NPD documents search: Boh. adm., 1 (1918-19)

Č. 10162.

Samospráva obecní. — Školství. — Řízení před nss-em: I. Je opožděným doručením rozhodnutí zem. výboru, provádějícího změny v obecním rozpočtu, ohroženo právo obce, hospodařiti podle ustanovení § 8 odst. 4 zák. č. 329/21 v rámci rozpočtu na rok minulý? — II. Proti výroku zem. výboru podle § 3 odst. 7 a 8 a § 10 odst. 5 zák. č. 77/ 27, jímž byly určité výdajové položky z obecního rozpočtu vyloučeny nebo byly sníženy anebo určité úhradové položky zvýšeny, jest stížnost na nss přípustná jen potud, pokud popírá, že je splněn zákonný předpoklad pro takové opatření, nebo pokud tvrdí, že zem. výbor překročil meze své pravomoci nebo nešetřil předpisů o řízení, které dlužno provésti ohledně zamýšlených změn v rozpočtu. — III. Pouhým pravoplatným usnesením obecního zastupitelstva o náhradě podle § 25 obec. zříz. o sobě nevzchází ještě starostovi právní nárok na přiznanou náhradu. — IV. Je zem. výbor oprávněn vyloučit z řádného rozpočtu obecního po příp. snížiti položky na sociální pojištění dělníků zaměstnaných při obecních komunikacích a na rekonstrukci silnic a chodníků s tím, že potřeba ta má býti hrazena půjčkou? — V. Uchází-li se obec o příspěvek z vyrovnávacího fondu, má zem. výbor právo a povinnost zkoumati po stránce účelnosti též rozpočet školní, jehož schodek je vřaděn do rozpočtu obecního, a prováděti v něm změny stejně jako v rozpočtu obecním, a to již v rozpočtu na rok 1928. — (Nález ze dne 21. listopadu 1932 č. 18546/29.)
Prejudikatura: ad II. Boh. A 9130/31, 9401/31, 9683/32.
Věc: Obec P. proti zemskému výboru v Praze o příspěvek z vyrovnávacího fondu na rok 1928.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím v hlavě II. oddílu 2 byla položka 30 (»Obnovovací fond pro budovy«) snížena o 19200 Kč, zrušuje se pro vadnost řízení, pokud jím v hlavě VIII. oddílu 1 jednak byly sníženy položky 4 (»Nemocenské, sociální a úrazové pojištění zřízenců a dělníků«) a 5a (»Udržování silnic, chodníků...«) a to prvá o 19000 Kč a druhá o 300000 Kč, jednak byla vyloučena položka 5b (»Rekonstrukce silnic a chodníků«) 380000 Kč, zrušuje se pro nezákonnost. Jinak se stížnost dílem zamítá pro bezdůvodnost, dílem odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Stěžující si obec žádala podáním z 28. listopadu 1927 u zsv v Praze k úhradě nekryté potřeby svého řádného rozpočtu na rok 1928 o příspěvek ze zvláštního fondu podle § 10 zák. č. 77/27 ve výši 6113.027 Kč. Výnosem ze 13. října 1928 sdělil zsv po rozumu § 10, odst. 5 a § 3 odst. 7 cit. zák. st-lce, že zamýšlí ve stanoveném rozpočtu provésti změny uvedené v připojeném výkaze. O záměru tom se obec vyjádřila zprávou z 9. listopadu 1928, načež výnosem zem. úřadu v Praze z 13. prosince 1928 byl jí zaslán nový výkaz změn, které po uvážení cit. jejího vyjádření hodlá zemský president v rozpočtu provésti. Také o těchto změnách se st-ka podáním dne 22. ledna 1929 vyjádřila.
Řídě se ustanovením § 10 odst. 5 a § 3 odst. 6 až 8 zák. č. 77/27 usnesl se podle výměru zem. úřadu v Praze z 8. dubna 1929 zem. výbor v sezení, konaném dne 5. dubna 1929, aby v rozpočtu stěžující si obce na rok 1928 byla v potřebě a úhradě provedena celá řada změn, v důsledku nichž nekrytý schodek, k jehož úhradě žádáno o příspěvek, snížen na 2410292 Kč.
Ve stížnosti, podané na toto opatření u nss-u pro vadnost řízení a nezákonnost uplatňuje obec předem všeobecně, že zem. výbor nedbal předpisu § 8 odst. 4 zák. č. 329/21, ježto rozhodnutí o úpravě rozpočtu na rok 1928 bylo obci doručeno teprve 27. dubna 1929, a dále, že žal. úřad mnohé z provedených změn vůbec neodůvodnil, u jiných pak, že se pouze odvolal na. účetní výsledek roku 1926, ač podle § 3 odst. 7 zák. č. 77/27 bylo jeho povinností zkoumati jednotlivé rozpočtové položky po stránce účelnosti a v důsledku toho každou změnu podrobně odůvodniti. Pouhý poukaz na účetní výsledky roku 1926 je po názoru stížnosti nepřípadný, ježto tento sám o sobě, jsa spjat úzce s prostředky, jež byly v roce tom pohotově, nemusí odpovídati skutečným potřebám. K námitkám těmto sluší uvésti:
V § 8 odst. 4 zák. č. 329/21 se ustanovuje, že obec může, nebyl-li její rozpočet na ten který rok ještě pravoplatně stanoven, hospodařiti v rámci rozpočtu na rok právě prošlý, pokud nejsou výdajové položky předcházejícího rozpočtu vyšší než rozpočtu, o který jde. Mohlo by se tedy o porušení tohoto předpisu na úkor stěžující si obce mluviti tehdy, kdyby jí bylo znemožněno, aby v roce 1928 tímto způsobem hospodařila. Této možnosti však obec nebyla zbavena již tím, že jí nař. rozhodnutí bylo doručeno až 27. dubna 1929. Jinak by se ovšem měla věc, kdyby st-lka, použivši dotčeného svého práva, byla učinila určité výdaje převzaté z roku 1927 dříve, než jí byly zamýšlené rozpočtové změny oznámeny a kdyby zem. výbor přes to příslušné výdajové položky rozpočtu na rok 1928 byl buď vůbec vyloučil anebo snížil pod výměru rozpočtu roku 1927. Nic takového však stížnost netvrdí, a je proto výtka nezákonnosti v odpor vzatého opatření pro nedbání cit. zákonného předpisu bezdůvodná.
Co se tkne námitky uvedené na místě druhém, vyslovil nss již v nál. Boh. A 9130/31 právní názor, že proti výroku, vydanému na základě § 3 odst. 7 a 8 a § 10 odst. 5 zák. č. 77/27, jímž určité výdajové položky byly sníženy nebo vyloučeny, pokud se týče určité úhradové položky byly zvýšeny, jest stížnost na nss přípustná jen potud, pokud popírá, že splněn je zákonný předpoklad pro vydání takového opatření, nebo pokud tvrdí, že zem. výbor buď překročil meze své pravomoci anebo že nešetřil předpisů o řízení, jež dlužno ohledně zamýšlených změn rozpočtových provésti (§ 3 odst. 7 posl. věta). V jiných než uvedených právě směrech nelze obci přiznati věcnou legitimaci ke stížnosti. To platí zejména jak o námitce, že rozhodnutí neobsahuje vůbec odůvodnění, proč jednotlivé položky rozpočtu byly jako neúčelné vyloučeny nebo sníženy, tak o výtce, že připojené odůvodnění není případné nebo věcně správné. Námitky tyto jsou bezpodstatné, ježto po obou těchto stránkách nemůže obec důvodně tvrditi zkrácení svého subj. práva ve smyslu § 2 zák. o ss.
Na tomto právním názoru, zastávaném i v pozdější judikatuře (srov. na př. Boh. A 9401/31 a 9683/32) setrval nss i v případě daném.
V dalších svých vývodech obrací se stížnost proti změnám jednotlivých rozpočtových položek. Pokud tu vytýká, že provedené změny jsou neúčelné nebo že nejsou odůvodněny, po případě, že připojené odůvodnění je nedostatečné, nelze, jak bylo již svrchu k všeobecné námitce stejného obsahu řečeno, přiznati obci právo stížnosti, a dlužno proto všecky tyto výtky odmítnouti pro nepřípustnost.
O námitkách ostatních, v nichž jest obsažena výtka, že žal. úřad překročil meze své pravomoci, proti čemuž může se obec brániti, uvážil nss toto:
1. Proti sníženi položek »Služné starosty« a »Služné 1. náměstka starostova (hlava I., oddíl 1., pol. 1 a 2) stížnost namítá, že požitky ty ve výši zařaděné do rozpočtu byly určeny ve smyslu § 25 ob. zříz. pravoplatným usnesením obecního zastupitelstva z 2. prosince 1927, takže na ně mají jmenovaní obecní funkcionáři nárok. Stanovisku tomuto nemohl nss přisvědčiti, ježto z pouhého — i pravoplatného — usnesení obecního zastupitelstva o náhradě podle § 25 ob. zříz. o sobě nevzchází ještě starostovi (náměstkovi) právní nárok na přiznanou mu náhradu, nýbrž teprve tím, že mu bylo usnesení to intimováno. Že se tak stalo, stížnost však netvrdí, a nelze proto mluviti o plnění obce, spočívajícím na právním titulu, které by žal. úřad byl nemohl restringovati (srovn. Boh. A 9130/31).
2. V hlavě II., oddílu 2 snížil zem. výbor položku 30 »Obnovovací fond« (okrouhle 1/2% z knihovní ceny obecních budov 5851984 Kč) o 19200 Kč, vyloučiv částku 3833133 Kč, jakožto cenu domů čp. . .., jež byly opatřeny z půjček. V tom spatřuje stěžující si obec prohřešení proti výslovnému ustanovení § 21 zák. č. 329/21, ježto — jak uvádí — zápůjčkami nebyly kryty veškeré náklady označených domů.
Ve svých vyjádřeních z 9. listopadu 1928 a z 22. ledna 1929 bránila se obec proti zamýšlenému snížení položky, o niž jde, tvrzením, že na postavení dotčených obecních domů nebyly uzavřeny zápůjčky v odpočítávané celé jejich ceně 3833133 Kč, nýbrž že zbytek nákladu v částce 526373 Kč byl uhrazen z vlastního jmění obce. Ježto pak v cit. § 21 odst. 2 se obci ukládá dbáti toho, aby s ohledem na znehodnocení součástek obecního majetku, podléhajících opotřebení, byly nashromážděny fondy, potřebné ke znovuzřízení těchto součástek neb k opatření náhrady za ně, pokud nejde o investice z půjček, které jest umořovati podle ustanovení § 23 odst. 3, a jde tu tedy o povinnost uloženou obci zákonem, bylo povinností žal. úřadu, aby ve svém rozhodnutí zaujal k obraně st-lčině proti zamýšlenému snížení sporné položky stanovisko a odůvodnil, proč nevzal na část nákladu, která podle tvrzení obce byla opatřena z vlastních prostředků, zřetele. V opomenutí tom spočívá podstatná vada řízení, pro kterou bylo nař. rozhodnutí v tomto bodě zrušiti podle § 6 zák. o ss.
3. -
4. V hlavě VIII. »Komunikace« byly položky 4. »Nemocenské, sociální a úrazové pojištění zřízenců a dělníků« a 5. a) »Udržování chodníků, silnic...« sníženy a to prvá o 19000 Kč, druhá o 300000 Kč a mimo to položka 5 b) »Rekonstrukce silnic a chodníků« v částce 380000 Kč vůbec škrtnuta, při čemž poznamenáno, že byla ponechána potřeba pouze na běžné udržovací výlohy a že zbytek v případě potřeby hraditi jest potřebou mimořádnou. Proti tomu stížnost namítá, že udržování silnic a chodníků náleží nepochybně do hospodářství řádného a že proto náklady s tím spojené nesmějí býti opatřovány za zápůjček, jež jsou příjmem mimořádným. Příčí se tudíž, jak má stížnost za to, snížení obou prve jmenovaných položek výslovnému předpisu § 5 č. 329/21 a totéž platí — ovšem s jistým omezením — ohledně položky »Rekonstrukce silnic«, neboť i tu jde částečně o vydání ve smyslu § 4 odst. 1 cit. zák.
Nss shledal, že v tomto bodu žal. úřad svoji pravomoc skutečně překročil, snížil-li, pokud se týče vyloučil-li dotčené položky s odůvodněním, že případná větší potřeba má býti hrazena jako potřeba mimořádná, t. j. při schodku mimořádného rozpočtu ve výši 4515400 Kč půjčkou. Podle §§ 3 a 10 zák. č. 77/27 může sice zem. výbor při poskytování příspěvku z vyrovnávacího fondu zkoumati jednotlivé rozpočtové položky po stránce účelnosti a prováděti v potřebě i úhradě změny jak co do zařazení, tak co do výše. Může po případě naříditi i vybírání vhodných obecních dávek a poplatků nebo zvýšení sazeb zavedených již takovýchto dávek a poplatků. Není však ustanovení, které by jej opravňovalo ukládati obci, aby uzavřela obecní půjčku. Ze znění § 20 cit. zák. je naopak patrno, že toto právo jest obci zachováno. Měl-li tedy žal. úřad pochybnost o tom, zda obec, které podle § 28 bodu 3 ob. zříz. ze 16. dubna 1864 č. 7 z. z. česk. přísluší míti péči o zachování obecních silnic a cest, bude s to, aby s potřebou v rozpočtu ponechanou této své zákonné povinnosti zadost učinila, nebyl oprávněn sporné položky snižovati, resp. vylučovati a stanoviti, aby úbytek byl hrazen jako potřeba mimořádná. Tím vybočil z mezí své pravomoci, a slušelo proto nař. rozhodnutí v této části zrušiti podle § 7 zák. o ss.
5. Pokud jde posléze o snížení položky »Schodek rozpočtu škol obecných a občanských« (hlava XI. oddíl 1. pol. 1), namítá stížnost, že zem. výbor neměl právo prováděti ve školních rozpočtech na rok 1928 jakékoliv změny. K odůvodnění tohoto svého stanoviska st-lka uvádí, že zák. č. 77/27 nabyl účinnosti teprve 1. lednem 1928, takže pro vyřízení rozpočtu školní obce na rok 1928 platí dřívější předpisy, t. j. §§ 12 až 14 zák. z 24. února 1873 č. 16 z. z. a § 11 téhož zák. ve znění zák. z 11. září 1880 č. 85 z. z. česk. Na tom po názoru stížnosti nic nemění, že podle § 29 zák. č. 77/27 opatření, jež zákon k včasnému provedení předpokládá již v roce předchozím, budou již ode dne vyhlášení učiněna podle předpisu zákona tohoto, neboť nějaké opatření v tomto směru se nestalo a nemohlo také ani býti učiněno, jelikož v cit. ustanovení není obsaženo zmocnění ke změně platných zákonů. Tomuto stanovisku stížnosti nemohl nss dáti za pravdu.
Podle § 4 odst. 5 zák. č. 77/27 vztahuje se ustanovení § 3 odst. 7 téhož zák. i na rozpočet školní. Má tedy podle § 10 odst. 5 zem. výbor, uchází-li se obec o příspěvek z vyrovnávacího fondu, nejen právo, ale i povinnost podrobiti svému zkoumání po stránce účelnosti také rozpočet školní, jehož schodek je vřaděn do rozpočtu obecního (§ 4 odst. 1), a prováděti v něm — právě tak jako v rozpočtu obecním — změny jak co do zařazení, tak co do výše jednotlivých položek. To stížnost zásadně sice uznává, ale má za to, že toto oprávnění se nevztahuje ještě na školní rozpočty na rok 1928, nýbrž teprve na rozpočty let pozdějších.
Názor tento je zřejmě mylný.
Zákon č. 77/27 nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1928 (§ 29) a platí tudíž, pokud není výslovně stanoveno jinak (jako na př. v § 1 odst. 3), všecka jeho ustanovení již od tohoto dne. Ježto pak, jak svrchu vzpomenuto, podle § 4 odst. 1 tvořily školní rozpočty již na rok 1928 ve svém konečném finančním efektu součást rozpočtů obecních na tento rok, nelze pochybovati, že ustanovení § 4 odst. 5 a tedy i § 3 odst. 7, resp. § 10 odst. 5 vztahují se i na ně. Proti opačnému stanovisku stížnosti mluví také úvaha, že by vyloučením školních rozpočtů na rok 1928 z platnosti zák. č. 77/27 byl pro tento rok hlavní a jediný účel zákona — přizpůsobiti veškerá vydání obcí finanční síle poplatnictva a pohotovým prostředkem vyrovnávacího fondu — zmařen. Ostatně nelze dobře nahlédnouti, proč by pro obecní rozpočty na rok 1928 cit. zákon měl platiti, kdežto pro školní rozpočty na týž rok nikoli, když přece případný schodek těchto jako oněch musí nésti obec.
Je tedy výtka, že žal. úřad osobil si nepříslušející mu pravomoc, když zkoumal a upravil také rozpočty školní, bezdůvodná.

Citace:

č. 10162. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 627-632.