Authors:
= Boh. adm., 12 (1930), sv. 1
PDF
— Č. 8585 —

Č. 8585.


Policejní řízení trestní. — Zemědělství (Slovensko): I. * Státní výzkumné ústavy zemědělské v Košicích mají v trestním řízení pro přestupek dle § 2 vl. nař. č. 624/20 o úpravě obchodu se semenem jetele červeného postavení odborného poradce ve smyslu § 17 uher. polic. řádu trestního. — II. Kdy může odvolací úřad v policejním řízení trestním přihlížeti z úřední povinnosti i k onomu obsahu rozhodnutí nižší stolice, který odvoláním napaden není?
(Nález ze dne 5. května 1930 č. 10251/27.) — Č. 8585 —
Prejudikatura: Boh. A 5211/25, 2314/23.
Věc: Mikuláš B. v K. proti exposituře ministerstva zemědělství v Bratislavě o přestupek neoprávněného obchodování se semeny.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jde o výrok týkající se viny st-lovy stran přestupku § 2 nař. č. 624/20 resp. § 7 nař. č. 410/21, a to ve příčině zásilky adresované Bartoloměji F., jakož i pokud jde o výrok týkající se trestu, zrušuje se pro vady řízení, jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-1, obchodník s plodinami, byl obviněn, že 23. března 1926 podal na železnici v Košicích dvě zásilky semene červeného jetele ve váze 79 kg na adresu vdovy J. B.-ové v M. a ve váze 197 kg na adresu Bertál F. v B., kteréžto obě zásilky deklaroval na nákladním listě jako úročník, a že tímto svým jednáním spáchal přestupek proti § 2 vl. nař. č. 624/20, resp. § 7 vl. nař. č. 410/21; rozsudkem policejního ředitelství v Košicích jako prvostupňového policejního trestního soudu z 26. května 1926 byl st-1 uznán vinným tímto přestupkem a odsouzen na základě § 8 vl. nař. č. 624/20 k peněžité pokutě 200 Kč a v případě nedobytnosti místo peněžité pokuty k l0dennímu vězení (§ 22 zák. čl. XL:1879) a k zaplacení vzniklých výloh řízení za rozbory v úhrnné částce 62,22 Kč. Současně byly obě zásilky ve smyslu § 8 vl. nař. č. 624/20 zabaveny a prohlášeny za propadlé s tím, že mají býti zničeny v případě, že obviněný do 1 měsíce od pravoplatnosti rozsudku neosvědčí povolením úřadu pro zahraničný obchod v Praze oprávnění k vývozu semene za hranice čsl. republiky dle §§ 3 a 5 cit. vl. nař. a toto semeno pod úřední kontrolou do 15 dnů za hranice nevyveze. Množství semene opatřené plombou stát. výzk. ústavů zemědělských v Košicích č. 1012 bylo uvolněno s tím, že musí při prodeji býti označeno »čistota 90,64% a klíčivost 59%«.
Z tohoto rozsudku se st-1 odvolal, načež župní úřad v Košicích jako druhostupňový policejní trestní soud schválil rozsudcem z 28. července 1926 prvostupňový rozsudek na základě důvodů v něm obsažených s tou částečnou změnou, že zabavené semeno uvolnil.
Z rozsudku II. stolice odvolaly se především výzkumné ústavy zemědělské v Košicích, jednak žádajíce, aby min. posoudilo čin obviněného nejen dle čsl. vl. nař. č. 624/20 a č. 410/21, nýbrž i na základě uh. zák. čl. XLVI:1895, jehož jsou zmíněná vl. nař. doplňkem, jednak namítajíce, že uvolnění zadržené zásilky červeného jetele je nesprávné, neboť zostření trestu zabavením zboží dle § 6 zák. čl. XLVI:1895 a § 21 prov. nař. č. 38286/1896 je v daném případě na místě.
Dále se odvolal z uvedeného rozsudku II. stolice i st-1, namítaje, že tvrzení úřadu, jako by byl jetelové semeno prodal Bartoloměji F., je mylné.
Expositura min. zeměd., rozhodujíc o těchto odvoláních, vydala III. stupňový rozsudek ze 3. února 1927, jímž rozsudek župního úřadu v-Košicích schválila s tou změnou, že zrušila uvolnění zabaveného semene, vyslovené rozsudkem župního úřadu a vyhlásila za správný a — Č. 8585 —
platný výrok policejního ředitelství v Košicích v tomto bodě učiněný. Dále vyhlásila expositura, že žalovaný se dopustil nesprávným pojmenováním zboží přestupku dle § 18 a 19 nař. uh. min. orby č. 38286/1896 a tím mařil úřední dozor. — — — —
Rozhoduje o stížnosti, podané do tohoto rozhodnutí, uvážil nss toto:
Stížnost především vytýká vadu řízení spočívající v tom, že žal. úřad k odvolání státních výzkumných ústavů zostřil trest vyměřený župním úřadem, ač podle platných právních ustanovení by příslušelo právo odvolati se v neprospěch obžalovaného jedině župnímu zástupci. Tuto námitku neshledal nss důvodnou.
Rozsudkem II. stolice ve shodě s rozsudkem stolice I. byl st-1 odsouzen pro přestupek § 2 vl. nař. č. 624/20, resp. § 7 nař. č. 410/21. I jest s toho hlediska zkoumati legitimaci výzkumných ústavů k podání odvolání.
Podle § 176 pol. trest. řádu může se z rozsudku v neprospěch obviněného odvolati mimo úředního fiskála, soukromého žalobce, jenž v zastoupení žaloby spolupůsobil neb svůj soukromoprávní nárok uplatnil a právního zástupce poškozeného též »odborný zástupce« a to, i když se jednání nezúčastnil. Je zřejmo, že státní výzkumné ústavy nejsou ani úředním fiskálem, ani soukromým žalobcem, ani poškozeným nebo jeho zástupcem. Může tedy jiti jen o to, zda je lze pokládati za odborného zástupce legitimovaného k odvolání podle § 176 pol. trest. řádu. Odbornými zástupci jsou dle § 17 pol. trest. řádu ony korporace, komise a orgány, které zvláštní zákony nebo min. nařízení opravňují k zastupování zájmů veř. zdravotnictví, hospodářství, dopravnictví neb jiných zvláštních veř. zájmů. Podle paragrafu právě citovaného vyžaduje se tedy k tomu, aby určitá korporace, komise neb orgán mohl býti považován za odborného zástupce, dvojí: jednak, aby povolán byl k zastupování jistých veř. zájmů, jednak, aby oprávnění k tomu se mu dostalo buď zákonem nebo min. nařízením (srov. nál. Boh. A 5211/25, 2314/23).
Že oba tyto předpoklady jsou splněny u státních výzkumných ústavů, vidno z ustanovení § 1 nař. vl. z 12. listopadu 1920 č. 624 Sb., dle něhož je obchod se semenem červeného jetele podroben státnímu dozoru, jehož prováděním pověřeny jsou výzkumné a kontrolní ústavy a dle něhož ústavy ty jsou pověřeny prováděním rozborů, plombováním, známkováním, vystavováním dopravních osvědčení a kontrolou obchodu dle zásad cit. nařízení, jakož i z ustanovení § 8 téhož nař., dle něhož ústavy ty jsou povinny hlásiti zjištěné přestupky proti tomuto nařízení příslušným úřadům.
Z toho plyne, že státní výzkumné ústavy jsou povolány mocí nař. č. 624/20, jednajícího o úpravě obchodu se semenem červeného jetele a vydaného na základě zák. č. 337/20, k tomu, aby dozíraly na zachování předpisů vztahujících se na obchod s jetelovým semenem a aby závady v tom směru shledané oznamovaly příslušným úřadům; jest jim tudíž vládním nařízením svěřeno zastupování určitých veřejných zájmů, pročež jim přísluší ve smyslu § 17 uh. pol. trest. řádu v trestním řízení pro přestupek § 2 cit. nař. 624/20 kvalifikace odborného poradce, který — Č. 8585 —
je podle § 176 III 4. uh. pol. trest. řádu legitimován k podání odvolání v neprospěch obviněného.
Další námitka stížnosti je, že obžaloba zněla na přestupek § 2 nař. č. 624/20, resp. § 7 nař. č. 410/21 a že obě nižší instance vynesly rozsudek dle této obžaloby, soud III. stolice však že uznal st-le vedle toho též vinným přestupkem §§ 18 a 19 nař. uh. min. orby č. 38286/1896, resp. § 4 zák. čl. XLVI:1895, což je po názoru stížnosti nezákonné, poněvadž obžaloba v tom směru vznesena nebyla.
Nss nemohl dáti st-li za pravdu ani v tomto směru. Jak vidno ze znění rozsudku I. a II. stolice, odsoudily tyto instance st-le pro přestupek § 2 vl. nař. č. 624/20, resp. § 7 vl. nař. č. 410/21. Dle § 2 nař. č. 624/20 jest zakázáno prodávati pěstitelům k účelu domácí výroby semeno jetele červeného neplombované a nezaručené. Dle § 7 nař. č. 410/21 smějí železnice a paroplavební podniky přijímati zásilky semene červeného jetele k dopravě ve vnitrozemí jen tehdy, předloží-li odesílatel se zasílací listinou její duplikát a triplikát a dvě obálky patřičně oznámkované a příslušně adresované. Žaloba, jež byla podkladem zmíněných rozsudků, uváděla jednak, že st-1, obchodník s plodinami, dal k dopravě po železnici dvě zásilky nečistého jetele červeného, jednak, že obě zásilky byly nesprávně deklarovány jako úročník, čímž st-1 chtěl úřad uvésti v omyl. Žal. úřad vyslovil napadeným rozsudkem, že st-1 nesprávným pojmenováním zboží hatil úřední dozor a tím dopustil se kromě přestupků shora zmíněných ještě přestupku §§ 18 a 19 nař. uher. min. orby č. 38286/1896. Stížnost míní, že takováto změna rozsudku nižších stolic je vůbec nepřípustná. Je však na omylu.
Trestní policejní řád, vydaný nařízením býv. uher. min. vnitra a sprav. č. 65000 z r. 1909, jenž upravuje policejní trestní řízení, vztahující se na veškeré přestupkové záležitosti odkázané pravomoci úřadů správních, obsahuje v hlavě VIII, jednající o řízení před apelačními úřady, k nimž patří i III. instance, t. j. ministerstvo (§ 1), v § 204 odst. 2 ustanovení, že apelační úřad přezkoumává rozhodnutí zpravidla jen v oné jeho části, která je v apelaci brána v odpor a jen v mezích žádosti v apelaci uváděné, ale že při tom bere v úvahu také z úřední povinnosti a dle toho rozhodnutí anuluje nebo změní, když zpozoruje, že jde o některý z důvodů uvedených v bodech 3—8 § 178, mezi něž spadá případ, nevyčerpává-li rozsudek předmět žaloby.
O takový případ právě tu jde, neboť II. stolice, jak z toho, co svrchu uvedeno, vidno, odsoudivši st-le toliko pro přestupek § 2 nař. č. 624/20, resp. § 7 nař. č. 410/21, nechala druhou část obžaloby, že totiž st-1 nesprávnou deklarací chtěl úřad uvésti v omyl, nepovšimnutou, tak že skutečně předmět žaloby nebyl vyčerpán. Vyslovil-li tudíž žal. úřad napadeným rozhodnutím, že st-1 nesprávným pojmenováním zboží hatil úřední dozor a tím dopustil se dalších přestupků §§ 18 a 19 nař. min. orby č. 38286/1896, nelze viděti ve výroku tom nepřípustné rozšíření resp. změnu rozsudků stolic nižších. Že by pak právní subsumpce této skutkové podstaty obsažené v 2. části obžaloby pod příslušná ustanovení uher. min. nař. č. 38286/1896 — Č. 8586 —
byla nesprávná, stížnost netvrdí. Než potom bylo námitku svrchu vznesenou zamítnouti jako bezdůvodnou.
Konečně stížnost namítá, že neobstojí ani rozsudky nižších stolic, poněvadž přestupek, o nějž v nich jde, vztahuje se na nesprávné obchodování, což předpokládá úmysl obchodovati. Takového úmyslu u st-le však nebylo, neboť semeno výrobci prostě vracel. St-1 vznesl námitku podobného obsahu již v řízení správním, jmenovitě i v posledním odvolání, uváděje v něm, že tvrzení župního úřadu, jako by byl prodal semeno jetelové F.-ovi, je mylné a dovolával se v tom směru protokolární výpovědi F.-ovy, leč žal. úřad nechal námitku tu vůbec nepovšimnutou a nezaujal k ní stanoviska přes to, že otázka, zda tu šlo o obchod s jetelovým semenem, resp. o jeho prodej, čili nic, je pro posouzení daného sporu rozhodná vzhledem ke znění § 2 nař. č. 624/20, o jehož přestupek právě jde a dle něhož jest zakázáno prodávati pěstitelům k účelu domácí výroby semeno červeného jetele.
Žal. úřad arciť praví v důvodech svého rozhodnutí »že je bezvýznamné, uváděl-li obžalovaný do oběhu semeno, které bylo jeho majetkem, či uváděl do oběhu semeno patřící jinému, a že je směrodatné, že nečisté semeno do oběhu uváděl, což je trestné«, leč v odůvodnění tom nemohl nss shledati odpověď na shora uvedenou námitku, týkající se § 2 nař. č. 624/20 a to jednak proto, že v důvodech těch není ani řeči o přestupku § 2 nař. č. 624/20, nýbrž mluví se v nich jen o přestupcích uh. zák. článků a prov. nař. k nim vydaných, jednak vzhledem k obsahu cit. odůvodnění — mluví se v něm o uvádění nečistého semene do oběhu —, jakož i vzhledem k jeho souvislosti s předcházejícím odstavcem, kde se uvádějí přestupky § 51 zák. čl. XII/1894, § 51 nař. č. 48000/1894 a § 8 nař. č. 38286/1896, jednající rovněž o uvádění nečistého semene do oběhu.
Nechal-li tudíž žal. úřad svrchu zmíněnou námitku st-lovu nepovšimnutu, způsobil tím podstatnou vadu řízení, pro kterou bylo napadené rozhodnutí, pokud jde o přestupek § 2 nař. č. 624/20, resp. § 7 nař. č. 410/21 a to jen ve příčině zásilky adresované F.-ovi, zrušiti podle § 6 zák. o ss. Zrušení toto co do viny stran právě cit. přestupku týká se ovšem důsledně i výroku o výměře trestu obsaženého v napadeném rozhodnutí, neboť výměra trestu opírá se o výrok o vině, kterým byl st-1 uznán vinným všech přestupků jemu za vinu kladených. I bude na žal. úřadě, aby rozhoduje o vině st-lově ohledně přestupku § 2 nař. č. 624/20, resp. § 7 nař. č. 410/21, rozhodl zároveň v souhlase s tím o výši trestu.
Citace:
č. 8585. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 722-726.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).