Authors:
= Boh. adm., 6 (1924), sv. 2
PDF

Č. 4099.


Veřejní zaměstnanci (Slovensko): Může cestář župní (župy zemplínské) býti propuštěn ze služby bez nároku na pensi, poněvadž byl soudem odsouzen pro zločin?
(Nález ze dne 11. listopadu 1924 č. 19701).
Věc: Jan St. v O. proti administrativnímu výboru župy zemplínské v Michalovcích o propuštění ze služby.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání st-lovo z nálezu županského úřadu v Michalovcích z 24. srpna 1922, jímž st-l, župní cestář župy zemplínské, byl propuštěn ze služby bez nároku na pensi a jemu všechny požitky zastaveny, a to z těchto důvodů: Rozsudkem sedrie v Košicích, potvrzeným rozsudkem soudní tabule v Košicích byl st-l odsouzen pro zločin do žaláře na dobu jednoho měsíce. Týž byl výnosem županského úřadu zemplinské župy z 19. února 1909 jmenován župním cestářem s požitky I. třídy a vztahuje se na něj cestářská instrukce, na základě níž byl i do služeb republiky převzat. Dle této instrukce, dopustí-li se župní cestář trestního skutku, má býti bez každého nároku propuštěn, a pak-li se županský úřad této instrukce přidržel a jmenovaného pro trestný čin propustil, je postup ten úplně správný.
O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvážil nss toto:
Žal. úřad odůvodnil rozhodnutí své po stránce právní zcela všeobecně poukazem na cestářskou instrukci, jíž vyrozumíval zřejmě statut cestářů župy zemplinské, schválený min. výnosem ze 14. prosince 1906 č. 84815. Statut ten mluví o propuštění cestářů pouze v §§ 16 a 17, z nichž prvý praví: Dopustí-li se cestář ve službě nepřístojnosti tak hrubého rázu, že jeví se býti nutným jeho propuštění, pak župan vyšetří věc a vysloví propuštění. V § 17 pak je stanoveno: Je-li cestář soudním rozsudkem odsouzen ke ztrátě úřadu, propustí župan cestáře po pravoplatnosti rozsudku ze služby. Odvolání není.
Žádné z těchto ustanovení není s to odůvodniti v daném případě propuštění st-lovo, neboť § 16 výslovně požaduje, aby se cestář dopustil nepřístojnosti ve službě, kteroužto okolnost žal. úřad vůbec nezjistil, ani ji nelze ze spisů seznati, v druhém musila by však ztráta úřadu býti vyslovena již v soudním rozsudku samém, což rovněž během řízení nikdy tvrzeno nebylo.
Ježto tudíž nař. rozhodnutí v normě, jíž jedině se dovolává, opory nemá, slušelo je zrušiti pro nezákonnost, aniž bylo třeba zabývati se ještě také otázkou, spočívá-li odepření nároku na pensi na podkladě zákonném.
Citace:
č. 4099. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 763-764.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).