NPD documents search: Váž. civ., 10 (1928), sv. 1

Čís. 15889.

Stalo-li se v obci zvykem ohrazovati stavení po levé straně vchodu, lze uložiti vlastníkovi ohrazení (§ 858 obč. zák.) jen po této straně.
Zásadu tu nelze však rozšiřovati na všechna stavení v obci, je-li dotčená místní zvyklost dokázána jen v určité části obce a nejsou-li též u stavení, o něž jde, splněny podmínky, za nichž se ona zvyklost vyvinula.
(Rozh. ze dne 3. března 1937, Rv II 106/35.)
Srv. rozh. č. 3472 Sb. n. s.
Žalobce se domáhá postavení plotu mezí zahradou žalovaného u domu č. 162 v M., opíraje žalobní nárok mimo jiné i o předpis § 858 obč. zák. Oba nižší soudy zamítly žalobu.
Nejvyšší soud uznal podle žaloby.
Důvody:
Nižší soudy neposoudily věc správně (§ 503 č. 4 c. ř. s.), vyslovily-li, že žalovaný jest povinen vystavěti plot jen po levé straně, ježto jest v M. zvykem, že se staví plot vždy na té straně, kde jsou chlévy. Bylo ovšem zjištěno, že se v M. staví plot vždy na té straně, kde jsou chlévy, avšak s tím omezením, že, jsou-li v jedné řadě stavěny v M. chlévy po levé straně, postaví se ploty na této straně, a jsou-li v druhé řadě opět chlévy po pravé straně, jsou tam na téže straně i ploty vlastníků chlévů. Z toho plyne, že zvyklost postaviti ploty na té straně, kde jsou chlévy, jest dokázaná pouze tehdy, jde-li o celé řady stavení. Dále bylo zjištěno, že v řadě, v které jsou stavení obou stran, jsou dosud vystavěna pouze tři stavení, a to dům žalovaného, který má chlév na levé straně hlavního vchodu vedle silnice, pak stodola žalobcova, kde chlév není, a obytné stavení K-ovo, kde jest též chlév po levé straně hlavního vchodu. Sousední stavení není ještě dostavěno. Plot si postavil žalovaný po levé straně podél silnice, avšak i kousek po pravé straně. Ostatní hranici mezi zahradou tvoří nízká betonová zeď. Plot mezi pozemkem žalobcovým a K-ovým postavil žalobce. Pozemek K-ův není po pravé straně úplně oplocen. Žalobce postavil plot mezi zahradou a pozemkem K-ovým v době, kdy tam vůbec ještě nebylo stavení, jinak by prý K. podle zvyklostí v M. byl sám postavil plot. Jde proto o stavení, která se teprve postupně dostavují, a nejde o celou řadu hotových stavení. Z toho nelze usuzovati na nějakou místní zvyklost stavěti chlévy a ohrazení po levé straně v té části obce M., kde uvedená tří stavení stojí, — K-ovi bylo také nařízeno ve stavebním povolení postaviti plot po straně pravé — a nelze proto zvyklost zjištěnou v jiných částech této obce, kde již jde o celou řadu postavených domů s chlévy, rozšiřovati i na souzenou věc. Žalobce jest tudíž podle ustanovení § 858 obč. zák. oprávněn žádati, aby se žalovaný jako vlastník pozemku postaral o ohrazení svého pozemku po pravé straně vchodu do domu nehledíc na to, stal-li se plot, který původně postavil soused, vadným (srv. rozh. č. 4891 Sb. n. s.).

Citace:

Čís. 15889. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 279-279.