Č. 7403.

Školství: I. Přenesení sídla obecné školy z jedné osady školního obvodu do jiné osady téhož školního obvodu není zrušením školy dosavadní a zřízením školy nové. — II. K jakým poměrům nutno přihlížeti při takovémto přeložení sídla školy?
(Nález ze dne 8. září 1928 č. 22929.). Prejudikatura: Boh. A 6557/27.
Věc: Místní školní rada v T. a obec T. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o přeložení sídla školy.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Vynesením z 28. února 1924 zrušil místopředseda zšr-y v Praze podle § 9. zák. č. 189/19 k návrhu zsv-u exposituru něm. obecné školy p-cké v N., poněvadž další její trvání není odůvodněno ani počtem žactva (13), ani vzdáleností nejbližší školy obecné a neschůdností cesty, neboť osada N. souvisí téměř s osadou R., ve které je samostatná jednotřídní německá škola obecná, vykazující v tomto školním roce (1923/24) pouze 22 dítek. Obvod zrušené expositury přikázal jmenovaný funkcionář na základě zmocnění daného mu článkem I. zák. č. 295/20 k obvodu jednotřídní školy obecné v R. Přihlédaje však k tomu, že budova zrušené takto expositury v N. vyhovuje mnohem lépe účelům školním než budova školy v R. a že leží se zřetelem k samotě H. téměř ve středu školní obce, uložil současně místopředseda zšr-y ošv-u v D., aby jednal se všemi zájemníky nové školní obce o event. přenesení sídla školy r-cké do budovy zrušené expositury v N. a aby pak předložil zšr-ě výsledek s návrhem.
Výnosem z 21. srpna 1924 nařídila zšr. v Praze, aby sídlo něm. obecné školy v R. bylo přeneseno do osady N. a uvedla, že směrodatné pro toto rozhodnutí jest, že osada N. se zřetelem k samotě H. leží téměř ve středu zmíněného obvodu školního, a že tím jako sídlo školy lépe vyhovuje § 13 zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z., než R. Konečně nařízeno, aby byla jmenovaná škola příště označena »obecná škola v N.«
Odvolání, jež podala obec a mšr v T. z výroku posléz uvedeného, zamítlo min. škol. nař. rozhodnutím z důvodů výnosu zšr-y. Při tom podotklo min. k námitkám uvedeným v odvolání, že ze znění nař. výnosu nikterak neplyne, že by se zrušovala škola v R. a zřizovala nová škola v N., anebo, že by se tímto výnosem rozhodovalo o umístění obecné školy r-cké v budově školní expositury v N. a že vzhledem k tomu jsou veškeré námitky ve věci kompetence úřadů školních, týkající se zřizování a zrušování škol, jakož i ve věci formálního postupu těchto úřadů a umístění školy úplně bezvýznamný.
O stížnosti uvážil nss takto:
Jak z předeslaného děje vysvítá, zrušili místopředseda zšr-y v Praze vynesením z 28. února 1924 exposituru něm. obecné školy p-cké v N. a přikázal současně obvod expositury té k obvodu jednotřídní obecné školy v R. Opatřením tímto, jež nebylo vzato v odpor v řízení správním, přeškolena byla pravomocně osada N. jako část místní obce R. do školní obce T. a stala se po stránce organisační součástí školního obvodu, resp. školního obvodu školy v R. Přísluší tedy osada N. ke školnímu obvodu r-ckému a je škola, zřízená v tomto školním obvodu, povinnou a nutnou.školou osady té. Nařídil-li za tohoto právního stavu žal. úřad v nař. rozhodnutí v pořadu stolic správních, aby přeneseno bylo sídlo něm. obecné školy v R. do osady N., nebylo tím zařízeno nic jiného, než přenesení sídla existující školy z jedné části školního obvodu do jiné části téhož. Opatřením tím nebylo však nic změněno na právní existenci zmíněné školy r-cké jako organisační jednotky, nebyla zejména škola ta zrušena a nebyla zřízena na místě jejím škola nová v N. Nemá proto stížnost pravdu, pozírá-li na zmíněné přenesení sídla školy r-cké jako na opatření, kterým byla škola v R. odstraněna, resp. zřízena škola nová v N. a jdou mimo všechny vývody její, které se snaží dovoditi vadnost řízení, resp. nezákonnost z toho, že nebylo dbáno při zřízení školy v N. předpisů §§ 1, 7 a 8 zák. o zřizování škol, jakož i že škola ta zřízena byla bez předchozího; řízení komisionelního a že nejsou dány zákonné předpoklady.
Stejně je tomu i s námitkou, která, odvolávajíc se na § 9 cit. zák. zem., tvrdí, že je pro přiškolení podle zákona rozhodujícím stanoviště školy a že proto nelze při změně obvodu školního prováděti současně změnu sídla školy a to snad proto, že přiškolením nové části se změnily polohové poměry školy staré. Nebyloť nařízeno přenesení sídla školy r-cké z R. do N. současně se změnou hranic školního obvodu r-ckého, nýbrž teprve tehdy, když opatření o přiškolení osady N. stalo se pravoplatným. Chybí tedy předpoklad, ze kterého vychází uvedená námitka stížnosti a míjí se potom ovšem vývody její svého cíle.
Jinak je tomu však, pokud se stížnost obrací proti důvodu, o který opřel žal. úřad své rozhodnutí o přenesení sídla školy do N. a tvrdí, že řízení, jež provedeno bylo ve věci, netýkalo se otázek, jež jsou směrodatny pro posouzení, je-li přenesení sídla školy odůvodněno. Tak nebylo podle vývodů stížnosti hleděno k tomu, že je osada R. populačně i rozlohově větší než N., že má více školou povinných dítek a příznivější spojení komunikační s osadou H. a že je proto plně odůvodněným požadavek, aby škola zůstala na jejím territoriu.
Podle obsahu nař. rozhodnutí byla důvodem přeložení sídla r-cké školy do N. skutečnost, že osada N. leží se zřetelem k samotě H. téměř ve středu zmíněného obvodu školního a že tím jako sídlo školy lépe vyhovuje § 13 zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z. Vycházel tedy žal. úřad z názoru, že pro přenesení sídla školy do jiné části školního obvodu postačí skutečnost, že jest ona část (osada) vzhledem na polohové poměry ostatních osad a míst jako součástí školního obvodu téměř uprostřed obvodu toho. Názor tento ve své všeobecnosti nesrovnává se však se zákonem.
Podle § 13 cit. zák. má býti postaveno školní stavení na suchém místě a »pokud, možno uprostřed osady školní.« Nss obíral se již v nál. Boh. A 6557/27 výkladem ustanovení tohoto a dospěl k právnímu názoru, že předpisem tím není míněn jen geografický střed mezi několika místními obcemi, resp. osadami, jež tvoří dohromady jednu obec školní, nýbrž že středem osady školní sluší rozuměti také ona místa ve školní obci, kde se zřetelem na místní poměry (populaci, počet dítek školou povinných, komunikační poměry atd.) se soustřeďuje život její a která jsou tedy po této stránce střediskem obvodu školního.
Na názoru to setrval nss i v daném případě. Potom však bylo povinností žal. úřadu, aby za účasti stran, procesně bezvadným způsobem zjistil nejenom místní polohu obou osad a samoty H. k sobě navzájem, nýbrž aby také vyšetřil ostatní skutečnosti a poměry, které podle uvedeného právního názoru mohou býti směrodatny pro úsudek, které místo ve školním obvodu R.-N. bylo by pokládati za střed ve smyslu § 13 cit. zák.
Žal. úřad vycházeje z mylného právního názoru, že je pro dotčenou otázku směrodatnou jen geografická poloha míst, nevyšetřil zmíněné skutečnosti a poměry, ba nezjednal si ani za účasti stran dostatečný podklad pro své zjištění, že osada N. leží se zřetelem k samotě H. téměř ve středu školního obvodu. Pro tyto procesní nedostatky, zaviněné z valné části nesprávným právním názorem, slušelo nař. rozhodnutí zrušili podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 7403. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 921-924.