Č. 3314.

Školství: I. * Předpisy nařízení ze 6. prosince 1920 č. 608 Sb. o jmenování zástupců občanstva v okresním školném výboru neodporují zákonu. — II. * Ani z nařízení č. 608/1920 ani z jiného předpisu právního neplyne subjektivní právo politických organisací v okresu na to, aby se jmenování uvedených zástupců stalo podle návrhu organisací a aby jednotlivým organisacím přidělen byl určitý počet zástupců. — III. * Předseda zem. škol. rady, jmenuje podle § 7 vl. nař. č. 608/1920 zástupce občanstva v okr. škol. výboru, není vázán na projev učiněný politickými organisacemi v okrese při jejich slyšení přednostou okr. pol. úřadu.
(Nález ze dne 3. března 1924 č. 3723.)
Věc: Německá strana národní a něm. nár. sociální strana dělnická v Ú. proti ministerstvu školství a národní osvěty o složení okresního školního výboru.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výnosem z 15. května 1921 jmenoval předseda zšr-y v Praze podle ustanovení §§ 6 a 7 vl. nař. ze 6. listopadu 1920 č. 608 Sb. členy a náhradníky okr. škol. výboru v Ú. 4 příslušníky německé strany sociálně demokratické a po jednom příslušníku německého volebního sdružení, německého svazu rolníků, německé křesťansko-sociální strany a čsl. sociálně demokratické strany.
Rozkladu podanému do tohoto jmenování německým volebním sdružením (německá strana národní a německá národně sociální strana dělnická) v Ú. nebylo nař. rozhodnutím dáno místa z těchto důvodů:
»Pro posouzení nároku na zástupce občanstva v okr. výboru škol. směrodatným jest ustanovení § 7 vl. nař. ze 6. listopadu 1920 č. 608 Sb.
Ustanovení toto předpisuje prostě, že předseda zšr-y při jmenování zástupců občanstva přihlížeti má k zásadě poměrného zastoupení dle výsledku posledních voleb do posl. sněmovny N. S. v okrese správním.
V cit. ustanovení není však nikde předpisu o tom, že při posuzování nároku zástupce občanstva v okr. výboru škol. má se přihlížeti v jistých případech toliko k počtu hlasů, které obdržely politické strany jedné určité národnosti a cit. ustanovení také nepředpisuje, že při rozvrhu celkového počtu zástupců občanstva na jednotlivé strany politické postupovati jest dle analogie řádu volebního do poslanecké sněmovny neb řádů volebních do župních zastupitelstev, výborů okresních a obecního zastupitelstva.
Z důvodu tohoto jest přihlížeti při rozvrhu celkového počtu zástupců občanstva v okr. výboru škol. ke každé z politických stran, které posledních voleb do posl. sněmovny N. S. v okrese se zúčastnily bez ohledu na národnost a k poměru hlasů, které při uvedených volbách jednotlivé strany obdržely.
Sdruženi několika stran — z nichž každá při posledních volbách do poslanecké sněmovny vystupovala jako samostatná strana volební — za účelem docílení jmenování zástupce občanstva v okr. výboru škol., jehož se rozklad dovolává, shora cit. vl. nař. nezná i nelze proto k němu přihlížeti.
Počet hlasů (11168), které při posledních volbách do posl. sněmovny v okr. Ú. obdrželo německé volební sdružení, neodůvodňuje nárok na 2 zástupce občanstva v okr. výboru škol., neboť dělíme-li počet hlasů jmenované strany osminou celkového počtu hlasů odevzdaných při uvedených volbách, objeví se zbytek hlasů 3095, který jest nižším než počet hlasu, které obdržela čsl. sociálně demokratická strana (7829) i byl proto straně právě jmenované jeden zástupce občanstva v odpor vzatým výnosem správně přiznán, stejně jako svazu rolníků i německé křesťansko-sociální straně.
K námitce.rozkladu, že v odpor vzatým výnosem nebyly jmenovány stěžující si stranou navržené osoby a že nebyly připuštěny za zástupce občanstva stranou navržené osoby učitelské, poznamenává se, že jednak za německé volební sdružení v odpor vzatým výnosem jmenovaní Dr. Adolf K. jako zástupce občanstva a František R. jako náhradník, jsou uvedeni mezi osobami, které strana stěžující si v rozkladu sama navrhuje, jednak že vl. nař. ze 6. listopadu 1920 č, 608 Sb. nemá nikde předpisu o tom, že předseda zšr-y může jmenovati zástupci občanstva a jejich náhradníky za určitou stranu jen ty osoby a jen v tom pořadí, jak to tato strana navrhla.«
Stížnost neshledal nss důvodnou z těchto úvah:
Podle § 2 zák. z 22. října 1875 č. 36 ř. z. z r. 1876 může se s úspěchem dovolati kognice nss-u jen ten, jehož subjektivní právo bylo rozhodnutím neb opatřením správního úřadu porušeno.
Stížnost neuvádí blíže, jaké subjektivní právo stěžujících si politických organisací podle domnění jejich bylo nař. rozhodnutím porušeno.
Podle obsahu stížnosti a stavu zákonodárství však nutno míti za to, že st-lé se domnívají, že nař. rozhodnutím bylo porušeno jejich domnělé právo na to, aby byl okr. škol. výbor v 0. určitým způsobem složen, totiž aby mezi zástupce občanstva v tomto výboru byl vyslán určily počet osob přináležejících k stěžujícím si politickým organisacím a to osob takových, které organisace ty samy navrhly, a aby tam nebyly vyslány osoby jiné za jiné politické organisace.
Stížnost popírá sice zákonitost a tudíž platnost vl. nař. ze 6. listopadu 1920 č. 608 Sb. jak v jeho celku tak v jednotlivých ustanoveních, nicméně však opírá v podstatě domnělé právo stěžujících si organisací zřejmě o toto nařízení. Proto bylo se nss-u nejprve zabývati otázkou, zda uvedené vl. nař. propůjčilo stěžujícím si organisacím nějaké právo, které nař. rozhodnutím bylo porušeno.
V tomto směru jest uvésti toto:
Podle § 7 vl. nař. č. 608/20 jmenuje předseda zšr-y zástupce občanstva v okr. škol. výboru; za tím účelem »podává přednosta okr. úřadu pol. návrhy, slyšev organisace politických stran v okrese a přihlížeje k zásadě poměrného zastoupení dle výsledku posledních voleb do posl. sněmovny N. S. v okresu politickém.«
§ 10 téhož nařízení pak stanoví, že »jmenování zástupců občanstva jest sděliti organisacím politických stran v okrese.« Dále stanoví týž § v odst. II, že »podá-li některá z organisací politických stran v okrese proti jmenování zástupců občanstva rozklad do 14 dnů ode dne, kdy jí sdělení o jich jmenování došlo, nabude toto jmenování účinnosti teprve po schválení ministrem škol.« Jiných ustanovení o politických organisacích nařízení nemá.
Nss neshledal, že by těmito ustanoveními nař. č. 608/20 založeno bylo nějaké subjektivní právo politických organisací v okresu ve směru shora vyloženém. Naopak bylo by podle názoru nss-u lze z ustanovení těchto vyvoditi jen právo politických organisací jednak na to, aby je přednosta politického úřadu okr. slyšel, než předsedovi zšr-y podá návrh na jmenování zástupců občanstva v okr. škol. výboru (§ 7 II. odst.), jednak právo politických organisací na to, aby jim vykonané jmenování těchto zástupců bylo sděleno (§ 10 odst. I) a konečně jejich právo podati proti jmenováni zástupců občanstva rozklad.
Veškerá tato oprávnění jsou tedy rázu formálního a musil by se nss ovšem, kdyby stížnost porušení některého z těchto práv tvrdila, stížnosii v tomto směru meritorně zaměstnávati. Avšak stížnost porušení některého z těchto práv formálních ani netvrdí, a jest naopak ze stížnosti i ze spisů zřejmo, že tato práva stěžujících si organisací byla zachována. Nějaké materielní právo politických organisací však z uvedených ustanovení vyvoditi nelze, zejména nikoliv právo na to, aby zástupci občanstva jmenovány byly právě osoby ovganisacemi navržené a v počtu, který ta která organisace za správný pokládá.
Zejména jde z cit. znění § 7 nař. zcela jasně, že právo jmenovati zástupce občanstva v okr. škol. výboru přísluší předsedovi zšr-y, že právo podávati tomuto funkcionáři návrh náleží nikoliv politickým organisacím, nýbrž náčelníku okr. úřadu pol. a že spolupůsobení politických organisací při tomto postupu vyčerpává se tím, že mají přednostou okr. správy pol. — než podá návrh — býti slyšeny.
Předseda zšr-y, jmenuje zástupce občanstva v okr. škol. výboru, není tedy vázán na projev, který organisace politická u příležitosti svého slyšení přednostou okr. pol. správy podle § 7 nař. učinily.
Ani okolnost, že výsledek jmenování předsedou zšr-y provedeného má podle § 10 nař. č. 608/20 býti organisacím politickým sdělen, nemůže založiti domnělé právo jejich ve směru shora uvedeném.
Neboť toto sdělení výsledku má (podobně jako v příčině sdělování výsledku jmenování zástupců učitelstva organisacím učitelským) jen účel informativní, poněvadž ovšem politické organisace mají zajisté faktický zájem o to, kdo byli povolaným orgánem (předsedou zšr-y) jako zástupci občanstva do okr. škol. výboru vysláni. Předpis tento zakládá rovněž jenom nárok organisací na to, aby jim provedené jmenování bylo sděleno, nikoliv však na to, aby toto jmenování bylo určitým způsobem provedeno.
Pokud však konečně jde o podávání rozkladu podle § 10 odst. 2, jest již z toho, že nařízení volilo tento výraz a nikoliv slovo »stížnost, odvolání, rekurs«, zřejmo že nařízení nechtělo politickým organisacím v okresu vyhraditi nějaké právo na to, aby rozhodnutí o jmenování zástupců občanstva mělo určitý meritorní obsah, těmito organisacemi chtěný.
Rozklad tento má naopak, jak vyloženo již v nál. Boh. 1429 adm. jen ten účeí, aby zásadě poměrného zastoupení, ke které při jmenování členů okr. škol. výboru jest hleděti, byla zjednána zvýšená ochrana, že jmenování provedené předsedou zšr-y uvede se ve známost ministru škol., čímž se tomuto ministru poskytne možnost, aby užívaje svého práva dozorčího po př. korigoval jmenování provedené předsedou zšr-y. Z ustanovení vlád. nař. č. 608/20 nelze tedy dovoditi nějaké materielní právo politických organisací na určité složení okr. škol. výboru.
Takové právo nelze však ani vyvoditi z ostatního zákonodárství školského. Neboť ani podle dřívějších předpisů a povolávání členů místních, okresních a zemských školních rad ani podle předpisů zák. z 9. dubna 1920 č. 292 Sb. a nař. ze 6. listopadu 1920 č. 605 Sb. o povolá- vání členů nových místních škol. rad a budoucích župních škol. rad, nepříslušel ani nepřísluší politickým organisacím přímý vliv na povolávání členů těchto koporací.
Neboť dřívější zák. český o dozoru ke školám z 24. února 1873 č. 17 z. z., — pokud členství v místní, okresní a zemské školní radě nespojoval s určitým veřejným úřadem nebo veřejnou funkcí (obecního starosty, přednosty okr. pol. správy, přednosty zem. pol. správy, duchovního správce, okr. neb zem. inspektora a podobně) — ponechával povolání členů míst. a okr. škol. rad a zemské škol. rady jednak jmenování, jednak volbě obec. zastupitelstva, okr. zastupitelstva a zemského výboru, nepropůjčil však rovněž politickým stranám přímého vlivu na složení těchto školských úřadů.
Zák. z 9. dubna 1920 č. 292 Sb. pak ponechává volbu zástupců občanstva v místních a budoucích župních školních radách župnímu resp. obecnímu zastupitelstvu (§§ 7 a 21 zák), a mají pro volby do míst. škol. rad — pokud se konají podle poměrného zastoupení — význam jen jednotlivé volební skupiny, nikoliv však politické organisace (arg. § 21 zák. 292/20 a § 64 voleb, řádu do obcí).
Ostatně i kdyby zák. č. 292/20 poskytoval politickým organisacím vliv na složení míst. a žup. škol. rad, nebylo by lze ze zásad, které by byl zákon stanovil pro nové definitivní orgány školské správy, totiž pro budoucí župní škol. rady a pro nové místní škol. rady, uvedené v život nař. č. 605/20, vyvoditi nic pro otázku složení provisorních okr. škol. výborů již proto, poněvadž zák. č. 292/20 tento orgán vůbec nezná a jím se nezabývá.
Neboť zák. č. 292/20 ve svém § 38, odst. 2 stanoví, že »nařízením vlády bude určena doba, kdy ustanovení tohoto zákona« (mimo ustanovení o školách menšinových) »budou zcela neb z části provedena, že týmž způsobem budou učiněna jinaká nutná opatření k provedení zákona« a že rovněž »nařízením vlády bude určeno, kdy provedeno bude zrušení zem. a okr. škol. rad« a že konečně »týmž způsobem lze na dobu přechodnou zříditi orgán, jenž by funkce zrušených úřadů zatímně vykonával.«
Z tohoto povšechného znění zákona jde, že zákonodárce chtěl úplně ponechati vládě, aby rozhodla nejen o době provedení zákona, nýbrž i o tom, zda nová organisace školské správy má býti provedena jedním rázem či postupně, zda a jaké orgány mají býti zřízeny pro dobu přechodnou a jak mají býti orgány ty složeny.
Zhostila-li se vláda svého založeného oprávnění způsobem obsaženým ve vl. nař. ze 6. listopadu 1920 č. 608 Sb., pak nelze ani ve shora uvedené úpravě jmenování zástupců občanstva v okr. škol. výborech důvodně spatřovati porušení zákona a vytýkati nař. č. 608/20 nezákonnost a neplatnost, ani v předpisech zák. č. 292/20 shledati oporu pro nějaké domnělé subjektivní právo politických organisací v okresu na to, aby do okr. škol. výboru byli jmenovány určité organisacemi navržené osoby a v určitém počtu.
Nemají-li tedy politické organisace v okresu vůbec, ani stěžující si organisace nějakého práva co do obsahu jmenování zástupců občanstva v okr. škol. výboru, nemohlo tedy domnělé právo nař. rozhodnutím býti porušeno. Poněvadž dále, jak shora vyloženo, porušení formálních práv stěžujících si organisací ve třech shora uvedených směrech není stížností ani tvrzeno, jest stížnost ve smyslu § 2 zák. o ss bezdůvodná a bylo ji zamítnouti, aniž nss se mohl zabývati námitkami stížností vznesenými ve věci samé.

Citace:

č. 3314. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 719-724.