Policie horní.

Policie horní

zahrnuje všechny zákonné předpisy o zamezení nebezpečí vzcházejících z podniků horních, která hrozí nejen osobám tam zaměstnaným, nýbrž i sousedství a jeho obyvatelstvu. Proto bylo nutno vydati nařízení, která v každém směru bdí nad zachováním veřejné bezpečnosti. Ostříhání těchto policejních předpisů přísluší úřadům horním, které zakročiti mají ve všech případech, ve kterých zachování hornictví nebo jeho poměr k veřejnosti vyžaduje zvláštních opatření.

I. Ochrana dělníků a staveb důlních.


1. Těžba a jízda (fárání). Každé těžební zařízení hnané parou, vodní nebo koňskou silou opatřeno býti musí náležitou brzdou, kterou může zřízenec se svého stanoviště pohodlně vládnouti. K zařízením těmto přidělati jest samočinný zvonící přístroj, jímž se oznamuje strojníkovi každé padání i stoupání košů. Sestup a východ dělníků z dolů smí se diti jedině v odděleních k tomu určených. Lanové vytahovadlo lze zaříditi a používati toliko po zvláštním schválení revírního úřadu horního. Spouštění ve smyčkách a prázdných koších (kádích, okovech, skříních), dále spouštění v pasech Policie horní.
333
dovoliti jest jen výjimečně a vždy se zvláštním svolením dílovedoucího nebo osoby jej zastupující. K lanovému vytahovadlu smí se použiti jen dobře zrobených a nepoškozených lan. Vodidla musí být jednoducha a tak upravena, by vyloučeno bylo nebezpečné kolísaní, silné tření nebo pevné sevření dopravních zařízení. Počet osob, které lze k jedné jízdě najednou připustiti, určí horní úřad revírní od případu ku případu dle povahy konstrukce dopravních prostředků a dle pevnosti lana. Rychlost nesmí nikdy za vteřinu přesahovati 2 m.

2. Opatření při nehodách.

Každý podnikatel hor jest povinen, jakmile se doví o neštěstí v sousedních dolech, nabídnouti za mírnou náhradu všecky své síly pracovní ku pomoci, pokud tak učiniti může bez nebezpečí pro své vlastní doly (§ 190 hor. z.); zda tato náhrada místo má, jest určiti v každém jednotlivém případu po náležitém uvážení všech okolností. Hrozí-li neštěstí i podnikateli pomoc skytajícímu, není jeho služba více přispěním, nýbrž spojením pracovních sil vlastních a sousedových k odvrácení společného nebezpečí; v případu takovém nelze pak mluviti o náhradě.

3. Ochranná zařízení proti výbuchu plynů.

Výbuchem hrozí plyny v takových dolech, v nichž se plyny vyvinují nepřetržitě po delší dobu, třeba jen v jednotlivých částech dolů. Zda důl některý patří k dolům s výbušnými plyny a do které třídy má býti zařaděn, určuje revírní úřad horní.
a) Ventilace: U dolů s výbušnými plyny jest zavésti všeobecně jen umělou ventilaci. Přirozenou ventilaci může revírní úřad horní povoliti jen v případech výjimečných, jestliže dle místních poměrů lze udržeti trvale bezpečný a všem požadavkům přiměřený proud plynů. Proud tento vedený stavbami důlními musí býti té síly, aby odváděl vyvěrající důlní plyny a jiné škodlivé odrůdy plynů v neškodné smíšenině.
b) Osvětlení dolů: Pro každý důl, ve kterém se vůbec vyskytují výbušné plyny, zavésti dlužno dostatečný počet osvědčených bezpečnostních svítilen a udržovati je stále v náležitém pořádku. Každý horník nově práci nastupující poučen býti má zřízencem k tomu způsobilým o zacházení s ochrannou svítilnou, jakož i o vlastnostech výbušných plynů ústním vysvětlením a praktickými pokyny. Neumí-li některý dělník tedy ještě, jak náleží, s ochrannou svítilnou, zacházeti, smí do dolů vstoupiti jen v průvodu zkušených havířů. Důlním dělníkům přísně se zapovídá bráti s sebou do dolů zápalné látky, třaskaviny, jakož i potřeby kuřácké a nástroje a zařízení k otvírání ochranné svítilny (nař. horn. hejtm. vídeňského ze dne 28. června 1886 č. 711 platné pro Moravu a Slezsko a ze dne 5. ledna 1886 č. 1610 platné pro Dolní Rakousy).

II. Ochrana veřejné bezpečnosti.

V zájmu osobní bezpečnosti
a veřejné dopravy vydány jsou předpisy k zamezení denních lomů a denních staveb, aby lidé do nich sřítiti se nemohli. К těmto nutným bezpečnostním opatřením náleží:
1. spolehlivé ohražení všech denních hloubení (§ 171 lit. а) hor. z.); to záleží buď z náspu nebo srázných hromad;
2. odstranění takových nástrojů, jichž upotřebení uvádí dělnictvo
v značné nebezpečí (§ 171 lit. d);
3. denní prohledání a zabezpečení těžebních strojů (§ 171 lit. c); Policie horní.
4. zvláštní pozor na vznětlivé důlní součástky a okamžité použití požárních a hasících zařízení.

III. Ochrana proti všeobecně škodlivým vlivům dolování.


Při událostech v dolech, které ohrožují bezpečnost osob, budov, pozemků, léčivých pramenů, studní a jiných zařízení, má naříditi horní úřad bezpečnostní opatření, obyčejně za intervence politického úřadu. Je-li nebezpečí v průtahu, má úřad, jenž se doví o události dotyčné, učiniti neodkladná opatření na ochranu a bezpečí povolav potřebné znalce; však co do dalších opatření jednati má dle předepsaného dohodnutí s politickým úřadem (§ 222 hor. z.). Úřady horní samy mají, pokud jde o služební zařízení poblíže hor, přesvědčiti se o jich upotřebitelnosti v ohledu policie horní, a kde se jeví pochybnosti o náležitém provozování, naříditi prohlídku podniku. Obzvláště mají se horní hejtmani seznámiti znenáhla s čelnějšími doly svého okresu, a mají se dostaviti na místo, kde stane se zvláštní událost nebo hrozí zvláštní nebezpečí (§ 113 vykon. předp.).

IV. Ochrana podniků železničních.


Při prohledání hor k žádosti podané za propůjčení důlních polí, která rozprostírají se přes schválenou železnici, přítomen má býti vždy zástupce podniků železničních. Při všech železnicích, které procházejí okresy horními, oznámiti jest neprodleně příslušnému úřadu bernímu jak udělení koncese, tak i určení tratě. Horní hejtmanství mají při žádosti o propůjčení dolů přihlédati k udělené koncesi železniční z úřední povinnosti jakožto k veřejné překážce jsoucí na závadu bezpodmínečnému propůjčení pole důlního (výn. min. orby ze dne 9. června 1871 č. 2752). Kutiště a zákopy, jakož i vyvržené z nich hromady (haldy) musí býti od železnic a jich příslušenství v takové vzdálenosti, aby hromady ty nijak nerušily spojení železničního nebo mu nepřekážely, šachty, štoly a jiné nadzemní stavby hor musí býti nejméně 29 m vzdáleny od prostranství stanice, 6 m od úpatí hráze a 12 m od základů zdí viaduktů a mostů železničních. Podzemní stavby hor vésti se smí jen v takové vzdálenosti od železnic, aby nebyla tím ohrožena ani bezpečnost dopravy železniční, ani nijak nebyl poškozen nebo nebezpečí vydán podnik horní. V rovnoběžném směru se železnicí nesmí se v zemi vésti ani štoly ani tratě. Provádí-li se však takové horní stavby v jiných směrech pod železnicí, musí býti pevně vyklenuty za příčinou bezpečností dolů i železnic (nař. ze dne 2. ledna 1855 č. 25 ř. z.).

V. Ochrana léčivých zřídel.


Pro řadu léčivých zřídel stanoveny byly ochranné obvody a to: pro Baden u Vídně: nález hor. hejtm. ze dne 3. října 1879 č. 1497; pro Karlovy Vary rozhod. min. orby a min. vnitra ze dne 17. ledna 1882 č. 5461 z r. 1881; pro Lázně Františkovy rozh. min. orby a min. vnitra ze dne 7. května 1883 č. 13867; pro Gastýn nál. hor. hejtm. ze dne 22. srpna 1871 č. 530; pro Gleichenberg, vesnici i lázně, pro Janské Lázně nál. hor. hejtm. ze dne 18. června 1888; pro Krondorf nál. hor. hejtm. ze dne 5. února 1881 č. 263; Mariánské Lázně nál. místodrž. ze dne 31. prosince 1866 č. 52754; pro Püllnu rozh. hor. hejtm. ze dne 8. června 1870; pro Römerbad nál. hor. hejtm. ze dne 4. srpna 1874 č. 1681; pro Rogatec nál. hor. hejtm. ze dne 1. dubna 1876 č. 1140; pro Teplice rozh. min. orby a min. vnitra ze dne 4. června 1875 č. 4220. Stane-li se v horách nějaká událost, která ohrožuje léčivé prameny a studny, Policie chudinská.
335
má horní úřad naříditi potřebná opatření dorozuměv se o tom zpravidla s úřadem politickým (§ 222 hor. z.).

VI. Tresty.


Všechny přečiny a přestupky proti bezpečnosti osob a vlastnictví, jichž se dopustil provinilec zanedbáním potřebné opatrnosti v dolech, trestají se — ať je pachatelem vlastník, úředník nebo podřízená osoba, — dle ustanovení všeobecného trestního zákonníka (§§ 335 , 336 lit. g., 431, 432, 458 a 459 tr. z. a § 172 hor. z.). Držitelům hor, kteří nešetří předpisů o bezpečnostních opatřeních v dolech a nedopustí se třeba ani sami skutku odůvodňujícího řízení dle všeobecných zákonů trestních, má horní úřad uložiti pokutu od 10—100 zl., při opětném provinění však do 200 zl.; je-li tu trvalá nebo značná nedbalost vlekoucí za sebou povážlivé nebezpečí, může horní úřad nalézti na ztrátu oprávnění k dolování (§ 240 hor. z.).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Policie horní. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 348-351.