Všehrd. List československých právníků, 12 (1931). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:
Přednáška dra. Rudolfa Hotowetze, ministra m. sl. »O vývoji a stavu našeho hospodářství«, konaná dne 9. února 1931 v České společnosti národohospodářské v Praze. Úvodem přednášející pravil, že rok 1930 byl nejen u nás, nýbrž v celém světě rokem veliké hospodářské krise. Válkou způsobené přerušení hospodářské rovnováhy vyvrcholilo v roce 1930 neslýchaným klesáním surovin. Nadprodukce převyšovala spotřebu, takže hromadily se veliké zásoby neprodaného zboží, čímž byla krise přenesena na obchod a průmysl. Tomuto zpětnému pochodu nemohl se obchod a průmysl dosti rychle přizpůsobiti. Nejen v Evropě, nýbrž také v zámořských státech přibývalo zásob a znamením hospodářské mdloby jest, že ve světě leží za sta milionů neprodaného zboží a zároveň že je snad na 20 milionů nezaměstnaných, kteří by rádi pracovali, kteří však práce nemají, vzdor tomu, že v peněžních ústavech hromadí se přebytky. Příčinu hospodářské krise jest spatřovati v neobyčejném poklesu surovin. Krise zachvátila celý svět a může býti odstraněna pouze novým vyrovnáním cenové úrovně všech statků, surovin jakož i tovarů. Přednášející vyznačil ciferně stoupnutí výroby jednotlivých odvětví průmyslových. Zní to paradoxně, jest to však pravda, že tak silný a všeobecný pokles cen nemá za následek stoupnutí spotřeby, nýbrž že po určitý čas jeví se opak, spotřeba jest menší než v době normální. Zemědělec jest poklesem cen svých produktů na své kupní síle velmi zeslaben, což opět má vliv na obchod a průmysl. Zde přistupují pak ještě nezaviněné ztráty, které vznikly tím způsobem, že nahromadily se zásoby dráže nakoupené, které nemohou se odprodati. Proto také je tak velký počet úpadků a vyrovnání. Klesnutí cen bylo tak rychlé, že i obezřetní producenti utrpěli veliké ztráty. Na početním podkladě insolvencí dokazuje řečník, o jaké částky se jedná. Zde je také hledati hlavní příčinu obav peněžních ústavů, které svého času půjčily peníze bonitním dlužníkům, kteří dnes jsou třeba insolventní.
Obmezení výroby zrcadlí se také v provozu železnic. Zkušenosti z ledna t. r. ukazují zřetelně, že manko nebude kryto zvýšením tarifů železničních. Dokladem poklesu výroby je také stoupající počet nezaměstnaných. Vliv racionalisace na nezaměstnanost není veliký. Dosud postrádáme také pojištění proti nezaměstnanosti. Při dnešních katastrofách je však jisto, že by se shroutilo a bylo by třeba podpory státu. Pomoc státu se již připravuje. Je však třeba, aby tato pomoc byla dána prací, zvláště těm oborům, které nejvíce trpí nezaměstnaností. Přednášející poukazuje na úspory, které leží u peněžních ústavů a znamenají dnes ohromnou latentní kupní sílu. Úpadek konsumu má však také podklady psychologické. Zejména nynější doba ukázala, jak prázdná je každá devisa. Není možno spojiti práci a šetření. Šetříme sice dnes, ale nepracujeme. A nemůžeme pracovati, protože se šetří. Jest si tedy přáti, aby dnešní latentní síla kupní byla použita buď pro přímý konsum nebo k rozdělení produktivních investic. Pokusy již byly učiněny. Veliká krise, která byla vyvolána nesmírným poklesem cen, může býti v každém případě léčena vyrovnáním cenového niveau, načež, jak zkušenost učí, bude následovati vzestup hospodářský. Bohužel nebyl to ani u nás ani jinde jen pokles cen, který krisi zavinil, nýbrž tato krise jest komplikována také problémem odbytu. Zvyšuje se pak ještě uzavřením států. Zdolána může býti jen mezistátním celním sblížením.
Dr. J.
Citace:
Jiří Hejda: Hospodářská funkce akciové společnosti.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1931, svazek/ročník 12, číslo/sešit 1, s. 44-44.