Čís. 4169.

Mimořádnými válkou vyvolanými poměry rozumí se stav povšechné tísně spotřebitelstva, nastavší tím, že se výše cen předmětů potřeby následkem hospodářského rozvratu nepřizpůsobuje jako před válkou souhrnu nejnižších naprosto nutných nákladů a zisků výrobců a potřebných činitelů, obstarávajících převod zboží z výroby do spotřeby. V tísni té jde o (válkou způsobenou) poruchu souhry mezi nabídkou a poptávkou, která má příčinu ve změnách na straně nabídky.
Nespadá sem stav hospodářské stagnace a deprese a spojený s ním vzestup počtu nezaměstnaných, ana tu má porucha oné souhry svůj vznik a svou původní příčinu ve změnách na straně poptávky.
(Rozh. ze dne 16. května 1931, Zm II 110/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem: Rozsudkem krajského soudu jako soudu odvolacího v Uherském Hradišti ze dne 24. února 1930, jímž byl k odvolání veřejného obžalobce do zprošťujícího rozsudku okresního soudu v Uherském Brodě ze dne 10. ledna 1930 obžalovaný uznán vinným, přestupkem § 7 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., spáchaným tím, že žádal v měsíci říjnu 1929 v U. B., využívaje mimořádných poměrů vyvolaných válkou, za pečivo a chléb, tedy za předměty potřeby ceny zřejmě přemrštěné, byl porušen zákon v ustanovení § 7 odst. čís. 1 zákona o trestání válečné lichvy ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.; rozsudek. ten se zrušuje a obžalovaný se podle § 259 čís. 3 tr. ř. od obžaloby osvobozuje. Důvody:
Rozsudkem okresního soudu v Uherském Brodě ze dne 10. ledna 1930 byl obžalovaný zproštěn podle § 259 čís. 3 tr. ř. z obžaloby, že žádal v měsíci říjnu 1929 v U. B., využívaje mimořádných poměrů vyvolaných válkou za pečivo a chléb, tedy za předměty potřeby ceny zřejmě přemrštěné, čímž se prý dopustil přestupku předražování podle § 7 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n. Důvodem zproštění byl v podstatě předpoklad soudu, že údaje obviněného o výrobních nákladech nebyly vyvráceny, že za těchto výrobních nákladů byla váhá rohlíků skoro úplně přiměřená — nešlo-li dokonce, co vyvráceno není, o rohlíky mastné —, a že zbýval u chleba rozdíl jen 5 h, který vzhledem k různému vypečení chleba a k jeho výrobě v dílně nelze vůbec kontrolovati. Odvolání veřejného obžalobce bylo po ústním líčení, při němž byla část průvodního řízení znovu provedena, rozsudkem krajského soudu jako soudu odvolacího v Uherském Hradišti ze dne 24. února 1930 vyhověno a obžalovaný byl uznán vinným oním přestupkem. V důvodech tohoto rozsudku se praví, že odvolací soud má za prokázáno, že ceny, za něž obžalovaný své výrobky prodával, byly přemrštěně; dále, že obžalovaný musil věděti, že za dnešních poměrů hospodářské deprese a stagnace při vzrůstajícím počtu nezaměstnaných tím spíše budou jednáním obžalovaného postiženy právě vrstvy majetkově nejslabší, které jsou tak zkracovány o předměty nejnutnější potřeby (chléb a pečivo) a musejí je platí ti nepřiměřeně draho.
Rozsudkem odvolacího soudu byl porušen zákon. Budiž ponecháno stranou, že v rozhodovacích důvodech odvolacího soudu není zjištěno, že přemrštěnost cen obžalovaným požadovaných byla zřejmá, a že si byl obžalovaný této zřejmé jejich přemrštěnosti vědom, jakož i, že citovanou větou rozhodovacích důvodů o vědomí obžalovaného sotva došel náležitého opodstatnění zlý úmysl využitkovati mimořádných poměrů vyvolaných válkou, neboť nejpodstatnější vadou rozsudku odvolacího soudu jest, že kladný výrok o vině je stižen právním omylem ohledně zákonného pojmu využitkování mimořádných, válkou vyvolaných poměrů. Rozsudek odvolacího soudu shledává tuto skutkovou náležitost zřejmě v tom, co řečeno ve shora citované větě o hospodářské depresi a stagnaci, a o spojeném s ní vzestupu počtu nezaměstnaných. Je-li tomu tak, řídil se odvolací soud nesprávným výkladem onoho pojmu. Mimořádnými válkou vyvolanými poměry rozumí se stav povšechné tísně spotřebitelstva, nastavší tím, že se výše cen předmětů potřeby následkem hospodářského rozvratu nepřizpůsobuje jako před válkou souhrnu nejnižších naprosto nutných nákladů a zisků výrobců a potřebných činitelů obstarávajících převod zboží z výroby do spotřeby. V tísni té jde o (válkou způsobenou) poruchu souhry mezi nabídkou a poptávkou, která má příčinu ve změnách na straně nabídky (poklesu tuzemské výroby a poklesu, ne-li úplném zániku dovozu při neztenčené, ne-li širší možnosti odbytu), a zračí se v tom, že spotřebitelstvo sesiluje poptávku a uvoluje se spíše než v dobách normálních k placení i vyšších než přiměřených cen, jsouc k tomu nutkáno poklesem nabídky a obavou, že nabídka klesne ještě více. Že, jest jedním z následků světové války i stav hospodářského života, který má rozsudek na zřeteli, není v rozsudku vysloveno. Než nehledíc k tomu, jde sice i ve stavu hospodářské stagnace a deprese (šířící se nezaměstnanosti) o poruchu souhry mezi nabídkou a poptávkou, avšak porucha ta má svůj vznik a svou původní příčinu ve změnách nastavších na straně poptávky, v tom, že poptávka, snad i sama potřeba nezvýšila se v náležitém poměru ke zvýšené výrobě (tu cizozemské) a nabídce, jež jsou pak poklesem odbytu nuceny k omezení další výroby a k propouštění dělníků, což zase sníží možnost odbytu, a zračí se v tom, že při chabější poptávce sesiluje nabídka, jsouc v důsledku toho více než za doby normálního hospodářského života ochotna snížiti ceny na míru nezbytných nákladů a zisků. Jsou-li tudíž pro stav hospodářského života, jaký má na zřeteli pojem předřazování, příznačnými zdrženlivost nabídky (výroby a obchodu) a tendence na vzestup cen, vyznačuje se stav hospodářské stagnace a deprese zdrženlivostí poptávky (spotřebitelstva a při delším trvání deprese i obchodu), a tendencí na pokles cen. Opírá-li pak rozsudek odvolacího soudu kladný výrok o vině obžalovaného v dotčeném směru poukazem na stav hospodářské stagnace a deprese s rostoucím počtem nezaměstnaných, používá zákona nesprávně v příčině pojmu mimořádných, válkou vyvolaných poměrů.

Citace:

č. 4169. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 265-267.