Hodnota poplatná.

Hodnota poplatná jest hodnota, která se béře úřadem poplatky vyměřujícím za základ pro vyměření poplatků z právních jednání (pro zpoplatkování jednání právních). Tu platí tyto zásady: 1. Při obnosech peněžních vyměřuje se poplatek dle výšky obnosů těch bezprostředně.
2. Jedná-li se o jiné cenné věci, třeba určiti cenu jich v penězích prozatím dle poměrů, které tu jsou v okamžiku, kdy nabyvatel může žádati za odevzdání věcí, tak jmenovitě při dědictví a odkazích dle poměrů onoho dne, kdy dědictví skutečně napadlo (§§ 545 o. o. z.), nebo není-li tento okamžik v čas určení ceny znám, nebo má-li teprve později se dostaviti, dle oné doby, kdy vyšetření ceny se předsevezme (§ 49 popl. z.).
3. Za cenu věci nemovité se pokládá:
а) Při koupi pravidelně smluvená cena trhová s hodnotou vedlejších plnění. Za cenu trhovou třeba považovati cenu skutečně umluvenou; v tom ohledu připouští se protidůkaz i vůči notářskému spisu (nál. spr. s. dv. ze dne 9. července 1887 č. 3634). Dávky, jež se mají plniti státu poplatného právního jednání, nemohou se považovati za vedlejší plnění (roz. min. fin. ze dne 1. února 1853 č. 3193).
b) Cena reality nesmí nikdy býti vzata v obnosu nižším, než obnáší úhrnný obnos převzatých passiv (roz. min. fin. ze dne 14. října 1850 č. 30689).
c) Je-li s prodanou realitou spojena radikovaná živnosť, nemá se při vyměřování poplatků bráti zřetel na cenu zařízení živnosti nebo nářadí, nejsou-li tato příslušenstvím reality (roz. min. fin. ze dne 15. března 1857 č. 36192).
d) Nejedná-li se o koupi, nýbrž o jiné způsoby nabytí, jest pokládati za hodnotu poplatnou, hodnotu posledním soudním odhadem stanovenou, ač nevyskytnou-li se proti přiměřenosti její podstatné překážky; není-li tu soudního odhadu, rozhodnou jest trhová cena, za kterou byla věc naposledy prodána s veškerým vedlejším plněním, ač nebyl-li prodej dříve než před
6 lety předsevzat. Pro zjišťování hodnoty poplatné při realitách platí předpis, že nemá tato býti menší než t. zv. hodnota daňová t. j. cena, která slouží za základ pro vyměření daní, a která obnáší nyní 70násobný obnos daně pozemkové nebo 60násobný obnos daně domovní z nájemného (roz. min. fin. ze dne 25. ledna 1884 č. 18. ř. zák. ze dne 9. února 1882 č. 17. ř. z. § 13).
4. Vyšetření ceny věci může se státi buď bez ohledu na učiněnou
smlouvu nebo na jejím základě. Stanovení ceny má se díti z pravidla dle toho, co bylo ve smlouvě umluveno, neboť tento způsob srovnává se nejlépe s právem a slušností, které kážou, aby stranám ukládány byly daně dle jich vlastního ocenění, pokud ovšem cena takto stanovená není menší, než cena, jež je základem pro vyměření daní, nebo pokud z okolností nelze souditi na cenu vyšší.
5. Při právních jednáních, o kterých se lze domnívati, že obsahují
aspoň z části bezplatný převod statků, jako odstupují-li statek rodiče dětem, nemůže se stanoviti hodnota jedině dle obsahu smlouvy, poněvadž tato neudává obyčejně plnou hodnotu, již věc postoupená skutečně má. Z toho důvodu nemůže se cena trhová položito za základ pro vyměření poplatků jako při smlouvách úplatných, nýbrž musí se hodnota postoupených věcí ustanoviti dle předpisů platících pro převod jmění, jejž ani za koupi ani za prodej považovati nelze (výn. min. fin. ze dne 23. září 1854 č. 38598 a ze dne 17. října 1855 č. 15255, odst. 8.). Tyto výnosy jsou dle opětujících se nálezů správního soudního dvoru povahy čistě vnitřní a nemohou za nařízení býti považována, poněvadž nebyla prohlášena ve formě zákonné.
6. Jak poplatníku, tak správě berní jest volno, při movitostech i nemovitostech dohodnouti se o jiném způsobu vyměření hodnoty nebo zažádati za zvláštní soudní odhad (§§ 50 a 54. popl. z.). Okresní finanční úřady jsou zmocněny dobrovolně se s poplatníkem dohodnouti ve příčině ustanovení hodnoty, jestliže rozdíl mezi hodnotou stranou udanou a hodnotou úředně zjištěnou nepřesahuje osminu (12,1/2 procenta) hodnoty stranou udané.
Obnáší-li rozdíl více a má-li se předsevzíti soudní odhad, třeba vyžádati si rozhodnutí zemského finančního úřadu (roz. min. fin. ze dne 26. prosince 1850 č. 18246). Ve všech případech, kde je dovoleno stranám žádati za soudní odhad reality k účelu vyměření poplatků, třeba stranu na to upozorniti, že k odhadu takovému nutno povolati též úředníka finančního (roz. min. fin. ze dne 6. listopadu 1854 č. 47025).
7. Ustanovení hodnoty má se státi vlastním odhadem soudním, když a pokud se správa berní s poplatníkem nemůže dohodnouti o jiném způsobu jejího vyměření (§ 50 popl. z.).
8. Náklady soudního odhadu. má nésti stát v tom případě, byl-li předsevzat na žádosť berní správy a měl-li takový výsledek, že hodnota takto zjištěná nepřevyšuje hodnotu stranou udanou o více než 12,1/2%. V každém jiném případě jest poplatník povinen náklady ty nésti (§ 53 popl. z.).
9. Ve případech, kde správa berní položí za základ vyměření poplatků při prodeji nemovitostí trhovou cenu s hodnotou veškerého vedlejšího plnění, avšak poplatník přece zakročí o soudní odhad, tu může jen tehdy a jen potud dovoleno býti zmírnění poplatků vyměřených dle ceny trhové okresním úřadem finančním, pokud soudním odhadem nade vši pochybnosť je prokázáno, že v trhové ceně patrně i cena zvláštní obliby zahrnuta jest (nař. ze dne 19. března 1853 č. 53 ř. z.).
10. Rakouské státní dlužní úpisy nebo vůbec takové papíry, jež jsou vedeny v kursovním listě vídeňské bursy, mají se vyceniti dle kursu toho dne, pro který hodnotu třeba stanoviti, nebo nebyl-li téhož dne zvláštní kurs udán, dle kursu dne nejbližšího, nikoli však staršího než tři měsíce. Papíry, při nichž hodnota kursovní udána není, anebo které se na vídeňské burse neznamenají, dlužno vyceniti dle hodnoty nominální, při čemž poplatníkovi jest volno, žádati za soudní jich odhad. (§51 popl. z.).
11. Jsou-li předmětem pozůstalosti nebo darování cizozemské nebo tuzemské zlaté mince nebo cizozemské stříbrné mince nebo
cizozemské papírové peníze, anebo byly-li tyto druhy peněz při právním jednání, jež podléhá poplatku procentnímu, za úplatu vymíněny, nutno vyšetřiti jich hodnotu odhadem (§ 8 popl. nov. ze dne 13. prosince 1862 č. 89 ř. z.).
12. Hodnotu ostatních movitých věcí má poplatník svědomitě udati, ač nebyly-li soudně odhadnuty. Úřad berní jest oprávněn, když považuje udání poplatníkovo za nepřiměřené, žádati za soudní odhad (§ 52 popl. z.).
13. Vztahuje-li se poplatné právní jednání na předměty, z nichž čásť je cenná, čásť však bezcenná, má se vyměřiti poplatek jen z cenné části. Při stanovení hodnoty věci jest odečísti pouze veřejné dávky na ní lpící, pak ta břemena, bez nichž by nebylo lze věci té užívati, ač-li odečtení to nebylo provedeno již dříve (§ 55, 56 popl. z.). Při vyměřování poplatků na základě hodnoty daňové neodčítává se hodnota služebností, jimiž nemovitost jest obtížena (nál. spr. s. dv. ze dne 1. prosince 1877 č. 168).

Citace:

Hodnota poplatná. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 513-516.