Č. 2353.

Pozemková reforma: I budovy obytné a průmyslové — pokud nejsou vyloučeny podle § 3 lit. a) záborového zákona — podléhají záboru a přidělování podle zákona přídělového.
(Nález ze dne 12. května 1923 č. 8167.)
Věc: Otokar W. v Ch. (adv. Dr. Max Kassowitz z Teplic-Šanova) proti státnímu pozemkovému úřadu stran odepření souhlasu k prodeji zabrané půdy.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l prodal smlouvou ze dne 19. května 1920 firmě Max H. dům č. p. — a část polní parcely č. — ve výměře 48 a 40 m2 a požádal stpú o souhlas k zcizení uvedených nemovitostí ve smyslu § 7 zák. zábor.
O žádosti té podal přídělový komisař zprávu, v níž uváděl, že firma kupuje pozemky ty za účelem rozšíření svého závodu a že domu používá již za dílnu, ačkoliv ještě loňského roku sloužil zaměstnancům velkostatku za obydlí. Dům prý tvoří samostatný celek, má 7 obytných místností a jednu velikou místnost, která by se dala přizpůsobiti za stáje, jest v dobrém stavu a dal by se adaptací zcela dobře přeměniti v usedlost pro jednu nebo dvě rodiny, předpokládaje, že naproti za silnicí přistavěla by se k domu stodola na panském pozemku.
O parcele č. kat. — uvádí zpráva, že jest dosud obhospodařována jako půda zemědělská, a poněvadž zabíhá těsně do továrny zmíněné firmy a jest jako půda zemědělská na značné škodě, hodí prý se spíše k rozšíření továrny než k účelům hospodářským. Vzhledem k tomu doporučil přídělový komisař, aby udělen byl souhlas k odprodeji polní parcely, ale aby byl odepřen v příčině domu, poněvadž dům ten obklopen jest panskými pozemky a může se ho použíti k utvoření soběstačné usedlosti.
Na vyzvání st-le, aby se vyjádřil o této okolnosti jakož i o tom, že svrchu uvedeného domu jest zapotřebí k ubytování zaměstnanců velkostatku, odpověděla firma Max H., že budovy nebylo vůbec používáno pro ubytování zaměstnanců velkostatku, ježto firma již po 40 roků měla dům ten najatý pro své účely. Budova prý ve stavu, v jakém nyní jest, nehodí se k obývání, a pro vlhkost nebylo by možno zaříditi v ní byty, k čemuž by úřad ostatně ani povolení nedal. Dále namítala firma, že budovy použila k rozšíření své továrny a provádí v ní čistění odlitků
a broušení, za kterýmžto účelem budovu značným nákladem upravila.
Stpú pak výměrem z — souhlas odepřel, poněvadž konaným šetřením bylo zjištěno, že dům č. p. — tvoří samostatný celek, jest obklopen pozemky velkostatku a po příslušné adaptaci může při provádění definitivní pozemkové reformy na velkostatku Ch. býti základem pro utvoření soběstačné rolnické usedlosti pro jednu neb 2 rodiny tím, že by sloužil za obytné stavení a stáje. Zároveň podotkl úřad, že by nebylo zásadních námitek proti případnému odprodeji dílce parcely č. kat. — ve výměře 48 a 40 m2, že však bylo by nutno předložiti ohledně této parcely novou smlouvu trhovou ......
Stížnost k nss-u především namítá, že domu č. p. — nebylo používáno pro ubytování zaměstnanců velkostatku, nýbrž k účelům průmyslovým. Kdyby byl úřad okolnost tu vyšetřil, byl by se přesvědčil, že uvedený dům povahou svojí i zařízením svým určen jest pro účely průmyslové.
Vznášejíc tuto námitku, přehlíží stížnost, že úřad neodepřel uděliti žádaný souhlas proto, že zmíněné budovy jest používáno pro ubytování zaměstnanců velkostatku. Úřad sice ve správním řízení vyzval st-le, aby se o okolnosti té jako o překážce stavící se v cestu udělení žádaného souhlasu vyjádřil, avšak úřad, když druhá smluvní strana oznámila, že domu toho pro tento účel používáno nebylo, překážku tu jako důvod pro zamítavé vyřízení žádosti st-le neuvedl. Z rozhodnutí také není nikterak zřejmo, že by úřad vycházel z nějakého mylného předpokladu v příčině nynějšího a dřívějšího používání domu. Jest tedy námitka tato bezdůvodnou, neboť nepostihuje nař. rozhodnutí a jde mimo.
Proti skutkovému zjištění úřadu, že domu bude po příslušné adaptaci možno použíti jako základu pro utvoření soběstačné rolnické usedlosti, ježto bude moci pak sloužiti za obytné stavení a stáje, namítá stížnost, že úřad nekonal šetření o námitkách, jež proti tomuto zjištění vznesla druhá smluvní strana, jež tvrdila, že dům jest v takovém stavu, že nehodí se k účelům obytným, a že by úřad pro vlhkost bytů ani bydlení v něm nepovolil.
K tomu třeba podotknouti, že úřad ve správním řízení st-le vyzval, aby se o skutkové okolnosti, proti které nyní brojí, vyjádřil, st-1 sám však tak neučinil, nýbrž učinila tak druhá smluvní strana svým jménem. Mohla by tudíž výtku, že úřad nekonal dostatečná šetření o jejím vyjádření, vznésti pouze tato strana, nikoli st-1, jenž sám opomenul se vyjádřiti o této skutkové okolnosti, ačkoliv úřad svrchu uvedeným vyzváním příležitost k tomu mu poskytnul. Nehledě však k tomu, stížnost při této námitce přehlíží, že rozhodnutí nespočívá na předpokladu, že dům onen již za nynějšího stavu jest způsobilým k obývání, nýbrž že se jím teprve po provedení potřebných k tomu adaptací stane. Že by ani po provedení adaptací dům onen k obývání se nehodil, stížnost vůbec netvrdí.
Dále vytýká stížnost, že úřad nevzal zřetele k tomu, že kupující firma budovu onu značným nákladem pro své účely již upravila, a že budovy té k rozšíření své továrny nutně potřebuje, neboť jinam rozšířit se nemůže, kdežto budovy pro účely obytné neb zemědělské mohly by i jinde býti zřízeny.
Stížnost zde klade proti sobě jednak účel, pro který kupující firma hodlá domu použíti, jednak potřebu dornu onoho pro účely pozemkové reformy a domnívá se, že úřad měl uděliti žádaný souhlas, poněvadž potřeba, pro kterou firma domu použíti hodlá, jest naléhavější.
Tomu však tak není. Provádění pozemkové reformy musí ustoupiti i vlastník zabraného majetku se svými právy, tím spíše tedy zájem osoby třetí, byť i sebe naléhavější. Že by stpú uvedeného domu k provádění pozemkové reformy vůbec nepotřeboval, stížnost nenamítá, a proto musila svrchu uvedená námitka býti zamítnuta jako bezdůvodná.
K další výtce stížnosti, že řízení jest vadné, poněvadž ke komisi, jež se dle nař. rozhodnutí o žádosti st-lově konala, nebyly smluvní strany přibrány, čímž odňata jim byla možnost, aby mohly klásti otázky znalcům a mohly nabídnouti další důkazy, třeba poznamenati, že st-li výsledek šetření ve správním řízení byl sdělen, tento však, ač k tomu byl vyzván, vyjádření k němu nepodal a ani nežádal, aby šetření v nějakém směru bylo doplněno. Nemůže tedy teprve v řízení před nss vytýkati nedostatečnost provedeného řízení.
Konečně namítá stížnost, že zákon přídělový mluví sice o přidělování pil, mlýnů, dílen (§ 13), nikde však nezmiňuje se o přidělování budov obytných, jež k hospodářským účelům používány býti nemohou. Z toho plyne, že takové budovy vůbec přídělu nepodléhají, a že zcizení takových budov vůbec nemůže odporovati účelům pozemkové reformy.
Proto také zákon přídělový v § 15 pod č. 3 výslovně vytýká, že půda, jíž se pravděpodobně používá pro účely stavební, má býti pouze pronajímána a nikoliv přikazována do vlastnictví přídělců. Tím mají chráněny býti veřejné zájmy související s rozšířením obcí. Kde tedy dojde k střetnutí se veřejných zájmů se zájmy pozemkové reformy, řeší zákon konflikt ten tím, že veřejný zájem související s rozšířením obce, nemá býti dotčen prováděním pozemkové reformy. Z toho plyne, že i půda nezastavěná musí býti reservována pro rozšíření obce, tím spíše tedy musí existující již budovy ponechány býti pro účely obytné a průmyslové. Je-li prokázáno, že firma Max H. používala domu č. — k účelům průmyslovým již po 40 roků, a že domu toho jest zapotřebí k rozšíření závodu, pak odporovalo by §u 15, odst. 3. příděl. zákona, bylo-li by použito budovy té k účelům zemědělským.
Námitkou touto hájí stížnost názor, že úřad nemůže odepříti souhlas ke zcizení zabraného majetku tehdy, když jde o prodej budov obytných neb k účelům průmyslovým používaných, které pro účely zemědělské používány býti nemohou.
Nss tento názor sdíleti nemohl.
Nehledě k tomu, že úřad vychází z předpokladu, že zmíněná budova bude moci po příslušné úpravě tvořiti základ pro soběstačnou selskou usedlost, kterýžto předpoklad, jak svrchu uvedeno, stížnosti zvrátiti se nepodařilo, jest i právní názor stížnosti, jako by úřad nemohl převzíti a přiděliti budovy obytné a budovy průmyslovým účelům sloužící, mylný. I budovy obytné a budovy průmyslové podléhají záboru — pokud z něho nejsou vyloučeny dle § 3 lit a) zák. zábor.
— a následkem toho podrobeny jsou také všem důsledkům ze záboru plynoucím, tudíž zejména také přidělování dle zákona přídělového.
Ustanovení § 15, odst. 3. příděl. zákona, na který se stížnost odvolává, nikterak nevylučuje, aby budovy sloužící dotud účelům průmyslovým, přiděleny byly k účelům zemědělským a obytným.
Ostatně námitka tato směřuje k hájení určitých zájmů veřejných, k jichž zastupování povolán jest úřad, nikoliv st-1 jakožto strana v řízení správním ....

Citace:

č. 2353. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 39-42.