NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4255.

Učitelstvo: * Zákon č. 455/1919 o zrušení celibátu učitelek neplatí pro státní učitelky na Slovensku.
(Nález ze dne 20. prosince 1924 č. 22815).
Prejudikatura: Boh. 3441 a 3727 adm.
Věc: Marta P. v R. proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě stran odbytného.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lka podala dne 20. listopadu 1923 pro ohrožený zdravotní stav resignaci na učitelskou službu, kterážto resignace byla žal. úřadem výnosem z 26. listopadu 1923 vzata na vědomí a st-lka dnem 30. listopadu 1923 sproštěna služby na státní lidové škole v K. s podotknutím, že nárok na odbytné třeba uplatniti zvláštní žádostí.
Podáním z 19. prosince 1923 žádala st-lka za poukázání zákonitého odbytného, dovolávajíc se při tom připojených dekretů a oddacího listu. Jiných důvodů žádost neobsahovala.
Na vyzvání žal. úřadu, aby udala, z jaké příčiny se místa vzdala, předložila vysvědčení, kde uvádí, že podala svoji resignaci pro sňatek.
Rozhodnutím z 3. května 1924 nevyhověl žal. úřad, poukazuje na předložené osvědčení, žádosti st-lčině, poněvadž nemá právního nároku na odbytné, když se nevzdala místa z příčin uvedených v § 3 zák. z 24. července 1919 č. 455 Sb.
Toto rozhodnutí napadá stížnost, uvádějíc, že st-lka se zřekla služby dobrovolně, že domáhá se odbytného na základě upozornění obsaženého ve sprošťujícím dekretě, že ve svém prohlášení oznámila, že se zřekla služby též hlavně následkem sňatku, a že tudíž je tu zákonný podklad pro poskytnutí žádaného odbytného ve smyslu cit. § 3. O této stížnosti uvážil nss takto:
Především dlužno vyřešiti otázku, vztahuje-li se na st-lku zákon č. 455/1919, jehož se dovolávají obě strany.
Zákon ten vydán byl, jak z jeho nadpisu plyne, za účelem zrušení celibátu učitelek. Zákon ten neobsahuje sice výslovného ustanovení o místní působnosti, avšak z nadpisu, že »se zrušuje celibát literních a industriálních učitelek na školách obecných a občanských (měšťanských) v republice Čsl.« dlužno souditi, že místně platí pro celé území republiky Čsl. Z účelu zákona odstraniti celibát však plyne, že se může vztahovati jen na ony skupiny učitelek, pro které před jeho vydáním celibát byl zaveden. Celibát zaveden byl různými předpisy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Na Slovensku stanoví ohledně učitelek státních škol obecných § 24 zák. čl. XXVI z r. 1907, že pro učitelky platí ustanovení obsažená v tomto zákonném článku na učitele se vztahující; ani cit. § 24 ani předpisy o podmínkách pro ustanovení v úřadě učitelském (§ 133 a násl. zák. čl. XXXVIII z r. 1868 a § 23 zák. čl. XXVI z r. 1907) nestanoví, že uchazeči o místo učitelské na státní obecné škole musí býti stavu svobodného. Z toho následuje, že na Slovensku celibátu státních učitelek nebylo. Že cit. zákon skutečně se může vztahovati jen na skupiny shora uvedené, jest viděti i z toho, že odstraněním celibátu zrušena byla toliko předem uvedená ustanovení obsažená v zemských zákonech (srovn. § 7 zák. č. 455/1919).
Zák. č. 455/1919, přiznávaje v § 3 výhodu záležející v poskytnutí odbytného také za jistých podmínek učitelkám, jež následkem svého provdání před platností zákona byly nuceny vzdáti se služby učitelské, zmocňuje zem. škol. rady, které zřízeny byly toliko v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nikoli však na Slovensku, aby odbytné vyměřily. Dále stanoví § 2 cit. zák., že učitelkám, které ještě nemají počáteční službu za sebou, je třeba povolení okr. škol. rady, aby se mohly provdati. Také okr. škol. rady na Slovensku neexistují.
Zákon č. 455/1919 vydán byl za jediným účelem zrušiti celibát. To vysloveno je v § 1, kdežto další paragrafy obsahují ustanovení jiná, avšak vesměs toliko předpisy související se zrušením celibátu. Následkem této souvislosti veškerých předpisů v zákoně obsažených dlužno posuzovati veškerá ustanovení zákona jako celek a vztahovati tudíž veškeré jeho předpisy jen na ony skupiny učitelek, pro které před vydáním zákona celibát ustanoven byl.
Z úvah těchto jde, že při vydání zák. č. 455/1919 pomýšlelo se jen na učitelky veřejných škol obecných a občanských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, že zákon také dle znění svého toliko na tyto učitelky se vztahuje a že tudíž neplatí pro učitelky na Slovensku.
Tomu nasvědčuje také důvodová zpráva kulturního výboru z 15. července 1919, ve které se uvádí, že zrušením předpisů zemských zákonů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kterými byl zaveden celibát učitelek, bude odstraněna křivda po řadu let páchaná, dle níž výbor otázku, může-li odstranění celibátu učitelek stanoveno býti zákonem říšským, zodpověděl kladně v uvážení, že v době usnášení se o zákonu jedině činným legislativním sborem v území čsl. republiky bylo Národní shromáždění, a že proto lze vydati říšský zákon, třeba se jím ruší ustanovení zákonodárství zemského, jež s ním nejsou v souladu. Z řečeného je vidno, že zák. č. 455/1919 nevztahuje se na st-lku, a že tudíž nelze mluviti o nezákonnosti, nevyhověl-li žal. úřad její žádosti o poukázání odbytného dle cit. zák.

Citace:

č. 4255. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 1071-1073.