Č. 3195.

Veřejní zaměstnanci. — Zdravotnictví. — Řízení před n s s-e m: I. Dokud zemský správní výbor nepotvrdil jmenování obvodního lékaře usnesené okr. správní komisí, není jmenování to perfektní. — II. Předpis § 3 lit. f) zák. o ss nevadí projednání stížnosti na nss proti rozhodnutí okr. správní komise, kterým tato odvolala jmenování obvodního lékaře jí usnesené a kandidátu sdělené.
(Nález ze dne 30. ledna 1924 č. 1609). Věc: Dr. Konstantin C. v Praze (adv. Dr. Arn. Lebenhart z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze (zem. tajemník Dr. Kar. Johanovský) o odvolání ustanovení obvodním lékařem.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Vyhláškou osk v T. z 15. května 1922 vypsán byl veř. konkurs na místo obvodního lékaře se sídlem v G.; ve vyhlášce uvedeny požitky s místem spojené, m. j. jako příspěvek od obce G. bezplatný byt a 30 m3 dříví. O místo zažádal také st-l, tehdy provisorní obvodní lékař v D., a usnesením osk-e z 24. června 1922 byl zvolen. Výměrem z 27. června 1922 vyrozuměn, že byl jmenován obvodním lékařem pro zdravotní obvod G. s výhradou schválení zsv-u provisorně na jeden rok, že má nastoupiti 1. července 1922, aby co nejdříve se prohlásil, zda místo přijímá. Přípisem z 3. července 1922 Dr. C. poděkoval za sdělení a oznámil, že se současně obrátil na obec G. ohledně bytu, a jakmile obdrží odpověď, že sdělí bližší. K telegrafickému vyzvání z 9. srpna 1922, aby se prohlásil, přijímá-li místo, Dr. C. přípisem z 10. srpna 1922 odpověděl že, — jak prý již sdělil — místo přijímá, nastoupení jeho závisí však na tom, bude-li mu opatřen přiměřený dvoupokojový byt opatřený nábytkem. Doufá, že příští měsíc bude moci místo nastoupiti.
Osk na to výnosem ze 16. srpna 1922 na základě usnesení svého ze 14. srpna 1922 vyrozuměla st-le, že jmenování jeho obvodním lékařem považuje za odvolané, poněvadž st-l v ustanovený termín, t. j. 1. července 1922 službu nenastoupil.
Odvolání podané z tohoto výměru bylo nař. rozhodnutím zamítnuto v podstatě z důvodu, že osk, když st-1 místa mu propůjčeného ani v dané lhůtě ani po několikerých urgencích nenastoupil, ani za odklad určeného termínu nežádal, musela právem souditi, že místo nastoupiti vůbec nehodlá, a to tím spíše, ježto nastoupení služby učinil závislým na splnění samovolně kladené podmínky, kterou během jednání s obcí G. ještě zvýšil požadavkem, aby mu byl opatřen byt nábytkem zařízený na dobu tří měsíců. Osk podle povinnosti své musela pečovati o to, aby nastoupení místa nebylo protahováno a právem proto přikročila k novému obsazení jeho.
Rozhoduje o stížnosti proti tomu podané nss musel se především zabývati námitkou nepříslušnosti nss-u, kterou při veřejném ústním líčení vznesl zástupce žal. úřadu, opírají ji o ustanovení § 3 lit. f) zák. o ss. Soud neshledal námitku tu důvodnou, neboť cit. ustanovení vyluhuje z kompetence nss-u stížnosti proti aktům, jimiž někdo byl jmenován k veřejnému úřadu nebo do veřejné služby; v daném případě nejde však o stížnost do aktu jmenovacího, nýbrž do aktu, kterým provedené již jmenování bylo odvoláno, a st-1 dovolává se ochrany pro domnělá svá práva, kterých z jmenovacího aktu nabyl a jež tímto odvoláním dle názoru jeho jsou porušena.
Bylo proto soudu zabývati se meritem věci, o němž uvážil:
Podle § 21 zák. ze 17. dubna 1906 z. z. č. 34 přísluší zsv-u potvrzovati jmenování všech obvodních lékařů ustanovených na základě zák. z 23. února 1888 z. z. č. 9. Dokud zsv toto potvrzení nedal, není jmenování provedené perfektní a nezakládá služebního poměru jím zamýšleného. Výměr osk z 27. července 1922, kterým st-l vyrozuměn, že osk s výhradou schválení zsv-u zvolila jej obvodním lékařem pro zdravotní obvod G., nelze proto — nehledě ani k jeho obsahu — pokládati za jmenovací dekret ve smyslu § 6 zák. z 23. února 1888, nýbrž toliko za předběžné vyrozumění, že osk ho zvolila a hodlá volbu předložiti k potvrzení zsv-u, je-li st-1 hotov místo jemu určené za podmínek konkursních a s nástupním termínem zároveň mu udaným přijati, za současného vyzvání, aby se v tom směru prohlásil.
Za tohoto stavu nelze usnesení osk ze 14. srpna 1922 pojímati jako jednostranné rozvázání služebního poměru — neboi takového dosud tu nebylo —, a je toliko otázkou, byla-li osk, nehledě k takovému služebnímu poměru, oprávněna svoje usnesení z 24. ledna 1922, st-li sdělené, jednostranně odvolati.
Nss neshledal potřebu, řešiti zásadně otázku, může-li osk volbu obvodního lékaře, když mu byla oznámena, prve nežli ji zsv potvrdil, bez dalšího a za všech okolností jednostranně odvolati. Neboť shledal, že v daném případě úřad právem usoudil, že st-1 místo obvodního lékaře v G. za podmínek mu daných nepřijal.
St-1 namítá sice především, že prvního července 1922, jak mu stanoveno, místo nastoupiti nemohl, poněvadž vyrozumění o volbě došlo mu teprve 2. července. Nemůže však dojista popříti, že — nehledě k otázce bytu — bylo alespoň jeho povinností, aby stanovené podmínce, kterou nebylo možno pojímati jinak nežli jako podmínku okamžitého nastoupení, vyhověl bez prodlení, jakmile o volbě byl vyrozuměn pokud mu v tom nevadily nepřekonatelné překážky — což ani netvrdí —, anebo by si alespoň vyžádal povolení odkladu nastoupení místa. Takovou žádost nelze spatřovati v jeho přípise z 10. srpna 1922, kde o odklad nežádá, nýbrž naopak o své újmě činí nastoupení závislým na tom, bude-li mu opatřen v G. přiměřený dvoupokojový byt opatřený nábytkem, dodávaje, že — jak prý doufá — bude moci příští měsíc místo nastoupiti. Závěr, že st-l místo v G. bez prodlení nastoupiti nehodlá, je posílen také jeho korespondencí s touto obcí, zejména dopisem z 28. července 1922, v němž píše: »Ježto jsem jenom provisorním a musím se napřed poohlédnouti, jak věc půjde, musil bych na 3 měsíce míti dva pokoje opatřené nábytkem (třebas v hostinci), jinak to nepůjde. Prosím, poohlédněte se, je-li to možno, načež Vám svoje rozhodnutí sdělím«. St-l dovozuje sice, že byl oprávněn nastoupení místa činiti závislým na tom, že mu bude v jeho služebním sídle přikázán byt, a dovolává se v té příčině na konkursní podmínky. Z těch nelze však vyčísti nic jiného, nežli že bezplatný byt poskytovaný obcí G. jest součástí služebních požitků obvodního lékaře, tak že má vůči této obci nárok buď na byt in nátura nebo přiměřené relutum, nikoli však, že osk zavazuje se lékaři dáti v uvedené obci ihned k disposici byt in nátura, dokonce pak už ne dvoupokojový byt opatřený nábytkem, jak si to st-1 v přípise z 10. srpna 1922 vymiňuje.
Jestliže tedy st-l ani po obdržení výměru z 27. června 1922 ani po telegrafickém vyzvání z 9. srpna 1922 místa v G. nenastoupil a naopak nastoupení to učinil závislým na splnění podmínky, pro niž ani v konkursu ani v ostatním jednání s osk-l nebylo podkladu, mohl úřad zajisté důvodně předpokládati, že st-1 místo, na něž byl zvolen, za stanovených podmínek nepřijal. Pak byla však osk oprávněna, v zájmu řádného obstarávání služby — kterýžto zájem nepřísluší posuzovati a hodnotiti st-li, nýbrž jenom a výhradně úřadu — usnesení své z 24. června 1922 odvolati a přikročiti k volbě jiného obvodního lékaře.
Je tedy stížnost bezdůvodná.

Citace:

č. 3195. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 470-473.