Č. 2379.

Státní zaměstnanci: Při propočtení služební doby podle vl. nař. č. 666/20 jest vedle lhůt stanovených pro časový postup přihlížeti též k době čekatelské. Administrativní řízení (Slovensko): Rozhodnutí ministra pro Slovensko učiněné ve věci spadající do kompetence ministra vnitra jest konečné, když ministr vnitra záležitost tuto nebo toho druhu na Slovensku si nevyhradil.
(Nález ze dne 19. května 1923 č. 8584).
Prejudikatura: Boh. 2172 adm.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Věc: Mikuláš G. v St. L. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o propočítání služební doby.
Důvody Nař. rozhodnutím byla st-li jako župnímu podnotáři na základě zákona z 9. dubna 1920 č. 222 Sb. propočtena služební doba takto:
Rozhoduje o stížnosti musil -nss především zabývati se námitkou min. vnitra obsaženou v odvodním spise podaném v zastoupení ministra pro Slov., podle níž rozhodnutím ministra s plnou mocí pro správu Slovenska pořad instancí není vyčerpán.
Nss již ve svém nálezu Boh. 2172 adm., na jehož bližší odůvodnění se dle § 44 jedn. ř. poukazuje, vyslovil právní názor, že nelze proti nároku min. pro Slov. učiněnému v záležitosti spadající po zákoně v kompetenci min. vnitra, když si ani tuto záležitost ani záležitosti toho druhu min. vnitra pro sebe na Slovensku nevyhradil, činiti námitku nevyčerpaného pořadí instančního, nýbrž že nutno výrok onen pokládati za výrok min. vnitra samého vynesený ústy jeho povolaného a splnomocněného k tomu substituta.
Na názoru tomto trvá nss i v tomto případě. Ježto pak min. vnitra neuvádí žádné výhrady, podle níž by propočítání služební doby příslušelo jedině jemu, nutno námitku nevyčerpaného pořadu odmítnouti jako bezdůvodnou.
Pokud jde o meritum věci, přehlíží stížnost, že dle § 1 zákona ze dne 9. dubna 1920 č. 222 Sb. se státním úředníkům propočítává jejich celková služební doba podle čekatelské doby a podle lhůt časového postupu stanovených zákonem ze dne 7. října 1919 č. 541 Sb. Tím jest tedy vysloveno, že při propočtení služební doby nutno vedle lhůt časového postupu vzíti v úvahu i dobu čekatelskou, t. j. 1 rok (čl. V. §§ 1 a 2 zákona ze dne 7. října 1919 č. 541 Sb.).
Odečte-li se tedy od celkové doby započítané ve skupině C (11 roků, 3 měs., 20 dnů) doba čekatelská = 1 rok, postupová lhůta v XI hod. tř. 5 roků a postupová lhůta v X. hod. tř. 5 roků, celkem 11 roků, vykazuje st-1 v IX. hod. tř. přebytek 3 měsíců, 20 dnů, který tedy žal. úřad správně vzal za podklad výpočtu pro přeskupení ve skupině A dle § 2, odst. 2 vl. nař. z 22. prosince 1920 č. 666 Sb. Proti dalším výpočtům pak stížnost nečiní žádných námitek.
Dospěl-li tedy žal. úřad na tomto podkladě k výsledku, že st-1 vykazuje ve skupině A k 1. lednu 1921 v IX. hodn. tř. dobu 1 roku, 11 měsíců a 2 dnů, pak jej správně zařadil k 1. lednu 1921 do požitků IX/1 hod. tř. a k 29. lednu 1921 do požitků IX/2 hod. tř.

Citace:

č. 2597. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 466-469.