Č. 4126.

Nemocenské pojišťování: 1. Zemědělské dělnictvo pojištěné u okr. nemocenské pokladny není legitimováno k stížnosti na nss do rozhodnutí min. soc. péče, kterým bylo povoleno zřízení samostatné zemědělské okr. nemocenské pokladny. — 2. Jaké jsou podmínky pro zřízení zeměd. okr. nemoc. pokladny?
(Nález ze dne 18. listopadu 1924 č. 20255).
Prejudikatura: Boh. 3225 adm.
Věc: Okresní nemocenská pokladna v H. K. a společníci (adv. Dr. Kar. Rosenfeld z Kutné Hory) proti ministerstvu sociální péče o zřízení zemědělské nemocenské pokladny.
Výrok: Stížnost se zamítá z části jako nepřípustná, z části jako bezdůvodná.
Důvody: Zsp v Praze rozhodnutím z 5. prosince 1923 povolila »v základě ustanovení § 12, odst. 2, věta třetí zák. nemoc. zřízení zemědělské nemoc. pokladny pro pol. okres K., se sídlem v K., poněvadž dle vyjádření samotných okr. nemoc. pokladen pojištěno jest u okr. nemoc. pokladny v K. 2044 zaměstnanců zeměd. a 60 lesních a u okr. nemoc. pokladny v U. 800 zaměstnanců zeměd. a lesních, tedy úhrnem 2904 zaměstnanců zeměd. a lesních, takže tu jsou dány podmínky výše cit. zák. ustanovení pro zřízení zeměd. nemoc. pokladny pro polit. okres K.«
Odvolání obou shora zmíněných okr. nemoc. pokladen z tohoto rozhodnutí bylo naříkaným rozhodnutím zamítnuto s poukazem na odů v odpor vztatého výnosu, jež jest v úplné shodě s ustanovením cit. § 12 nemoc. zák.«
Stížnost do tohoto rozhodnutí podaná společně okr. nem. pokladnami v K. a v U. a zemědělským dělnictvem, členstvem obou těchto pokladen, vytýká nař. rozhodnutí nezákonnost a vady řízení.
Pokud si stěžuje zeměd. dělnictvo, členové okr. nemoc. pokladen v K. a U., jest stížnost nepřípustná, ježto pojištěnci nemají právního nároku, který by mohli hájiti před nss-em, aby zeměd. pokladna byla nebo nebyla zřízena, nemohlo proto nař. rozhodnutím býti zasaženo do jejich subjektivních práv a schází tedy předpoklad § 2 zák. o ss.
Nss může se proto věcně zabývati stížností jen pokud jest podána okr. nemoc. pokladnami v K. a v U. — — —
Pokud stížnost namítá, že cit. § 12 nemoc. zák. klade za podmínku zřízení pokladny zemědělské, aby aspoň prostá většina zájemníků o zřízení žádala, vyslovil nss již v nál. Boh. 3225 adm. právní náhled, že žádostí zájemníků v cit. ustanovení uvedenou nelze rozuměti kolektivní projev vůle všech zájemníků, zejména tedy ani projev jevící se na příklad projevem nadpoloviční většiny, nýbrž že míní žádostí tou toliko projev vůle blíže neurčeného počtu zájemníků obou skupin, který sám o sobě — nehledě k počtu osob projev ten učinivších — poskytuje úřadu podnět k tomu, aby zahájil šetření, jsou-li tu podmínky ku zřízení samostatné pokladny nemocenské pro pojištěnce zeměd. a lesní, a pak aby ve věci rozhodl.
Se zřetelem k tomuto právnímu názoru, při němž trvá nss i v tomto případě, neuznal uvedenou námitku stížnosti odůvodněnou.
Ani další námitka stížnosti, že bylo na úřadu zjistiti průměrný počet zeměd. a lesního dělnictva, který zajisté — jak stížnost míní — v politickém okresu k-ském nedosahuje 2000, a nikoli stav tohoto dělnictva v době žní a řepové kampaně, kdy jest velice vypjatý, nemá v zákoně opory.
Zákon v cit. § 12 klade za podmínku zřízení zeměd. pokladny, aby v nemoc. pokladnách téhož polit. okresu bylo pojištěno více než 2000 pojištěnců zeměd. a lesních. Nestanoví však nikde, že by počet ten bylo zjistiti průměrem pojištěnců nějakého časového období. Ale pak není podkladu pro jiný výklad tohoto předpisu, než že rozhoduje počet pojištěnců v době, kdy se o zřízení pokladny jedná.
Jest proto i tato námitka neodůvodněna.
Stížnost spatřuje vadnost řízení v tom, že zúčastněné okr. nemoc. pokladny nebyly dotazovány během řízení, aby se mohly vyjádřiti.
Nss vadnosti této neshledal. Shora cit. předpis § 12 určuje přesně podmínky zřízení zemědělské pokladny a to: žádost zájemníků obou skupin a určitý počet pojištěnců zemědělských a lesních. Jen v těchto směrech mohl úřad šetřiti a tudíž jen v těchto směrech slyšeti zúčastněné pokladny. Cifra pojištěnců, pojatá do nař. rozhodnutí, zakládá se na udání, jež učinily pokladny samy. Ze spisů pak plyne dále, že pokladnám byl znám fakt, že byla podána žádost o zřízení zeměd. pokladny od zájemníků obou skupin a v řízení měly, a též použily příležitosti, aby své stanovisko jak po stránce skutkové tak i po stránce právní uplatnily. Nelze proto shledati, že by bylo procesní postavení st-lek bývalo zhoršeno tím, že nebyly úřadem zvláště slyšeny a že by opomenutí v tom směru bylo podstatnou vadou řízení.
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 4126. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 810-812.