekret na základě něho vydaný o ustanovení manžela st-lky úředníkem konceptním je neplatný a nelze proto z něho odvozovati žádných nároků, ani ve směru požitkovém.
Otázkou, byl-li manžel st-lčin ustanoven platně úředníkem konceptním čili nic, netřeba se zabývati, neboť výměra vdovské pense podle § 9 ve spojení s § 24 zák. č. 443/19 neřídí se podle toho, v jakém oboru služby úředník byl ustanoven, nýbrž podle toho, jaké služ. požitky posléze v činné službě bral. Při tom není ovšem, jak již podotčeno, rozhodno, jaké požitky bral fakticky, nýbrž jaké mu po právu náležely.
Žal. úřad považuje ustanovení manžela st-lky v dekretu ze 16. prosince 1921 úředníkem konceptním za neplatné a vyvozuje z toho, že neplatným je také ustanovení tohoto dekretu, přiznávající manželu st-lky služné 9 hodn. tř. 2. stupně, ježto se tak stalo právě jen vzhledem k tomu, že byl ustanoven úředníkem konceptním. Ale v tomto posledním směru je právě žal. úřad na omylu.
V druhém bodu zamítl žal. úřad odvolání z důvodu, že zápočet plných 8 let soukr. služby, přiznaný manželu st-lčinu usnesením obec. zastupitelstva z 15. ledna 1921, přesahuje míru piráv a nároků státních úředníků, jak je vymezena v § 16 vl. nař. č. 666/20, a je tedy ohledně tohoto plus, t. j. ohledně 3 let, podle zákonů prosincových neplatný.
K tomu slušelo uvážiti, že služ. požitky manžela st-lčina byly upraveny podle plat. systému zák. č. 443/19. Tento zákon nebránil obcím, naopak v § 19 výslovně připustil možnost, aby služ. požitky svých zaměstnanců upravily příznivěji, tedy také, aby jim pro postup započetly určité požitky doby předcházející vstupu do služeb obecních. Již v nál. Boh. A. 6830/27 bylo vysloveno, že toto právo obcí vzhledem k obdobnému právu správy státní v oboru státní služby (§§ 50 a 51 služ. pragm.) prosincovými zákony nebylo úplně zrušeno, nýbrž bylo omezeno jenom potud, pokud ve službě státní zápočet určitých období pro postup je nějakou právní normou výslovně vyloučen neb omezen. Žal. úřad shledává ovšem takové omezení v § 16 vl. nař. č. 666/20. Při tom přehlíží však jedno. Ustanovení toto reguluje, resp. omezuje zápočet soukr. služby pro časový postup v platovém systému státním. V daném případě jde však o postup automatický trienálkami nejvýše do 100% základního služného v platovém systému zák. č. 443/19 Vzhledem k podstatné rozdílnosti obou systémů nelze na úředníka ustanoveného podle plat. systému zák. č. 443/19 použiti mechanicky omezeni daných' pro platový systém státní. Je tedy nař. rozhodnutí i v tomto druhém směru v rozporu se zákonem.

Citace:

č. 8025. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 904-907.