Č. 2358.

Státní úředníci (diety z důvodu vedení dvojí domácnosti — Slovensko): diety z důvodu vedení dvojí domácnosti — Slovensko): * Aby mohly úředníku býti zastaveny diety, přiznané podle odst. II - D - 2 zásad pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců na Slovensku, nestačí, že pro něj přiměřený byt byl zabrán nebo slíben, nýbrž je třeba, aby byl volný ke skutečnému nastěhování jeho rodiny a za tím účelem úředníku dán k disposici.
(Nález ze dne 14. května 1923 č. 8164).
Věc: Ladislav T. v D. K. proti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě o další přiznání diet. Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Rozhodnutím gfř v Bratislavě ze dne 26. června 1922 zastaveno bylo dnem 30. června 1922 Ladislavu T., komisaru evidence katastru v Dolním Kubíně, další vyplácení diet poukázaných mu dle bodu II. D, 2. zásad pro úpravu osobních požitků. Na odůvodnění výroku tohoto bylo uvedeno, že byl Ladislavu T. rozhodnutím župního úřadu v D. K. z 10. června 1922 č. 4653 přikázán na základě §u 1 zák. z 12. srpna 1921 č. 304 Sb. vhodný rodinný byt v domě čp. — v D. K., který jest k disposici jeho 1. července 1922, že tedy odpadla překážka, pro kterou nemohl přestěhovat svou rodinu a musel proto vésti dvojí domácnost.
Podáním ze dne 30. června 1922 oznámil st-1 žal. úřadu, že výrok župního úřadu v D. K. č. 4653/22 není ještě pravoplatný, poněvadž proti němu byla včas podána stížnost. Proto žádal, aby do toho času, než se rozhodnutí toto stane pravoplatným, totiž než zabraný byt mu bude odevzdán, nebyla mu výplata poukázaných diet zastavena.
Rozhodnutím z 19. července 1922 vyslovilo gfř, že k žádosti st-Iově z 30. června 1922 za další ponechání diet z důvodu vedení dvojí domácnosti od 1. července 1922 nelze přihlížet.
V důvodech se uvádí, že st-1 podal proti zabíracímu nálezu č. 4653/22 stížnost, kterou opírá o to, že není definitivně ustanoven, tedy o okolnost, která se zabráním nesouvisí. Podáním stížnosti st-1 přidělení bytu oddaluje, místo aby usiloval o jeho dosáhnutí.
Podání stížnosti Alžbětou R-lovou nemůže býti důvodem, který by znemožňoval L. T. byt zaujmouti, poněvadž R-ová se dne 15. března u župního úřadu zavázala, že byt od 1. července 1922 vyprázdní. Dále se podotýká, že manželka T-ova nemíní se dle prohlášení z 29. června 1922 do Kubína přestěhovat. Žal. úřad usuzuje pak, že z uvedených okolností dá se prokázat úmysl st-lův, že definitivně do D. K. nepřesídlí i když k tomu má možnost, že není tudíž odůvodněn požadavek,
aby st-li byly diety na dále od 1. července 1922 poukázány.
Rozhoduje o stížnosti řídil se nss těmito úvahami:
Dle předpisů odd. II D 2 zásad pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců na Slovensku nepřísluší zaměstnancům na systemisovaná místa ustanoveným diety stanovené pro exponované zaměstnance, pokud se nemohou pro úředně zjištěný nedostatek bytů do nového působiště neb do místa poblíž se nalézajícího přestěhovati. K zastavení diet na základě uvedeného ustanovení přiznaných jest tudíž třeba, aby byl zde byt ke skutečnému nastěhování rodiny úředníka volný a aby byt ten za tím účelem byl úředníku k disposici dán. Proto nestačí k zastavení diet, aby pro úředníka byl byt toliko zabrán nebo slíben.
Nesporno jest, že st-1 byl komisarem evidence katastru v D. K. a že jeho rodina bydlela v Košicích....
Žal. úřad vycházel při vydání nař. rozhodnutí z právního názoru, že k zastavení diet, které přiznány byly úředníku podle cit. ustanovení zásad stačí již okolnost, že pro úředníka byl byt zabrán a slíben. Než názor tento jest, jak z předem uvedených úvah na jevo vychází, mylný.
Jelikož žal. úřad jen pro tento mylný názor nezjistil pro zastavení diet rozhodné okolnosti, zda dotčený shora byt byl v rozhodný den ke skutečnému nastěhování rodiny st-lovy volný a zda dán byl st-li k disposici, aby se do něho s rodinou mohl nastěhovati, spočívá napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci a náleželo je proto dle §u 7 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 2358. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 48-50.