Čís. 971.

Soud, postoupiv věc dle § 44, odstavec prvý j. n., soudu, jenž dle jeho názoru jest místně příslušným, nevyslovil závazně místní příslušnost soudu, na který věc postoupil.
(Rozh. ze dne 15. března 1921, R I 342/21.)
Nezl. dítě, žijící po rozvodu manželství rodičů u matky domáhalo se zvýšení výživného na manželském otci, jenž byl učitelem v N., okres S., a toho času měl ze studijních příčin dovolenou. Žádost vznesena byla u okresního soudu v K., soudu to bydliště navrhovatelky, jenž o žádosti věcně rozhodl. Rekursní soud k otcově stížnosti napadené usnesení zrušil a uložil okresnímu soudu v K., by, vyčkaje právomoci, postoupil spisy okresnímu soudu v S. Důvody: Otec jest učitelem
v N. (soudní okres S.) a jest toho času na dovolené. Jest proto opatrovnickým soudem nezl. dcery dle §§ 109 a 71 okresní soud v S. Okolnost ta, že otec v době své služební dovolené jest bytem v obvodu jiného soudu, nemůže změniti jeho soudní příslušnost, ježto pobyt jeho mimo řádné bydliště v místě služebním trvá jen do ukončení služební dovolené a tudíž jest pouze přechodným.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu otcovu.
Důvody:
Dohoda manželů o péči a výchovu dětí při rozvodu vyžaduje podle § 142 obč. zák. (1. nov. § 6) souhlasu soudu a, není-li tu dohody, určí soud, komu z manželů mají býti děti ponechány ve výchově, jejíž náklady hradí otec. Týž soud může podle druhého odstavce téhož § nehledě na své dřívější opatření nebo na dohodu manželu učiniti nové opatření, jestli to v zájmu dětí nutno následkem změněných poměrů. Takové opatření má učiniti soud, jemuž náleží péče o zájmy nezletilých dětí, tedy soud podle § 109 j. n. příslušný, totiž soud řádného otcova bydliště podle §§ 71, 66 j. n. Řádné otcovo bydliště v době podaní návrhu nebylo v obvodu dovolaného okresního soudu, takže rozhodoval soud, na nějž věc nebyla po právu vznesena, a rekursní soud na stížnost otcovu vyslovil nepříslušnost soudu dovolaného a usnesení v odpor vzaté zrušil; proti tomuto rekursnímu usnesení dovolací rekurs podán nebyl. Byla-li vyslovena nepříslušnost soudu dovolaného, má podle § 44 j. n. tento soud odkázati věc soudu příslušnému, pokud mu jest podle okolností případu možno příslušný soud určiti. Aby tomuto předpisu bylo vyhověno, učinil rekursní soud opatření, aby věc převedena byla na soud, který podle okolností případu pokládal za příslušný. Podle zjištění byl stěžovatel tehdy učitelem v N. a jeho pobyt v Praze po čas dočasné dovolené byl toliko přechodným, pročež rekursní soud byl oprávněn pokládati N. za tehdejší řádné bydliště otcovo a není tudíž opodstatněna stížnost do opatření rekursního soudu, aby věc postoupena byla okresnímu soudu v S., v jehož obvodu tehdy ještě bylo bydliště stěžovatelovo. Zdali mezitím pominuly důvody
pro příslušnost soudu tohoto anebo zdali dříve, než věc dojde na tento soud, nastanou okolnosti příslušnost jiného okresního soudu zakládající, vymyká se posouzení soudu rekursního a zůstává mimo úvahu, protože opatřením rekursního soudu, aby věc postoupena byla jinému soudu ve smyslu § 44 j. n., není tomuto soudu zabráněno, aby sám zkoumal svou místní příslušnost podle skutečného stavu a okolností případu v době, kdy k němu věc dojde a tím u něho bude zahájena; rekursní soud rozhodl pouze o místní nepříslušnosti soudu dovolaného a, učiniv na místě
tohoto soudu opatření ve smyslu § 44 j. n., aby žádost stěžovatelovy manželky byla postoupena na soud dle tehdejšího stavu věci příslušný, nevyslovil závazně místní příslušnost soudu posléz uvedeného, takže rekurent opatřením rekursního soudu nemůže se pokládati stíženým.

Citace:

č. 968. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1923, svazek/ročník 3, s. 215-216.