Sjezd Mezinárodního sdružení pro ochranu živnostenského vlastnictví (Association internationale pour la protection de la propriété industrielle) konal se roku 1938 v Praze ve dnech 6. až 11. června.
Kongresový odznak, velmi vkusný, jímž byly opatřeny též všechny sjezdové tiskopisy, měl ve svém středu obraz Karla IV. a letopočet založení Karlovy university (1348), na obvodu pak legendu »Carolus rex fundator Almae matris!«
Na pražský kongres A. I. P. P. I. přihlásili se účastníci z těchto 23 států, uvedených v abecedním pořadí francouzského jich názvu: Německa, Belgie, Brasilie, Bulharska, Kanady, Dánska, Španělska, Spojených států severoamerických, Finska, Francie, Velké Británie, Maďarska, Irska, Itálie, Lucemburska, Nizozemí, Polska, Rumunska, Švédská, Švýcarska, Československa, Venezuely a Jugoslávie. Přihlášení Němci, počtem přes stodvacet, však svou účast na sjezdu v poslední chvíli z politických důvodů odřekli.
Dne 6. června byl seznamovací večer kongresových účastníků v zahradě Valdštejnského paláce na Malé straně. Zahajovací schůze sjezdová byla vykonána slavnostním způsobean den nato (7. června) dopoledne v collegiiu maximu právnické fakulty Karlovy university.
Jako první promluvil na ní president kongresu O. E. Krofta. Ve své řeči poděkoval nejprve presidentu Dr. Edvardu Benešovi za to, že přijal protektorát sjezdu, jakož i československé vládě, že projevila tolik pochopení pro cíle Sdružení, a přivítal srdečnými slovy hosty na slavnostním zahájení, jakož i účastníky kongresu. Uvedl dále, že práce kongresů Mezinárodního sdružení pro ochranu živnostenského vlastnictví upevňují byť nehlučně a nenápadně trvalý mír a přátelskou shodu mezi národy, jsouce ovládány snahou, aby v mezinárodních hospodářských stycích vládly právo a spravedlnost. Konstatoval, že Sdružení zdolává krok za krokem všechny překážky, aby bylo dosaženo cíle výše uvedeného i v otázkách nejnesnadnějších, a že výsledky jeho prací, tvoříce základ pro normativní opatřeni různých států, jsou patrnější od jednoho kongresu ke druhému. Závěrem své řeči požádal přítomné, aby ve snahách výše vylíčených neochabovali, jsouce přesvědčeni, že pracují k uskutečňování ideálů všeho lidstva.
Po něm promluvil ministr průmyslu, obchodu a živností Rudolf Mlčoch, jenž pozdravil sjezd jak jménem protektora-presidenta republiky, jejž zastupoval, tak jako šéf ministerstva, do jehož kompetence spadá úprava problémů, týkajících se ochrany živnostenského vlastnictví. Dále seznámil několika výstižnými větami zejména zahraniční účastníky s principy ovládajícími československý právní řád, pokud jde o normování poměrů v oblast předmětu sjezdu spadajících. Zhodnotil pak velmi kladně činnost Sdružení, zejména jeho kongresů, jež dávají příležitost poznati a chápati stanoviska příslušníků jiných států a hledati a hájiti prostředky ke kompromisnímu a smírnému řešeni problémů soutěžního práva. Tím ulehčuje Sdružení nejenom úkoly Pařížské unie na ochranu živnostenského vlia,sítnic tví, nýbrž též úkoly legislativy jednotlivých států. Závěrem své řeči pravil ministr Mlčoch: »Budeme šťastni, jestliže tento pražský kongres bude provázen výsledky, jichž si sami přejete a nemusím Vás, dámy a pánové, ujišťovati, že československá vláda bude sledovati s velkým zájmem průběh Vašich porad, k nimž Vám přeji co nejsrdečněji úplného zdaru.«
Po živě aklamovaném projevu p. ministra obchodu přivítal účastníky kongresu jménem hlavního města Prahy jeho primátor Dr. Petr Zenkl.
Po jeho řeči uvítal účastníky sjezdu jménem Obchodních komor a Exportního ústavu Dr. Jan Třebický. Zmíniv se o účelu ochrany živnostenského vlastnictví a úkolech kongresů Sdružení, vyslovil radost nad tím, že mezi místa jejich pořádání vstoupila též naše Praha.
Presidentu republiky Dr. Edvardu Benešovi byl pak zaslán pozdravný telegram, přečtený k schválení na schůzi generálním sekretářem A. I. P. P. I. Eugenem Blumem z Curychu. Pan president odpověděl telegramem níže uvedeného textu: »Děkuji všem účastníkům kongresu za milý pozdrav. Již sám kongresový program dokazuje, co je styčných bodů mezi národy celého světa i ve Vašem oboru, a jak užitečnou věcí je vzájemné jich poznávání, respektování a spravedlivá úprava v každém státě i mezinárodně. Přeji sjezdovým poradám a podnikům mnoho zdaru.«
Po nadšeně aplaudovaném sdělení tohoto telegramu kongresu byla zahajovací schůze československou státní hymnou skončena.
Krátce potom byla zahájena první pracovní schůze, na níž promluvil úvodem první náměstek ředitele Mezinárodního úřadu pro ochranu živnostenského vlastnictví v Bernu Ch. Drouets o nejdůležitějších otázkách na kongresu projednávaných.
Druhá pracovní schůze, konaná téhož dne odpoledne, jakož i třetí pracovní schůze, dopoledne dne následujícího, zabývaly se některými otázkami z oboru práva patentního, zejména právem prioritním, a odhlasovaly řadu resolucí projednávaných otázek se týkajících.
Čtvrtá pracovní schůze sjezdová ve středu 8. června odpoledne jednala o nejdůležitější otázce kongresu: právním vymezení označení původu proti označení druhu (jakosti). Po velnu rušné debatě byla odhlasována resoluce, podle níž má každý stát sestaviti seznam oněch označení, která považuje za označení původu, a tento seznam notifikovati prostřednictvím Mezinárodního úřadu v Bernu ostatním členským státům Unie, v nichž má míti označení povahu označení původu potud, pokud ji má ve státě vlastním. Tato resoluce týká se nejenom výrobků průmyslových, nýbrž též produktů vinařství a zemědělství.
Páteční pracovní program zabýval se otázkami z oboru práva známkového a z oborů příbuzných.
Všechny pracovní schůze sjezdové, jak výše byly uvedeny, jejichž průběhem není, bohužel, možno v rámci tohoto referátu blíže se zabývati, vynikaly vysokou odbornou úrovní přednesů, jakož i přátelským prostředím, vytvářejícím příznivou pracovní atmosféru.
V sobotu 11. června konala se valná hromada Mezinárodního sdružení pro ochranu živnostenského vlastnictví. Přijala jednomyslně nově se přihlásivší skupiny, jugoslávskou, norskou a řeckou, jakož i schválila všechny resoluce odhlasované již před tím pracovními schůzemi. Příští kongres byl stanoven na rok 1940 do Haagu.
Pracovní schůze sjezdové, jakož i valná hromada konaly se v budově právnické fakulty, v jejímž třetím poschodí byla instalována velmi zajímavá výstavka, týkající se ochrany živnostenského vlastnictví, jejímž úspěšným organisátorem byl litoměřický advokát Dr. Jiří Weis. Poutavé bylo zejména též její psychotechnické odděleni, doplněné souvisícími projekcemi kinematografickými.
Sjezd byl však nejenom podnikem vynikající odborné úrovně, nýbrž též významnou události společenskou. Z podniků tohoto druhu bylo by uvésti alespoň slavnostní představení Smetanovy opery »Prodaná nevěsta« v Národním divadle za účasti p. presidenta republiky, soirée u ministra zahraničních věcí Dr. Kamila Krofty v zahradě Černínského paláce a kongresový banket ve Smetanově síni Obecního domu.
Sjezdového banketu dne 10. června zúčastnilo se na 400 osob v čele s oficiálními delegáty cizích vlád, ministry Kroftou a Mlčochem a členy diplomatického sboru. Po přípitku presidenta kongresu O. E. Krofty, v němž poděkoval cizím účastníkům za návštěvu Československé republiky, učinili projevy ministr Rudolf Mlčoch, primátor Dr. Petr Zenkl, zástupce zahraničních kongresistů, generální zpravodaj Fernand-Jacq z Paříže a na konec generální sekretář Sdružení Blum. Všechny tyto projevy byly sledovány účastníky banketu velmi pozorně a odměněny často hlučným potleskem.
Z ostatních sjezdových podniků bylo by uvésti ještě alespoň celodenní zájezd do Plzně ve čtvrtek dne 9. června a zejména pro zahraniční účastníky organisované prohlídky Prahy.
Hodnotíme-li v závěru referátu právě skončený sjezd Mezinárodního sdružení pro ochranu živnostenského vlastnictví 1938, musíme konstatovati, že se zdařil výborně po všech stránkách. Nezůstal jenom odborným zasedáním úrovně, nad níž vyšší těžko lze sí předsteviti, nýbrž stal se velmi úspěšným též státně propagačně, získav nám mnohé zahraniční účastníky nejenom jako obdivovatele našeho sebevědomí, klidu, pořádku a pokroku, nýbrž též jako přátele.
Za tento zdařilý průběh a trvalý odborný i státně propagační význam zaslouží si upřímný dík na čelném místě ti, kteří tak úspěšně kongres organisovali, zejména všichni členové sjezdového komitétu. Nelze však nevzpomenouti též všech, kteří cizím kongresistům zpříjemnili jejich pobyt v naší republice tak, že odjížděli od nás neradi s chutí po nové, brzké návštěvě krásného Československa. Dr. Josef Pražák.