NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Čís. 15276.

Zprostředkovatel, kterému byla slíbena odměna za jeho námahu s prodejem domu a opatřením zápůjčky, jež měla umožniti prodej domu, má nárok na odměnu pouze tehdy, došlo-li jeho přičiněním skutečně k vyplacení zapůjčených peněz.
(Rozh. ze dne 10. června 1936, Rv I 1956/34.) Žalovaní se zavázali žalobci, že mu zaplatí 5000 Kč »za jeho námahu s prodejem domu a zejména za jeho práci ohledně nové zápůjčky«. Podle žaloby šlo o zápůjčku, jež měla umožniti žalovaným prodej řečeného domu. Žalobce ani netvrdě, že prodej domu zprostředkoval, žádá odměnu jen za zaopatření úvěru. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Podle vykládacího pravidla § 914 obč. zák. je prohlášení žalovaných rozuměti tak, že žalobce má odměnu obdržeti jen tehdy, když jeho přičiněním skutečně dojde nejen k uzavření smlouvy o zápůjčce, nýbrž ke skutečnému vyplacení zapůjčených peněz, neboť jen toto skutečné vyplaceni peněz mohlo umožniti zamýšlený prodej. Z toho plyne, že dostatečnou činností žalobcovou, která by mohla odůvodniti nárok na odměnu, není pouhé vynajíti osoby v zásadě ochotné k zapůjčení peněz žalovaným, nýbrž že podle úmyslu stran měl žalobce, na něhož se žalovaný obrátil jako na zámožného člověka a nikoli jako zprostředkovatele z povolání, též opatřiti záruky, potřebné k realisaci zápůjčky. Žalobce však ani nemohl na část zápůjčky opatřiti ručitele, ani sám nechtěl převzíti záruku, nýbrž prohlásil, že s tím již nic nechce míti, a že teprve potom byl žalované straně opatřen úvěr zasáhnutím Karla W., který sehnal potřebné záruky a umožnil realisaci zápůjčky. K uskutečnění zápůjčky nedošlo tedy následkem činnosti žalobcovy, a on nemá nárok na odměnu, poněvadž činnost, kterou on k uskutečnění zápůjčky vyvinul, minula se cílem, neboť výsledku, za který byla odměna slíbena, bylo dosaženo osobou jinou (srov. rozh. Sb. n. s. č. 8099, 9054). Rozh. n. s. Sb. č. 1372 se nehodí na souzený případ, neboť žalobce nevynaložil k uskutečnění zápůjčky vše, co podle smlouvy byl povinen vynaložiti, nýbrž nezaopatřením potřebné záruky právě on sám zavinil, že nedocílil smluveného a zamýšleného výsledku, to jest vyplacení zápůjčky žalované straně.

Citace:

Čís. 15276.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 664-665.