NPD documents search: Právník, 71 (1932) - Činnost uvedená v § 95 pat. zák. jest zásahem do patentu,

Č. 7329
.
Samospráva obecní: K výkladu a praxi § 27 ob. fin. novely o zvláštních příspěvcích k úhradě nákladů obecních.
(Nález ze dne 6. června 1928 č. 7334.) Věc: V-cké horní a hutní těžířstvo v M. (adv. Dr. Jos. Raschka z Mor. Ostravy) proti zemské správní komisi pro Slezsko (za zúč. obec S. O. adv. Dr. Rich. Weisl ze Slez. Ostravy) o příspěvek podle § 27. ob. fin. nov. na rok 1927.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Městské zastupitelstvo ve Slezské Ostravě usneselo se předepsati stěžujícímu si těžařstvu na rok 1927 příspěvek podle § 27. ob. fin. nov. v částce 267590,94 Kč. Odvolání stěžujícího si těžařstva bylo nař. rozhodnutím zamítnuto a usnesení obecního zastupitelstva schváleno.
O stížnosti nss uvážil:
Námitky stížnosti brojí jednak proti zjištění základu použitého při vyměření zvláštního příspěvku, totiž proti zjištění oněch výdajů, k jichž úhradě příspěvek byl uložen, jednak proti výpočtu příspěvku na základě tohoto základu.
V ohledu prvém vytýká stížnost, že do základu vyměřovacího lze po zákonu pojmouti jen ony položky obecního rozpočtu, při kterých byla individuelně zjištěna zvláštní příčinná souvislost s existencí dotyčného velkého podniku. Žal. úřad se prý námitkami odvolání, že příčinná souvislost položek s existencí závodu není dána, vůbec nezabýval. Všeobecný poukaz na velký vzrůst počtu zaměstnanců velkých podniků na odůvodnění příspěvku na vydání obecní nestačí. Nss neuznal tuto námitku důvodnou.
Žal. úřad zodpověděl námitky odvolání v ten smysl, že sporné položky jsou toho druhu, že na jejich vznik, pokud se týče na jejich výši, má podle zkušeností počet obyvatelstva rozhodný vliv. Jsou to zvláště položky, jež následkem vzrůstu obyvatelstva způsobeného příbytkem záv. zaměstnanců, doznaly značného zvýšení, jehož by nebylo, kdyby závody v obci neexistovaly. Není tedy správné tvrzení stížnosti, že žal. úřad zmíněnými námitkami odvolání se nezabýval. Žal. úřad je naopak zodpověděl. Neshledal je ovšem podstatnými a jest jen otázka, zdali toto vyřízení odvolání je věcně ve shodě se zákonem. Nss nenalezl, že by úřad byl se v tom ocitl se zákonem v rozporu. Neboť je-li v § 27. ob. fin. nov. ustanoveno, že při výpočtu zvláštního příspěvku především přichází v úvahu počet zaměstnanců podniku, dává tím zákon na jevo, že hlavní důvod vzniku, pokud se týče zvýšení obecních výdajů, způsobených existencí velkého podniku, vidí právě v okolnosti, že v obci neb v sousední obci bydlí zaměstnanci podniku ve značnějším počtu. Stačí tedy k důkazu, že jde o náklady, na nichž podnik má účast, již okolnost, že výše těchto nákladů jest závislá na počtu obyvatelstva. Neboť jde-li o náklady tohoto druhu, pak mají i zaměstnanci podniku v obci bydlící a tudíž i podnik sám na výši nákladů těchto vliv. Jakmile tedy bylo nesporno, že jde o náklady, jejichž výše je závislá na počtu obyvatelstva, nebylo zapotřebí, aby při každé z těchto položek byla příčinná spojitost jejich s existencí podniku individuelně dokazována. Že by však sporné položky byly na počtu obyvatelstva nezávislé, stížnost netvrdí.
St-lka obrací se dále jednak proti jednotlivým rozpočtovým položkám, které byly pojaty do seznamu vyšších nákladů, jednak proti způsobu, jakým vyšší náklad byl na st-lku s jedné a na ostatní obyvatelstvo s druhé strany rozvržen.
V tomto ohledu nutno nejdříve podotknouti, že podle § 27 ob. fin. nov. jsou základem pro vyměření příspěvku veškeré náklady obce, které velkým podnikem byly způsobeny neb spoluzpůsobeny. Tyto náklady mají se za účelem vyměření zvláštního příspěvku rozvrhnouti v poměru počtu zaměstnanců závodu k celkovému počtu obyvatelstva obce. Pokud jde o jednotlivé položky, jež byly pojaty do seznamu vyšších nákladů, stížnost vytýká:
1. Položka VIII., náklady na požární policii. Ohledně této položky vyslovil žal. úřad, že při jejím rozdělování byl směrodatný počet domů st-lce náležejících. Stížnost nepopírá, že existence těchto domů má vliv na výši řečených nákladů, to jest, že dobrovolný hasičský sbor intervenuje i při požárech v budovách závodních. St-lka jen namítá, že má svůj vlastní hasičský sbor. Leč to je pro příčinnou souvislost onoho výdaje s existencí podniku bez významu, jakmile je nesporno, že dobrovolný hasičský sbor intervenuje i při požárech v budovách závodních. Pokud však stížnost obrací se proti způsobu rozdělení nákladu jí spoluzpůsobeného, musil jí nss dáti za pravdu, neboť rozvržení vyšších nákladů za účelem výpočtu příspěvku má se podle kategorického ustanovení zákona státi podle poměru počtu zaměstnanců k úhrnnému počtu obyvatelstva obce. Jest tedy nař. rozhodnutí v tomto bodě nezákonné a bylo je zrušiti podle § 7. zák. o ss.
2. Náklady na mateřské, obecné a měšťanské školy, na chudinství a péči o mládež. Na sporu je pouze rozvržení nákladů. Pokud jde o chudobinec, proveden byl rozvrh podle pravděpodobného počtu zaopatřených chudých z řad bývalých zaměstnanců podniku, při mateřských a měšťanských školách podle počtu dětí patřících záv. zaměstnancům. Podle kategorického předpisu zák. má se rozvržení provésti podle poměru počtu zaměstnanců k úhrnnému počtu obyvatelstva. Bylo tedy nař. rozhodnutí i v tomto směru zrušiti pro nezákonnost.
3. – – – – – –
4. Stížnost dále vytýká, že při aktivních položkách rozpočtových nebylo zjištěno, kolik z výtěžku připadá na jednotlivý velký podnik a že o tyto částky nebyly zjištěné vícenáklady sníženy. Žal. úřad uvedl ke stejné námitce vznesené v odvolání, že příspěvek má býti vypočten se zřetelem k vyšším nákladům na jedné straně a k rozpočtovému schodku, který jest přirážkami hraditi, na straně druhé. Nss dal úřadu za pravdu.
Příspěvkem podle § 27 přispívá velký podnik k nákladům obci, na něž existence jeho má vliv. Za takovýto náklad možno ovšem považovati jen skutečnou potřebu, která v položkách tohoto druhu obci vzchází. Sluší proto při vyšetřování vyměřovacího základu pro zvláštní příspěvek výdaje velkým podnikem způsobené nebo spoluzpůsobené zmenšiti o aktivní protipoložky (příjmy) týkající se téhož předmětu rozpočtového. Naproti tomu neobsahuje zákon žádného ustanovení, že se má při výpočtu příspěvku přihlížeti i k prospěchu, jenž obci vznikne z toho, že velký podnik má v ní sídlo, nebo že v ní bydlí zaměstnanci podniku. Není tedy žádného právního důvodu, aby vyšetřené vícenáklady byly poměrně zmenšeny o ony položky rozpočtové, jež vykazují aktiva. Byl tedy žal. úřad ve shodě se zákonem, když zmíněnou námitku zamítl.
Pokud jde o výpočet zvláštního příspěvku, uplatňuje stížnost, že do počtu zaměstnanců podniku neměli býti počítání členové rodin akt. zaměstnanců a provisionisté a pensisté a jejich rodiny. O této námitce uvažoval nss následovně:
Zvláštní příspěvek podle § 27 ob. fin. nov. liší se od obecních dávek, které jsou povahy daňové (jako obecní přirážky, obecní dávky), potud, že vybírá se jen k úhradě nákladů, které jsou s existencí velkého podniku v příčinné souvislosti, a blíží se tudíž veř. dávkám povahy poplatkové. Aby zvláštní příspěvek mohl býti vybírán, je tedy především potřebí zjistiti, že jde o náklady, které jsou v příčinné spojitosti s tím, že v obci má sídlo nebo provozovnu velký podnik, nebo že v ní bydlí velký počet zaměstnanců takového podniku ze sousední obce. Toto zjištění tvoří prvou fasi řízení v § 27 ob. nov. předepsaného, kteráž je potud zjednodušena, že zákon stanoví presumpci, že k nákladům těmto sluší počítati všecky náklady, jejichž výše je závislá na počtu obyvatelstva. Když byly zjištěny náklady, na něž existence velkého podniku má vliv, sluší pak v druhé fasi řízení provésti výpočet zvláštního příspěvku. Výpočet tento skládá se ze dvou oddílů. Náklad, o němž bylo v prvé fasi řízení zjištěno, že spadá pod ustanovení § 27 ob. fin. nov., rozvrhne se podle poměru celkového počtu obyvatelstva obce k počtu zaměstnanců závodu v obci bydlících, načež se hrubý příspěvek takto vyšetřený upraví se zřetelem k poměru obecních přirážek, podnikem a jeho zaměstnanci v obci placených k celkové potřebě, kterou obecními přirážkami k přímým daním státním jest hraditi. Takto dospěje se k výpočtu čistého zvláštního příspěvku. Pro druhou fasi řízení vyměřovacího předpisuje tedy zákon určité klíče a to jednak pro vyšetření hrubého příspěvku (rozvrhem nákladů), jednak pro úpravu tohoto hrubého příspěvku na příspěvek čistý. Podle těchto zákonných klíčů je v obou případech rozhodnou veličinou »počet zaměstnancům Ježto pak zákonným klíčem, kterým zákon míru zvláštního příspěvku zcela kategoricky vymezil, sluší se přesně říditi a nelze jej z nějakých ekvitních důvodů nijak modifikovati, a ježto »zaměstnanci« nelze rozuměti osoby jiné, než které k podniku jsou v poměru zaměstnaneckém (pracovním, služebním), není možno při použití zákonného klíče bráti v počet ani členy rodin zaměstnanců, ani provisionisty a pensisty podniku a jejich rodiny, neboť o nich nelze říci, že jsou k podniku v poměru zaměstnaneckém. Opačný názor nelze opírati ani o předpis odst. 5. § 27 vl. nař. č. 143/1922, ježto předpis tento nedá se s ustanoveními zákona srovnati. Bylo proto nař. rozhodnutí, které se zakládá na opačném právním názoru, v tomto ohledu zrušiti podle § 7 zák. o ss.
Pokud jde o počet zaměstnanců, vytýká stížnost ještě jako vadu
řízení, že st-lce nebyly dodány písemné seznamy zaměstnanců, k nimž obec při výpočtu příspěvku přihlížela, a tvrdí, že tím bylo ztíženo přezkoumání výpočtu. Tuto námitku, vznesenou již v odvolání, vyřídil žal. úřad v ten smysl, že vytýkaný postup nikterak nebránil st-lce v řádném hájení jejích práv, neboť dne 5. března 1927 byl jí zaslán výpočet příspěvku s vysvětlivkami, v nichž byl udán přesný počet zaměstnanců, náklady na děti záv. zaměstnanců a jiné. Současně byla st-lka vyzvána, aby se dostavila k ústnímu jednání, při čemž bude jí možno uplatňovati veškeré námitky a přesvědčiti se o správnosti úředního šetření použitého při vyměření příspěvku. Veškeré podrobné doklady byly st-lce v úředních hodinách stále k disposici a měla možnost i opisy si pořídit, nebo jejich pořízení si vyžádati. St-lka však toliko dopisem z 9. března 1927 oznámila, že ke schůzi se nedostaví, že zaslané výpočty s odůvodněním nepovažuje za dostatečné a že žádá o sdělení jmen osob, jeho zaměstnanců a příslušníků, dále výkazů dětí jeho zaměstnanců školy města navštěvujících a konečně sdělení jmen zaměstnanců, obecním přirážkám podléhajících. Elaborát úředního šetření představuje objemné svazky a podle zásad správního řízení je toliko třeba, aby straně byla poskytnuta možnost ke zjištěním se vyjádřiti, nikoliv však, aby v rozhodnutí byly opsány veškeré jednací spisy a takovýmto způsobem straně výsledky šetření sdělovány.
Nss musil v tomto bodu dáti žal. úřadu úplně za pravdu. Není žádného předpisu a nevyplývá ani ze zásad správního řízení, že by straně musely býti veškeré doklady, na nichž úřad založil své rozhodnutí, dodány, stačí, když jí byla dána příležitost, aby do těchto dokladů mohla nahlédnouti takovým způsobem, by obsah jejich mohla seznati a k němu své stanovisko zaujmouti. St-lka nepopírá, že byla vyzvána, aby u obecního úřadu do výsledku úředního šetření nahlédla a nemohl proto nss shledati, že by jí nebyla dána náležitá příležitost seznati skutkový základ, na němž úřad své rozhodnutí založil. K písemnému sdělení skutkového základu úřad povinen nebyl.
Stížnost vytýká dále, že nebylo přihlíženo k přirážkám st-lkou placeným, ježto st-lka platí 10% všech přirážek v obci předepsaných a výše jí způsobených vyšších nákladů nedosahuje výše těchto přirážek. I tato námitka je bezdůvodná, neboť k přirážkám podnikem a jeho zaměstnanci placeným má býti hleděno tím způsobem, že náklad vyšetřený podle populačního poměru svrchu dolíčeného, sníží se se zřetelem k poměru přirážek podnikem a jeho zaměstnanci placeným k celkové potřebě, kterou obecními přirážkami k přímým daním jest hraditi. Neobsahuje tedy zákon ustanovení, že příspěvek se vůbec nepředpisuie, když přirážky podnikem a jeho zaměstnanci placené jsou vyšší, než zjištěné vícenáklady. – – – –

Citace:

č. 7329. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 771-775.