Čís. 9283.

Na pohledávku povinné strany za poddlužníkem, vzniklou tím, že na jeho vkladní knížku byla uložena částka patřící povinné straně, nelze vésti exekuci podle §§ 296 a 304 ex. ř., nýbrž podle §§ 294 a 303 ex. ř.
Zápověď podle druhé věty prvého odstavce § 294 ex. ř. jest v tomto případě dáti poddlužníku (majiteli vkladní knížky), nikoliv též dlužníku poddlužníkovu (peněžnímu ústavu). K takovému dalšímu zákazu může po případě dojiti teprve, kdyby poddlužník dluh, jenž byl vymáhajícímu věřiteli přikázán k vybrání nebo na místo placení, tomuto nezaplatil a vymáhající věřitel by byl nucen zahájiti místo povinného proti poddlužníkovi exekuci. Poddlužníkovi přísluší nárok na náhradu nákladů na úspěšnou stížnost podle § 294, čtvrtý odstavec, ex. ř.
(Rozh. ze dne 18. října 1929, R I 740/29.)
K vydobytí peněžité pohledávky za pozůstalostí po Františce V-ové navrhl vymáhající věřitel povolení exekuce zabavením a přikázáním nároku pozůstalosti po Františce V-ové proti nezl. Miroslavu V-ovi na vydání vkladu 4485 Kč, uloženého na vkladní knížce Městské spořitelny v L. Soud prvé stolice exekuční návrh zamítl. Důvody: Nárok dlužnice proti Miroslavu V-ovi vůbec neexistuje. Na vkladní knížce jest totiž uložen výtěžek, docílený za prodané svršky z pozůstalosti po Františce V-ové za tím účelem, by nemusela býti pořizována pro tento výtěžek vkladní knížka nová, takže tu jde o depositum. Rekursní soud povolil exekuci 1. zabavením nároku pozůstalosti po Františce V-ové proti nezl. Miroslavu V-ovi na vydání vkladu 4485 Kč vloženého na vkladní knížku Městské spořitelny v L., 2. přikázáním zabaveného nároku k vybrání až do výše vykonatelného pohledávání bez újmy práv třetími osobami dříve nabytých; 3. Městské spořitelně v L. zapověděl, by z uloženého vkladu 4485 Kč na vkladní knížce číslo 7631 list 16210 nic nevyplácela; 4. pozůstalosti po Františce V-ové zast. opatrovníkem k činu zakázal, by zabaveným nárokem nijakým způsobem nenakládala, zejména tento vklad úplně nebo z části nevybrala; 5. poddlužníku nezl. Miroslavu V-ovi zast. poručníkem Josefem J-em zakázal jakékoliv nakládání se zabaveným nárokem a dodal, že doručením zapovědí jest pokládati povolené zabavení za vykonané a že vymáhající strana nabyla tím zástavního práva pro své vykonatelné pohledávání. Důvody: Prvý soudce zamítl exekuční návrh z důvodu, že nároku exekucí stiženého vůbec není, že jde o výtěžek z dražby pozůstalostních svršků po Františce V-ové, který byl uložen na vkladní knížku nezl. Miroslava V-a, a že jde o soudní depositum. Tento dražební výtěžek nastupuje však na místo prodaných pozůstalostních předmětů a patří proto do pozůstalosti a může naň býti vedena exekuce. Vymáhající věřitel opírá exekuční návrh patrně o ustanovení § 325 ex. ř., žádaje o zabavení a přikázání nároku povinné pozůstalosti na vydání vkladu uloženého na řečenou vkladní knížku, patřící nezl. Miroslavu V-ovi. § 325 ex. ř. jedná však o nárocích, jichž předmětem jest vydání hmotných věcí. Jde tu v pravdě o exekuci zabavením a přikázáním pohledávky pozůstalosti za nezl. Miroslavem V-em, která vznikla tím, že na jeho vkladní knížku byl uložen dražební výtěžek za svršky pozůstalostní. Ježto vkladní knížka nenáleží straně povinné, nelze vésti exekuci podle §§ 296 a 304 ex. ř., nýbrž podle §§ 294, 303 ex. ř., při čemž jest lhostejno, že částka stižená exekucí jest uložena na vkladní knížku a že tato jest v uschování soudu nebo někoho třetího, neboť uložením peněz nastalo smíšení řečené částky s penězi na knížce vkladní již uloženými a tudíž staly se tyto vlastnictvím nezl. Miroslava V-a a pozůstalost má jen obligační nárok z obohacení na vrácení uvedené hmoty, tudíž vznikla jí pohledávka proti Miroslavu V-ovi. Ježto exekuční žádost jest ve své podstatě totožnou s návrhem na zabavení a přikázání pohledávky a § 325 ex. ř. odvolává se také na ustanovení §§ 294—298 a §§ 300—319 ex. ř., jest exekuční návrh odůvodněn a jest vlastně výkon přikázání ponechán opatření soudu poručenského a pozůstalostního, pokud se týče vymáhající straně samé, by vymáhala po případě vydání řečené částky.
Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu poddlužníka zrušil napadené usnesení, pokud pod bodem 3. Městské spořitelně v L. zapovídá, by z uloženého vkladu 4485 Kč 50 h na vkladní knížce číslo 7631 list 16210 nic nevyplácela, a pokud praví, že doručením této zapovědí Městské spořitelně v L. jest pokládati povolené zabavení za vykonané a že vymáhající strana nabyla tím zástavního práva pro své vykonatelné pohledávání.
Důvody:
Rekursní soud seznal správně, že tu jde v pravdě o exekuci zabavením a přikázáním pozůstalostní pohledávky za nezletilým Miroslavem V-em, kterážto pohledávka vznikla tím, že na jeho vkladní knížku uložen byl dražební výtěžek za svršky pozůstalostní, a má celkem pravdu i v tom, že, ježto vkladní knížka nenáleží straně povinné, nelze vésti exekuci podle §§ 296 a 304 ex. ř., nýbrž že nutno vésti ji podle §§ 294, 303 ex. ř.; že při tom je lhostejno, že částka exekucí stižená jest uložena na vkladní knížku a že tato jest v uschování soudu nebo někoho třetího; že uložením peněz nastalo smíšení uvedené částky s penězi na knížce vkladní již uloženými a tudíž staly se tyto vlastnictvím nezletilého Miroslava V-a, a že pozůstalost má jen obligační nárok z obohacení na vrácení uvedené hodnoty, tudíž vznikla jí pohledávka proti nezletilému Miroslavu V-ovi. Ale, má-li se věc tak, nemá rekursní soud opory v zákoně pro zápověď, již dal městské spořitelně. Ta jest dlužníkem poddlužníka, nezletilého Miroslava V-a. Právního poměru těchto dvou osob se nikterak nedotýká exekuce, již vedl vymáhající věřitel zabavením pohledávky povinné pozůstalostí za nezletilým Miroslavem V-em jako jejím poddlužníkem. Na tom nemění nic, že částka, o niž se prý poddlužník obohatil na újmu povinné strany, takže se tato stala věřitelkou nyní zabavené pohledávky, jest uložena u spořitelny a snad činí fond, z něhož poddlužník svůj dluh má neb může zaplatiti povinné pozůstalosti jako své věřitelce, pokud se tkne vymáhajícímu věřiteli, jemuž byla k vybrání přikázána. Zákon zajišťuje nárok vymáhajícího věřitele, jenž zabavil pohledávku dlužníka v poměru k poddlužníkovi jen potud, že tomuto zakazuje, by dlužníkovi neplatil, nikoli i potud, že mu v zájmu vymáhaného nároku zabraňuje v jakémkoli nakládání s jeho jměním. K takovému dalšímu zákazu může po případě dojíti, kdyby poddlužník svůj dluh, jenž byl věřiteli přikázán k vybrání neb místo zaplacení, tomuto nezaplatil a věřitel by byl nucen místo povinného proti poddlužníkovi zahájiti exekuci. Ta by ovšem mohla směřovati k jeho pohledávce proti spořitelně a pak by po případě podle povahy této pohledávky (srovnej však § 296 ex. ř.) mohlo dojíti k řečené zapovědí nyní napadené. Výrok o nákladech na dovolací rekurs jest opřen o §§ 78 a 294 čtvrtý odstavec ex. ř. a §§ 41, 50 cřs. Propůjčením stížnosti v § 294 čtvrtý odstavec ex. ř. jest poddlužníkovi přiznáno postavení strany v exekučním řízení a přísluší mu tudíž i nárok na náhradu nákladů na úspěšnou stížnost.

Citace:

č. 9283. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 454-456.